Ondřeje Kohouta prý v dětství sport tolik nebral, nakonec si k němu ale našel cestu. Teď sbírá úspěchy
CHYŠKY/TÁBOR – Devatenáctiletého atleta TJ Chyšky Ondřeje Kohouta můžeme vídat v běžeckých soutěžích týden do týden na nejvyšších příčkách. Rodiče jej vedli ke sportu odmala, podporovali ho otec (sám aktivní fotbalista) i matka. Přesto sám přiznává, že jej sport v mládí tolik nebral. Většinu volného času trávil spíše u počítače. Postupem času si k němu ale našel svou cestu a teď už ho dělá šťastným. „Sportů jsem si vyzkoušel hodně, ale spíše jsem je dělal, protože je dělali kamarádi. Běh si mě ale našel sám, nebo já jsem si našel běh,“ říká čerstvě vyučený zahradník v Soběslavi, který se od začátku listopadu zaučuje v nové práci v kovosvitské slévárně. I do práce jezdí na kole a trénuje prakticky každý den. Nejraději má silniční běhy a jeho oblíbeným závodem je legendární desítka Běchovice – Praha, které se zúčastnil i v letošní koronavirem zkrácené sezoně. Kromě sportu jej baví také obchodování na burze, čtení knih a k jídlu si dá nejraději svíčkovou „se šesti“.
Jak jste se dostal ke sportu?
Ke sportu jsem byl veden už odmala, sport a pohyb celkově mě dělá šťastným, už jen díky tomu byla má volba jasná. Přitom v dětství mě sport ani moc nebral. Od sedmi do čtrnácti jsem více času trávil na počítači než venku. Pak jsem si ale ke sportu našel svou cestu.
Co se tedy změnilo?
Jak už jsem říkal, otec mě už odmala vedl ke sportu, sám je také velký sportovec. On si ale našel lásku ve fotbale, který hraje celý život. Někdy si sám ze sebe dělá srandu, když říká, že na tom hřišti snad i umře. A v mých běžeckých začátcích sehrála velkou roli i máma. Vždycky mě podporovala nejen na závodních tratích. Za to jim oběma patři velký dík. Já už od šesti let začal také s fotbalem, pak to pokračovalo k šachům, kuželkám, veslování a potom k běhu. Sportů jsem si vyzkoušel hodně, ale spíše jsem je dělal, protože je dělali kamarádi. Běh si mě ale našel sám, nebo já jsem si našel běh… Kromě běhu ještě každý den jezdím z práce i do práce na kole.
Proč nakonec tedy vyhrála z té spousty sportů právě atletika?
Nejsem moc týmový hráč. Zrovna běh je…
Celý rozhovor přineseme ve středečních Milevských novinách, kde Kohout prozradí něco ze svého tréninkového programu, nastíní plány pro příští rok a popíše, jaké to bylo skloubit atletiku se školou a brigádou. Čtěte středeční tisk!
Diskuse k článku