Jak to všechno začalo?
Myšlenka této výstavby se zrodila před několika lety z jasné potřebnosti pro Tábor, ale i širší region. Náš kraj má sice nejmenší hustotu zalidnění, ale průměrný věk je vyšší než v ostatních krajích ČR. Přibližně 21% z celkového počtu obyvatel jsou lidé nad 65 let věku. A právě v Táborském regionu je počet lidí, kteří jsou již ve věku, kdy potřebují pomocnou ruku různých služeb vysoký. Pozice místostarostky mi umožňovala iniciovat a předkládat návrhy na vznik a rozšíření těchto služeb, na možnost v budoucnu nabídnout a dát lidem šanci jejich nového domova i zázemí pro potřebné a hendikepované. Nejakutnější se jevila potřeba domova se zvláštním režimem pro ty, kteří trpí diagnózami typu Alzheimer. Táborské G-centrum není pro klienty tohoto onemocnění určeno a není možné tedy žádostem o umístění vyhovět. Lidí, kteří volali a žádali o radu a pomoc přibývalo.
Řešila a zvažovala se nejen vlastní výstavba, její umístění, lokalita, nastavení služeb, ale i provozní náklady. Pro finanční zajištění budoucího provozu domova se zvláštním režimem bylo důležité vyjednat možnost jeho zařazení do dotační sítě Jihočeského kraje. Tím by se každoročně získávaly i finance na částečné pokrytí provozu od Ministerstva práce a sociálních věcí. Platby pro budoucí klienty by mohly být ve výši obdobné jako v G-centru. Hned v počátku tak bylo nutné navrhnout a jednat o zařazení do Střednědobého plánu sociálních služeb Jihočeského kraje.
I rozhodnutí o lokalitě před nemocnicí přineslo výhody. Celý projekt byl umístěn do prostoru, který mohou uživatelé především domova s pečovatelskými byty hned plně využívat. Blízkost autobusových zastávek, lékařů, nemocnice i možnosti nákupu. Vedle stojící G-centrum zase umožní úsporu provozních výdajů, některé pozice a funkce v nových budovách budou moci být zajišťovány společně i pracovníky G-centra. Nutností byl samozřejmě i dostatečný prostor pro návrh vhodné okolní zeleně a zahrady. Zde je možné posedět ve stínu pod pergolou nebo na lavičce vedle vysazených květin, keřů, stromů a i třeba mladého stromku moruše.
Důraz se vždy kladl na kvalitu pobytu. Nestavět objekt megalomanský, ale komunitního a rodinného charakteru, zajistit, co možná nejvstřícnější prostředí. Navštívili a inspirovali jsme se při mnohých návštěvách jiných domovů pro seniory, a to i v zahraničí.
Má snaha a představa vycházela ale vždy z prvotního požadavku, aby celý projekt byl a zůstal v majetku města. Aby město mohlo mít vždy pod kontrolou a pod svým vlivem kvalitu poskytovaných služeb i ceny, za které budou poskytovány. Tedy i ceny, které budou budoucí klienti/uživatelé platit. Pokud by nové zařízení bylo provozováno soukromým investorem, město by takový vliv již nemělo. V novém domě s pečovatelskými byty byla již cena nájemného radou města schválena, a to 55,-/m2/měs., ostatní platby za energie budou rozúčtovány.
Ještě, než se nastěhují první uživatelé, umožnili jsme veřejnou prohlídku obou nových objektů. Na základě přání některých občanů jsme zvolili ještě jeden termín prohlídky pro veřejnost – ve středu 13. 7. od 15:00 hodin.
S přesunem a vybudováním vývařovny v novém Centru se uvolnily přízemní bezbariérové prostory o ploše cca 700 m2 v bývalé škole v ul. Světlogorská. Pokud by byla možnost a politická vůle budoucího vedení města, mohlo by právě zde na Sídl. nad. Lužnicí vzniknout nové mezigenerační centrum nejen pro seniory, ale i matky s dětmi, pro zájmové spolky aj. S přípravou projektu nového Centra to byla má souběžně jdoucí úvaha budoucí možnosti pro obyvatele Sídliště nad Lužnicí.
Snažit se pomoci vylepšit život lidem, dávat jim šanci na spokojené žití, na přátelství lidí, pomoci jim udržet důstojnost a kvalitu života ve stáří mohou právě místní a regionální politici. Města mohou plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům a potřebám. Je to nikdy nekončící proces hledání nejlepšího řešení…

-pi-

Zadavatel, zpracovatel: ČSSD