Vernisáž se odehrála ve vstupním prostoru zámku Ohrada, který přímo navazuje na takzvanou Rybářskou chodbu, kam byla situována samotná výstava. Úvodní slovo a přivítání hostů pronesl kurátor Karel Skalický z Národního zemědělského muzea a na něj navázali členové Spolku pro Hůrky a venkov, Pavla Marešová a Aleš František Plávek. Přítomné seznámili s tím, že se původně nevelký záměr vystavit čtyři pět obrazů s fotografiemi nakonec rozrostl v mnohem větší projekt. Spolek chtěl totiž uskutečnit připomínku výročí deset let své existence v prostorách památkově chráněné secesní školy přímo v Hůrkách. Ta si letos připomíná 120 let od svého postavení známým architektem Josefem Zárubou-Pfeffermannem a spolek kvůli ní před deseti lety také vznikl. Bohužel, její současný vlastník, město Lišov, tuto jedinečně dochovanou budovu začátkem roku 2023 náhle znepřístupnil s tím, že v jejích prostorách vybuduje bytové jednotky.

Spolek pro Hůrky a venkov tak hledal alternativu. Naštěstí je v kontaktu s několika odbornými institucemi, mezi než patří právě i Národní zemědělské muzeum Ohrada. Díky tomu se s ním mohl domluvit na uskutečnění výstavy výběru 48 obrazů malíře Františka Líbala od soukromých sběratelů. Rybářská chodba tím byla oživena pohledy do jihočeské krajiny tak, jak ji František Líbal zachycoval v průběhu tří čtvrtin 20. století.

Na jeho opomíjené umělecké kvality při svém projevu poukázali i oba kunsthistorikové kteří na vernisáž přijali pozvání. Líbalovo dílo, nedoceněné a mimořádné, by si podle nich v jižních Čechách už konečně zasloužilo nějaké trvalé, důstojnější místo. Znalec na jeho umění, Jaromír Procházka, to výstižně shrnul – každý ví, že byl, přesto je smutné, že působí tak, jako by vlastně nebyl. Je to přitom zvláštní, protože líbalovské obrazy působí harmonicky a do jisté míry i zrcadlově. Mistr totiž mnohdy ztvárnil jeden motiv ve větších i menších formátech. „Jeho drobný záznam ve velkém malířském přednesu může každý vnímat díky obsahu i jeho hloubce. A do jisté míry působí vlastně jako pexeso,“ shrnul historik umění, Josef Záruba-Pfeffermann, přednášející na pražských vysokých školách a pravnuk slavného architekta, mimo jiné též autora školní stavby v Hůrkách.

Úvodní blok uzavřel vzpomínkami na Františka Líbala jeho synovec, Martin Paloda. „Byl to typický bohém, ale nesmírně organizovaný, s přesným rozvržením každého dne.“ zakončil Paloda blok mluveného slova před závěrečným hudebním vystoupení souboru Javor. Výstava bude přístupna veřejnosti od 2. srpna do 31. října v rámci jednotné vstupenky do celého muzea.

Aleš František Plávek, Spolek pro Hůrky a venkov