Po minulých volbách v roce 2022 patřila mezi hlavní témata vaší koalice podpora vzniku pracovních příležitostí a dostupnost bydlení. Jak jste pokročili?

Pracujeme s naším bytovým fondem, horší je to se vznikem nového bydlení. Na běžných komerčních serverech je ale vidět, že jistá nabídka tady je. Městu se zatím povedlo dotáhnout soutěž na přestavbu Dukelských kasáren, kde by mělo vzniknout sedmdesát bytových jednotek. Aktuálně vítěz pracuje na projektu. Dlouhodobějším záměrem je vznik nového předměstí Zbuzany, v tomto případě z mezinárodní soutěže vzešla urbanistická studie. Vítězného uchazeče jsme nyní oslovili, aby ji dopracoval a město ji mohlo zanést do územního plánu. Další projekty ale rozjíždějí také soukromí investoři v centru – tím by se mohla vyřešit nabídka i z hlediska variability, například když někdo nechce panelákové bydlení.

Vzniká v tomto rámci i cenově dostupné bydlení? 

Otázka zní, co se rozumí dostupností bydlení. Někdy slyšíme že jde o bydlení 20 procent pod komerční cenou nájmů. O dvaceti procentech pod komerční cenou nájmů je ale možné uvažovat ve velkých městech, jako jsou Praha, Brno nebo České Budějovice. My jsme například jednali s Českou spořitelnou, která si udělala cenovou mapu, a u nás není možné toto kritérium naplnit. Protože kubík betonu stojí stejně v Jindřichově Hradci jako v Praze, rozdíl je ale v ceně, za kterou bydlení prodáte nebo pronajmete.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které projekt dostupného bydlení podporuje, však už minulý rok reflektovalo připomínky od samospráv a věřím, že mechanismus dozná změn. Otázka se vznáší například i nad povinností města vzít si v rámci dostupného bydlení úvěr od investiční banky, který se započítává do dluhové brzdy. To znamená, že postavíte-li byty za 100 milionů, najednou máte 100 milionů na 30 let vyblokovaných. Nyní se zdá, že tyto náklady by mohly stát mimo běžný rozpočet a pak už se s tím dá pracovat.

Někdy hovoříte o spojených nádobách: nové bydlení – nové pracovní příležitosti. Například jste měli v plánu vznik nového drůbežářského závodu…

Město má i podle zákona vytvářet podmínky. Když někdo přijde s konkrétním záměrem a není v rozporu s územním plánem, snažíme se být nápomocní. Jsou to však soukromé investice. Větší projekty vznikají dlouho, což je způsobeno spíše legislativou, jakou v republice máme. Až v příštích letech se ukáže, jestli se nám povedly nebo nepovedly. Právě drůbežářský závod je příkladem projektu, na němž se pracuje, ale samotný proces včetně posuzování vlivu na životní prostředí a podobně trvá velice dlouho. Platí ale, že když chcete získat většího zaměstnavatele a lidé budou mít kde bydlet, po čase můžete dosáhnout i efektu v početnosti populace. Nyní čelíme poklesu trvale žijících obyvatel – i když data operátorů a některá data Českého statistického úřadu ukazují, že obyvatel máme v Jindřichově Hradci reálně víc, jen se nehlásí k trvalému pobytu. Bydlí v některé z okolních vesnic, tam platí popelnice a tam jdou daně od státu.

Jak přilákat nové obyvatele?

Důležitá je mimo jiné vnější infrastruktura. Těší nás, že postupně dochází k „narovnání“ silnice I/34 ve směru na České Budějovice. A bude-li vystavěn obchvat Kardašovy Řečice, měli by naši obyvatelé získat i komfortnější napojení na dálnici D3 ve směru Tábor a Praha. A pak je třeba vyřešit vlakové spojení, ale to je zcela věc státu. Už dnes vidíme, že mnoho obyvatel Jindřichova Hradce jsou pendleři, dojíždějí do Rakouska, do Pelhřimova, do Českých Budějovic…

Snažíme se město prezentovat tak, aby vznikaly i kvalifikované kancelářské pozice, i když zatím úspěšní moc nejsme. Sídlí u nás fakulta Vysoké školy ekonomické, spolupracujeme s ní, ale zjišťujeme, že nemáme pro její absolventy dostatečně silnou pracovní návaznost. Zaměstnavatelé se totiž právě takovou práci snaží situovat do velkých měst. Na druhou stranu podle veškerých prognóz by mělo dojít k vyčerpání jejich kapacity, a to i z hlediska sekundární infrastruktury, což jsou školy, školky a podobně. V Jindřichově Hradci naopak máme tuto kapacitu dostatečnou a věnujeme se jí, abychom ji zachovali v náležité kvalitě. Pak může v budoucnu nastat přesun profesionálů, kteří potřebují třikrát do týdne dojet do kanceláře ve větším městě, ale jinak mohou pracovat z domova.

Ale musí být k dispozici právě dopravní kapacity. Třeba jízda z Jindřichova Hradce po dráze skutečně není optimální.

