Armáda momentálně disponuje třemi vrtulníky pro tuto službu, další dva přijdou z generální opravy, prováděné v Polsku, ještě během ledna a krátce nato pak ještě dorazí šestý stroj. Celkem vlastní armáda deset Sokolů, z toho šest s vybavením sanitky a čtyři transportní pro přepravu vojáků. Dva vrtulníky, které jsou momentálně k dispozici, slouží v Líních a jeden v Bechyni. 

Jak prozradil pilot Peter Smik, který spolu s dalšími čtyřmi členy posádky nastoupil o půlnoci první službu v Bechyni, počasí bylo při prvním ranním vzletu na hranici, bylo totiž mlhavo. Zatím vrtulník z bechyňského letiště bude vzlétat od svítání do soumraku a tak to potrvá půl roku, než se piloti zacvičí v jihočeském terénu, kde je hodně vodních ploch a tudíž i větší výskyt mlh. Při dnešním ranním zásahu nebylo bezpečné přistávat na heliportu písecké nemocnice kvůli inverzi, vrtulník proto usedl na staré silnici z Písku na Semice. Od července bude armádní letecká záchranka sloužit nepřetržitě 24 hodin. Dosavadní provozovatel v noci nelétal. 

Historicky první posádku vrtulníku letecké záchranky, startující z Bechyně, tvořili vedle pilota Petera Smika lékař Zdeněk Pašek, sestra Jana Šámalová (mimochodem původem Jihočeška z Nové Bystřice, která odešla pracovat na ARO Fakultní nemocnice v Plzni a sedm let už je u vojenské letecké záchranky), druhý pilot Eduard Malina a palubní technik Jaroslav Vlček. Zdravotníci tedy přijeli sloužit z Líní a posádka vrtulníku z Prahy-Kbel. Od února se do služeb zapojí i část personálu, která pracovala u dosavadní Letecké záchranné služby Alfa-Helicopter v Českých Budějovicích. S armádní záchrankou začne na dohody o provedení práce sloužit všech devět záchranářů a zájem projevili také tři lékaři. Všichni už absolvovali přeškolení na práci ve vrtulníku Sokol. „Dvanáct jihočeských zdravotníků jsme tedy draftovali k nám,“ žertovali armádní záchranáři. 

Lékař vojenské letecké záchranky Zdeněk Pašek je přesvědčen, že Sokol nabízí zdravotníkům větší komfort pro práci s pacientem, navíc je možné transportovat dokonce dva pacienty naráz, jednoho na lůžku a druhého na přidané vakuové matraci. Sokol je stabilně opatřen jeřábem, který může 90 metrovým lanem vytahovat osoby z ohroženého prostoru, to se osvědčilo hlavně při povodních. Vrtulník má protiodmrazovací systém, tím může zasahovat kdykoliv a létat může i v mracích. Rychlost je s menšími stroji takřka srovnatelná a váha šest tun, o které se tolik diskutovalo kvůli nemožnosti přistávání na střešních heliportech nemocnic, podle vojáků není problém. V jihočeských nemocnicích nevyhovuje jediný heliport – v Jindřichově Hradci. „Tam ale není traumacentrum a navíc se dá přistát poblíž,“ zmínil Zdeněk Pašek. 

Na první službu vojenské letecké záchranky v Bechyni se přijel ráno podívat i náčelník Generálního štábu AČR Josef Bečvář. „Vzpomněl jsem si na naše lidi, kteří tu začali sloužit, už o půlnočním přípitku a řekl jsem si, že se sem musím ráno podívat,“ vysvětil Josef Bečvář, kde se tu nečekaně vzal. „My jsme museli reagovat na usnesení vlády, které bylo přijato v létě, a proto bych chtěl poděkovat všem za to, že se dílo podařilo. Tady v Bechyni se zajistila montáž hangáru, vybavení budovy se zázemím pro posádku, armáda investovala tři miliony korun. Pro dvě stanoviště, obsluhující tři kraje, máme od ministerstva zdravotnictví na rok vyčleněny finance na 1000 letových hodin. To odpovídá průměrným statistkám dvou až tří vzletů během 24 hodin služby. Ale určitě to neznamená, že pokud budou hodiny koncem roku vyčerpány, přestaneme létat. Létat budeme dál a začneme jednat o navýšení úhrad,“ uvedl náčelník Generálního štábu k novinářům a posádce. Stanoviště v Líních letos nalétalo 50 hodin navíc. 

Jak bude další koncepce letecké záchranné služby v celé republice pokračovat, o tom Josef Bečvář spekulovat nechtěl. Poznamenal: „My jsme vojáci a plníme úkoly.“ Armáda provozuje leteckou záchrannou službu například ve Velké Británii, ve Francii létá pro změnu policie, a to včetně horských oblastí. „Zrovna když jsem ráno přijížděl, tak vrtulník po zásahu dosedal. Když vidíte, jak z něj vychází lékař a pilot, musím říct – měl jsem hezký pocit, že jsme to zvládli,“ uzavřel Josef Bečvář a popřál posádce i celému personálu, aby vždycky dobře doletěli a zraněných pacientů bylo co nejméně. A to přesto, že provoz letecké záchranné služby částečně slouží i k udržování pilotů v letecké kondici vedle jejich výcviku. 

Zazněla také informace, že od zahoukání signálu na dispečinku má vrtulník na vzlet normu čtyři minuty. Dnešní první ranní vzlet byl do 2,8 minuty. 

Na bechyňské stanoviště letecké záchranky se také vrátili čtyři technici pozemního personálu, kteří tu kdysi na vojenském letišti sloužili.