Jak probíhá prvotní kontakt rodiny dítěte s oční vadou s vaší organizací?
Rodina k nám na základě doporučení neonatologa zavolá a my potom uděláme informační konzultaci, kde vysvětlíme, co pro ní můžeme udělat. Pokud ta rodina s souhlasí, probíhá vstupní jednání. Tam si vysvětlíme, co rodina potřebuje, jaké má za starosti, jaké odborníky bychom měli oslovit a uděláme takový základ nějakého plánu pro rodinu i dítě tak, aby se posouvalo dál ve vývoji.

Dojíždíte do rodin nebo rodiny za vámi?
Ze zákona je raná péče terénní sociální služba, takže probíhá převážně v rodinách. Pro rodiny je to velká výhoda v tom, že dítě se doma cítí jistě, snáze dosahuje pokroků a vždycky nám ukáže všechno, co umí. Kdežto když s dětmi rodiče musí cestovat do ambulance nebo k lékaři, tak jsou často cestou unavené nebo si třeba postaví hlavu a nechtějí nic ukázat.

Spektrum vašich klientů je velmi široké. Můžete shrnout jaké typy zrakového postižení nejčastěji řešíte?
Buď to mohou být děti, kde je ohrožen zrakový vývoj, to je třeba u extrémně nedonošených miminek. Narodí se nezralá a neví se, jak dobře se vyrovnají s poporodní adaptací. Dále máme děti po očních operacích, jako například šedý zákal. To jsou děti, které potřebují po zákroku zrakový trénik. Máme i děti s kombinovaným postižením, tam je to komplikovanější. Pokud totiž dítě dobře nevidí, tak se nemůže rozvíjet, komunikovat ani se hýbat. Zrakový podnět je důležitý, aby za něčím šlo do prostoru.

Jaké metody používáte pro léčbu dětí se zrakovou vadou?
Plasticita mozku u malého miminka je nejsnáze ovlivnitelná v prvních měsících života, takže tam je potřeba do toho dítěte co nejvíce investovat a zkusit napravit všechny ty potíže. U nás především pracujeme metodou stimulace zraku, to znamená, že se snažíme rozvíjet zrak, který aktuálně to dítě používá. I když je ten zbytek zraku malý, tak stojí za to jej rozvíjet. Například pokud má pouze světlocit. Devadesát procent dětí dělá pokroky, pokud to nejsou děti s kombinovaným zrakovým postižením, tam je ten postup pomalejší.

Používáte nejrůznější pomůcky pro stimulaci zraku, mezi nimi i speciální kostku s obrázky, která je pouze v černé a bílé barvě. Proč není barevná jako všechny hračky pro malé děti?
Pracujeme hlavně s černou a bílou barvou. Černobílý kontrast je totiž prvním a základním kontrastem, který dítě vnímá. Po narození dítě není schopné vnímat detaily ani jemné pastelové barvy. Proto se snažíme jeho pozornost upoutat nějakými černobílými vzory případně většími pomuckami v těchto barvách a tím se vlastně rozvíjí nejen vnímání dítěte, ale i práce jeho mozku.

Máte v šuplíku nějaký závažnější případ, který se vám podařilo napravit a jste na to pyšní?
Měli jsme v péči holčičku. Když jí bylo 11 dní, volal nám primář z neonatologie, abychom se na ní přišly podívat a domluvily se s maminkou na spolupráci. Měla velkou obavu z toho, když se dozvěděla, že holčička nikdy nebude vidět. Domluvily jsme se a chodily do rodiny více než šest let. Zaměřily jsme se na rozvoj zbytků zraku, vypadalo to vážně, ale přesto se ta holčička naučila rozeznávat barvy, tvary a dokáže číst i velká písmena. Nastoupila dokonce do běžné školy a čte i píše Braillovým písmem.