Souhlasím. Kdyby se ale podařilo zlepšit další úseky v individuální dopravě, i to by mohla být cesta. Na druhou stranu je patrné, že jak mladší generace dorůstá, více a více využívá prostředků hromadné dopravy. Sednou si do vlaku nebo autobusu a rozbalí notebook.

Co čeká město v rámci silniční dopravy?

Naše situace je specifická v křížení silnic 1. třídy, které jsou v gesci státu. Měli jsme už jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic, kde jsme prezentovali myšlenku velkého obchvatu. Ze současného obchvatu by se staly vnitřní komunikace. Jde o perspektivní řešení i proto, že na ně navazují rozvojové plochy v severním směru na Pelhřimov. V rámci územního plánu je tam naplánovaný koridor, kudy by mohl obchvat vést. Bude třeba také uvažovat o současných kruhových objezdech, jako je třeba u prodejny Lidl. Zhruba v roce 2030 některé dosáhnou své kapacity a do budoucna by tam mohly vznikat neuralgické body.

V dubnu má odstartovat nový krajský integrovaný systém veřejné dopravy. Co od něj očekáváte?

Samozřejmě možnost cestovat, přestupovat a nemuset řešit další a další jízdenku, ale projet s jednou časovou jízdenkou celý kraj. Bude platit i v městské hromadné dopravě u nás stejně jako například v Českých Budějovicích. Pro větší synergii je ale alfa a omega, jak budou nastaveny jízdní řády.

V rámci naší městské sítě obsluhujeme i místní části a s krajem už déle kooperujeme. Nyní některé naše podněty přijal, jiné nikoli. Nový městský dopravce bude jezdit více kilometrů, ale budeme vyhodnocovat reálnou výtěžnost spojů. Máme sčítací rámy, takže se dozvíme, kolik pasažérů, kdy a kde nastupuje a vystupuje. A vyhodnocovat bude také kraj. Může se stát, že se přidá sobotní spoj, ale nakonec jím nikdo jezdit nebude. Čili musíme nejprve zvládnout spuštění systému, ale potom ho také kultivovat. To může trvat první rok a příští jízdní řády už mohou být vhodnější.

Počítá systém s návazností na železnici?

Do systému spíše spadají regionální spoje, které financuje kraj. Jde o to, zda budou zapojeny rychlíky. O tom dosud přesné informace nemám. A v budoucnu může vším ještě zamíchat jednotná jízdenka, která je zvažována na vládní úrovni.

Nejméně poslední tři rozpočty Jindřichova Hradce, a to i schválený rozpočet na rok 2026, počítají s robustními investicemi a vysoké schodky jsou kryté z přebytků předchozích let. Znamená to, že město sedělo na příliš velkém finančním polštáři?

Město mělo poměrně vysoký zůstatek na účtu. Což je sice dobrá věc, ale zohledníme-li inflaci z posledních let, je asi vhodnější investovat do projektů, které ve městě zůstanou. Věděli jsme, že nás čeká ve dvou etapách čistírna odpadních vod. První etapa právě končí, celková investice je 440 milionů korun. Účast od státu je 25 milionů… ale jsme rádi i za to. Připravený byl dále projekt dokončení kanalizace pro Horní Žďár a Políkno. I ten bude na jaře finišovat a podařilo se nám sehnat zhruba padesátiprocentní financování. Do toho přišla dlouhodobě projektovaná přístavba sportovní haly a kompletní obnova pivovaru, kde se nám podařilo získat dotace dvou ministerstev. Zmiňuji to i proto, že důvodem vysokých investic bylo mimo jiné končící programové období evropských fondů a dalších dotací, které jsme chtěli využít.

Nové začne až v roce 2028?

Tak. Někdo může říct, že zmíněné prostředky jsme si měli nechat. Ale bez ohledu na to, která vláda byla u moci, z ministerstva financí dlouhodobě zaznívalo: obce střádají prostředky, nešetří je, není to správné, protože vždycky žádají víc a víc z rozpočtového určení daní, ale neinvestují.

Ale ještě jeden faktor: vypisovali jsme soutěže o zakázky v období ochlazení ekonomiky. Mnoho měst bude soutěžit letos, kdy hospodářství míří nahoru a myslím, že řada kolegů narazí na kapacitní možnosti soutěžících firem. Pro nás to bylo tedy výhodnější nejen z hlediska cen, ale i z hlediska kapacit.

Mezi nápady, o kterých vedení města hovořilo, patří kulturní sál pro náročnější divadelní představení. Jak dopadla tato úvaha?

Šlo o myšlenku prvního místostarosty Radima Staňka, který vždy usiloval, aby v Jindřichově Hradci vznikl plnohodnotný divadelní sál. Jednou z variant byla sokolovna v rámci studie Tyršova stadionu, tam ale zůstane jen sportovní a tělovýchovná náplň. Od letoška bude mít Jindřichův Hradec jednak nový multikulturní sál v obnoveném pivovaru a také sál v kulturním domě Střelnice. V pivovaru nebudou kladky a další speciální divadelní technika, ale díky němu teď můžeme uvažovat, zda projekčně nerozvinout právě Střelnici. Ale opět se nebavíme o projektu na jedno volební období.

