V Jihočeském kraji zvítězilo mezi obcemi do 1 000 obyvatel Vráto (65,1 kilogramu SKO na obyvatele), v kategorii od 1 000 do 5 000 obyvatel Chvalšiny (51,7 kg) a mezi obcemi nad 5 000 obyvatel Prachatice (143,9 kg). Oproti loňsku se vítězové změnili ve dvou ze tří kategorií.

Chvalšiny nejlepší v kraji i v republice

Chvalšiny na Českokrumlovsku (1 233 obyvatel) obhájily loňské prvenství v kraji a vedou také celostátní pořadí obcí od 1 000 do 5 000 obyvatel. Produkci směsného komunálního odpadu přitom dál snížily – z 54 kilogramů na obyvatele za rok 2024 na 51,7 kilogramu za rok 2025. Jihočeský kraj má v této kategorii i celostátní dvojku – Staré Hodějovice u Českých Budějovic (1 345 obyvatel, 61,0 kg). Třetí příčku v kraji drží Lhenice na Prachaticku (2 052 obyvatel, 85,6 kg), které loni skončily druhé.

Vráto třídí tři čtvrtiny odpadů. Za humny se chystá spalovna

Mezi obcemi do 1 000 obyvatel se na první místo nově dostalo Vráto u Českých Budějovic (505 obyvatel). Za rok 2025 vyprodukovalo 65,1 kilogramu SKO na obyvatele a úroveň třídění dosáhla 75,7 %. Loňskou vítězku Střítež na Českokrumlovsku (422 obyvatel) posunulo na druhé místo – Střítež letos vykázala 74,0 kilogramu na obyvatele, loni 70,3 kilogramu. Třetí skončil Křižanov (94 obyvatel, 75,0 kg).

Nízká produkce směsného odpadu a vysoká úroveň třídění ve Vrátě ukazují, že odpady lze řešit efektivně. Největší část odpadů obce tvoří bioodpad (103,3 kilogramu na obyvatele), tedy materiál, který do černé popelnice nepatří a může se vrátit do půdy. Hned vedle obce, v Novém Vrátě na okraji Českých Budějovic, se přitom chystá stavba spalovny ZEVO Vráto s kapacitou 160 tisíc tun odpadu ročně. Zprovoznit ji mají v roce 2029.

Prachatice předstihly Písek

Mezi městy nad 5 000 obyvatel nově vedou Prachatice (11 119 obyvatel, 143,9 kg). Meziročně snížily produkci směsného komunálního odpadu o více než deset kilogramů na obyvatele a z loňského třetího místa se posunuly na první. Loňský vítěz Písek (31 121 obyvatel) je s 148,5 kilogramu druhý, za rok 2024 vykázal 144,8 kilogramu.

Černé popelnice jsou plné surovin

Výsledky soutěže ukazují, že k oběhovému hospodářství nevede jen lepší třídění. Klíčové je především snižovat množství směsného odpadu a udržet využitelné materiály mimo černé popelnice. Odpad totiž není jen problém, ale také surovina. A právě o ni v černé popelnici přicházíme. Co skončí ve směsném odpadu, to se do oběhu většinou už nevrátí.

Většina směsného komunálního odpadu v Česku dosud končí na skládkách, přestože cílem je skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů zásadně omezit. Řešením ale nejsou ani spalovny. Především je potřeba dostat z černých popelnic to, co lze dál využít – hlavně bioodpad, ale také papír, plasty, textil nebo věci vhodné k opětovnému použití. Zbytky z kuchyně a ze zahrady lze zkompostovat a vrátit tak živiny zpět do půdy. Právě o tom je oběhové hospodářství: předcházet vzniku odpadu a materiály, které už vzniknou, udržet co nejdéle v oběhu, místo aby skončily ve směsném odpadu.

Obce stále častěji spolupracují

Důležitou cestou ke zlepšení odpadového hospodářství je také spolupráce. Obce v Česku stále častěji postupují společně – v dobrovolných svazcích obcí nebo prostřednictvím společně vlastněných svozových společností. Získávají tak větší kontrolu nad náklady i nad nastavením celého systému, mohou sdílet zkušenosti, technické zázemí a informační materiály a více se věnovat předcházení vzniku odpadu a jeho třídění. Společně mohou také hledat řešení pro využití odpadů přímo v regionu a investovat do infrastruktury, která by pro jednotlivé obce byla těžko dostupná – například do třídicích linek, překladišť, kompostáren nebo sběrných dvorů.

Jedním z dlouhodobě fungujících příkladů je SOMPO na sousedním Pelhřimovsku. Společnost v roce 1997 založilo 117 měst a obcí, které ji dodnes stoprocentně vlastní a spolurozhodují o její činnosti. SOMPO zajišťuje komplexní služby v nakládání s odpady a vybudovalo vlastní regionální infrastrukturu – od svozu přes překladiště a dotřiďovací linku až po skládku.

Výsledky v celé republice

Celostátně zvítězily mezi obcemi do 1 000 obyvatel Stéblová v Pardubickém kraji (42,9 kg na obyvatele), v kategorii od 1 000 do 5 000 obyvatel jihočeské Chvalšiny (51,7 kg) a mezi obcemi nad 5 000 obyvatel moravskoslezský Fulnek (102,3 kg). Za příklad dobré praxe Arnika letos ocenila Nový Bydžov a Nedachlebice, které produkci směsného komunálního odpadu soustavně snižují už řadu let.

Luboš Pavlovič