Díky společné akci Rybářství Třeboň a Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko se podařilo obnovit takzvaný litorál, čili pobřežní pásmo, Svobodného rybníka, kde mohou být domovem desítky mimořádných druhů. Obnovit znamená uvolnit přístup slunečním paprskům. Pro představu o rozsahu prací uvádí Hana Kulhánková z Rybářství Třeboň čísla. „Práce na obnově bezlesí proběhly na ploše přibližně 23 hektarů, kde bylo odstraněno zhruba dva tisíce kusů náletových borovic slabších dimenzí. Věk dřevin se pohyboval přibližně mezi deseti a patnácti lety, tedy šlo o nálet, který vznikl po sérii suchých let.“

V posledních letech borovice lesní masivně zarostla téměř veškeré rašeliništní plochy a většinu ploch vysokých ostřic. „Borovice tvořily souvislý, povětšinou zapojený a místy až šedesát metrů široký pruh v jižní části rybníka a zcela přerostly rašelinné biotopy rybničního okraje,“ uvedla Správa Chráněné krajinné oblasti v oficiální informaci o zásahu. To mělo devastační vliv na vzácné rostliny a živočichy, kteří jsou v této neobvyklé lokalitě doma.

V osluněném ráji

Rybník Svobodný je součástí soustavy v oblasti Staňkovského lesa, kam dále náleží například Skalice nebo Medenice. „Litorály Svobodného rybníka patří k nejvýznamnějším bezlesým mokřadním enklávám v celé oblasti,“ říká Hana Kulhánková. Vodní dílo, jehož počátky se datují zhruba do roku 1520, po celou historii slouží jako produkční nádrž, dnes už však s novými ohledy na krajinnou funkci.

Zdeňka Neudertová z Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko zdůrazňuje, že celý prostor je specifický. „Jde o rozsáhlejší lesní celek v příhraničí, který má vyšší nadmořskou výšku a je tam poněkud chladněji než na severu území chráněné krajinné oblasti. A specifický je prostor i v tom, že tyto tři rybníky jsou nebeské, to znamená závislé na atmosférických srážkách. Voda, která do nich přitéká, je chudá na živiny.“

I v chudé vodě provozuje Rybářství Třeboň chov ryb, ačkoli v méně intenzivním režimu. „Dohodli jsme spolupráci na třech zmíněných rybnících,“ říká Zdeňka Neudertová, „týká se to i návrhu rybí obsádky. Nyní je snížená, aby ryby našly přirozenou potravu a nemusely se dokrmovat  A dále aby voda měla vysokou kvalitu a mohlo tam žít i něco jiného než ryby.“

Jedná se o druhy, kterým by trvalé zastínění uškodilo. Sestava obyvatel, jimž vyhovuje osluněné pobřežní pásmo, je velice pestrá. Z rostlin se tam vyskytují například suchopýr úzkolistý a pochvatý, klikva bahenní, pupečník obecný nebo sítina kostrbatá. „Cílem bylo také otevřít prostor v okolí poslední rostliny kyhanky sivolisté na této lokalitě,“ podtrhuje zpráva zveřejněná Chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko. Zmiňuje i záměr podpořit rozvoj kriticky ohroženého biotopu suchopýrových borů.

Mezi zaznamenanými živočichy rybáři i přírodovědci jmenují ještěrku živorodou, skřivana lesního nebo jeřába popelavého. Kvůli některým vzácným druhům vznikly během letošních prací v pobřežním pásmu dvě speciální tůně. „V tůních nežijí ryby a živočichové jako obojživelníci nebo bezobratlý hmyz mají větší šanci na přežití,“ vysvětluje Zdeňka Neudertová. „Naše myšlenka byla vytvořit biotop přednostně pro ně. Vyskytuje se tam chráněný skokan ostronosý a v roce 2023 tam byla objevena vážka jasnoskvrnná, která je evropsky chráněná.“ Přírodovědci doufají, že plocha bude významná i pro další druhy vyhledávající rašelinná stanoviště.

Ruční práce mohly probíhat díky mrazu

Pily se na Svobodném rybníku rozezněly letos v zimě díky mrazivému počasí. „Terén je velmi měkký, místy rašelinný, proto se pracovalo v zimním období při zámrazu, aby nedošlo k poškození rašelinných půd,“ popisuje práce Hana Kulhánková z Rybářství Třeboň. „V podmáčeném terénu by vjezd techniky způsobil nevratné škody a technicky by byl téměř neuskutečnitelný.“ Rybáři nasadili jen lehkou lesnickou techniku, motorové pily a malou vyvážecí techniku s nízkým tlakem na půdu. Veškeré kácení probíhalo pouze ručně.

O potřebě odstranit rychle rostoucí lesní pásmo bylo jasno už několik let, až nyní se však podařilo získat evropskou dotaci ve výši 4 miliony korun, která tvořila sto procent nákladů. Tím ale práce nekončí. „Rybářství bude ve spolupráci s CHKO pokračovat v pravidelné údržbě, zejména v kontrole nového náletu dřevin a v péči o vytvořené tůně, kde je i určená plocha pravidelného kosení. Cílem je udržet otevřený charakter litorálu a zabránit opětovnému zarůstání, pokračovat se bude i v monitoringu ohrožených druhů,“ říká Hana Kulhánková.

Zdeňka Neudertová z Cráněné krajinné oblasti Třeboňsko připomíná, že plocha je obrovská a ruční udržování nepadá v úvahu. „Sečená bude plocha, kde je možné nasadit mechanizaci.“

Podobné akce v minulých letech prodělaly okraje Bošileckého a Služebného rybníka v severní části chráněné krajinné oblasti. „Jde ale o úplně jiný typ prostředí, kde jsou rybníky ovlivněné zemědělskou krajinou,“ podotýká Zdeňka Neudertová. „Fenoménem poslední let je, že hospodáři nechávají okrajová pásma rybníků bez péče, a tak zarůstají a jsou obklopené křovinami. Ve zmíněných dvou rybnících jsme kácením a vytrháváním pařezů vytvářeli plochy, které mají sloužit oslunění a propojení vodní plochy se zemědělskou krajinou.“