Na co nového se mohou v Jindřichově Hradci těšit turisté – kromě zmíněného pivovaru?

Postupně jsme se snažili programy obměňovat, příkladem jsou koncerty pod gymnáziem nebo říjnové Slavnosti zemojablíček. Teď se ale například rozšiřuje modelové kolejiště v budově Staré radnice, zároveň budeme v muzeích vyhodnocovat některé expozice, jestli už nejsou obsahově nebo formálně přežité. Věříme, že pomoci by mohla i úzkokolejka, pokud se podaří rozvinout její provoz. Rádi bychom vytvořili spíše podmínky pro soukromé subjekty. Hledáme nápady.

Potíž mnoha turistických destinací bývá mimo sezonu...

Léto u nás nebývá špatné, ale co s podzimem a co na jaře? Diskusi proto nevedeme jenom na platformě města, ale i v rámci destinačního managementu. Pracujeme na proměně marketingu města a snažíme se více působit mimo Jindřichův Hradec. Ať už v rámci České Kanady, která prošla rebrandingem, České inspirace nebo přeshraničního sdružení Silva Nortica. Cílem je vytvořit lepší povědomí o našem městě: že kromě zámku jsou tady Krýzovy jesličky, zmíněné kolejiště, ucelené historické jádro… Musíme popracovat na tom, aby v Jindřichově Hradci turisté chtěli přespat alespoň dvě noci. Ale věřím, že když se zvedne návštěvnost – a podařilo se to například i během loňských vánočních trhů – soukromé subjekty si velice rychle poradí, bude-li vyšší poptávka.

Co byste odpověděl lidem z místních částí na otázku, co pro ně město udělalo?

Snažíme se chovat co nejlépe. V Otíně se dokončila revitalizace třetí etapy sídliště, kde přibyla i parkovací místa. Další projektem byla silnice směrem do části Bobelovka včetně chodníku, zatrubnila se oblast, kudy se chodí na pískárnu. V Radouňce jsme dokončili část povrchů, v Buku víceúčelový objekt, na nějž jsme získali financování od ministerstva průmyslu a obchodu. Dále zmíněná kanalizace v Políkně a Horním Žďáru, v Matné vznikl nový spolkový dům, staví se takový dům i v Děbolíně. Co se týká Dolní Radouně, mohou mít pocit, že investice masivní nebyly, ale na chodník, vodovody a kanalizace probíhají projektové přípravy. V Dolním Skrýchově vznikl chodník podél komunikace a lávka přes Nežárku. Ale víme, že požadavků je vždycky mnoho…

Jak doposud fungovala jindřichohradecká koalice (ANO, ODS, Nezávislí pro Hradec a Sdružení nezávislých kandidátů)? A jak ovlivní městskou politiku vznik nového politického uskupení hejtmana Martina Kuby, který opustil ODS?

Jsem rád, že koalice funguje až dodnes a pokud se na některých věcech neshodneme, vyříkáme si je vnitřně. Zásadnější konflikty se nám podle mého názoru vyhnuly. Pokud jde o druhou část otázky, počkáme, až bude založený nový subjekt. Přejít tam mohou nejen lidé z ODS. V osobě hejtmana budou mít za sebou relativně silnou osobnost a uvidíme, koho postaví v našem městě. Ale to se týká každé strany. Já osobně se snažím řídit myšlenkou: bez ohledu na to, jak v říjnu volby dopadnou, bude fajn, když některé projekty budou pokračovat. Proto se snažím zapojovat do nich i pana tajemníka, případně vedoucí odborů městského úřadu. Ať už na radnici zasedne kdokoli, budou moci podat komplexní informaci, aby vedení mohlo rozhodnout kvalifikovaně. Čtyři roky nejsou zase tak dlouhá doba, ale dal jsem si cíl: jestli půjdu za osm let po městě a uvidím, že některé věci fungují, budu z toho mít upřímnou radost.

Michal Kozár (42):

Starosta Jindřichova Hradce se narodil na Slovensku v Košicích. Vystudoval práva na Univerzitě Pavola Jozefa Šafárika o po přestěhování do České republiky nejprve rok působil v Praze, posléze přesídlil do Jindřichova Hradce, kde absolvoval Fakultu managementu Vysoké školy ekonomické. V letech 2020 – 2022 byl ředitelem nemocnice v Pelhřimově, v tomto postu nahradil Jana Mlčáka, který se stal právě starostou Jindřichova Hradce. V barvách hnutí ANO usedl v roce 2022 do křesla starosty města (koalice ANO, Nezávislí pro Hradec, ODS a Sdružení nezávislých kandidátů-ED a NK). Od roku 2024 je také zastupitelem Jihočeského kraje. Kromě češtiny a slovenštiny hovoří anglicky a německy a rozumí maďarštině.