Odborník na energetiku Vladimír Vlk nabídl jiné než vládní pohledy - Jižní Čechy Teď!
26. 9. 2022 21:11

Odborník na energetiku Vladimír Vlk nabídl jiné než vládní pohledy

TÁBOR – Pro značnou část domácností závislých na plynu, a je jich u nás 2,1 milionu, může situace s nárůstem cen o čtyři až pět set procent znamenat neřešitelný problém. Při průměrné roční spotřebě elektřiny 39 MWh v rodinném domě v roce 2020 platil majitel 48 000 Kč, letos v květnu to vypadalo na 103 000 Kč ročně, a výhledy odborníků hovoří o 150 000 Kč až 180 000 korunách. Tyto a další informace zazněly před nedávnem v Centru Univerzita, kde vystoupil s přednáškou odborník na energetiku Vladimír Vlk. Pracoval na tuzemských ministerstvech i v zahraničí a v roce 2012 byl členem tzv. vládní Pačesovy komise složené z odborníků na energetiku. Některé jeho závěry se vymykají tomu, co prezentují politici i média. Bohužel byl zájem o besedu malý. Co například zaznělo?

Odborník na energetiku Vladimír Vlk nabídl jiné než vládní pohledy - Jižní Čechy Teď!

Válka na Ukrajině. Je prý příčinou energetické krize. S tímto často prezentovaným závěrem Vlk nesouhlasí. Například o vývoji cen zemního plynu byly první signály už v roce 2018. Raketový vzestup cen zavinila skutečnost, že plynovod Nord Stream I byl již v provozu, ale Nord Stream II teprve rozestavěný. Proti jeho dostavbě razantně vystoupily USA, takže ho Rusové po dohodě s Německem dostavěli sami. V současné době je dvojka naplněna plynem a mohla by okamžitě dodávat. Jenže to zarazila Evropská komise a evropský regulátor nedal souhlas k provozu. Rusko následně snížilo objem dodávaného plynu v jedničce. Jeho požadavek zní spustit oba plynovody a zrušit sankce.

Green deal a zelená energie. Německo a další státy chtěly uzavřít uhelné a jaderné elektrárny a nahradit je z větší části plynem. To je při současných cenách nerealizovatelné a původní termíny uzavření v roce 2030 se prodlužují. Alternativní obnovitelné zdroje, které se podílejí na spotřebě v 10 či 15 procentech, nic zásadního neřeší. Nyní rozšiřované využívání biomasy, většinou štěpky, pokud nevykácíme všechny lesy, je možné ještě šest let. Větrná a vodní energie pak tvoří pouhý zlomek. Prosadit v současné době Green deal v původní podobě je takřka nemožné.

Burza v Lipsku. Burza je spekulativní trh, kde se určuje cena. Ta by měla být stanovena podle nabídky a poptávky, ne na základě spekulací. I když cena energetických komodit klesá, burza ji delší dobu uměle udržuje vysokou. Když burzovní analytici zjistili plány na odstavení elektráren, vyvodili, že elektřiny bude nedostatek a cena stále stoupala. Nyní zjišťujeme i mírný pokles, ale s výkyvy směrem nahoru. U prodeje nemáme přímo výrobce, ale překupníky, kteří šroubují ceny nahoru. Například ČEZ jim dodává 40 % výroby. Výmluvy vládních činitelů že vzhledem k malým akcionářům nelze ceny ČEZu při enormních ziscích regulovat, neobstojí. Mimořádná valná hromada, ve které má stát většinu, může okamžitě rozhodnout.

Zásobníky plynu. Je sice chvályhodné, že jsou dnes z 80 % naplněny, ale tato zásoba vydrží jen krátkou dobu a spotřebu plynu u nás plně nepokryje. Navíc plyn pochází od distributorů z burzy, takže ceny jsou enormní.
Kacířská myšlenka. Již několikrát Vlk kritizoval, že města, školy, nemocnice, ale také policie či armáda nakupují energie na burze. Jestliže ČEZ je státní podnik a stát v něm má 70 %, měla by se například elektřina nakupovat přímo od této polostátní společnosti. Došlo by k velkým úsporám.

Politika. Určitá rozhodnutí ve směřování evropské energetiky jsou politickými rozhodnutími velkých hráčů. Do roku 2020 i čeští politici silně podceňovali energetiku a nic neřešili i přes signály odborníků. Současná opatření vlády jsou nedostatečná. Burza a spekulanti ale mohou být legálně omezeni. V mnoha evropských zemích se již hovoří o tom, že je třeba zastropovat jejich zisky a stanovit maximální marži. O tom by mohly legislativně rozhodnout i jednotlivé státy.

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.