Rekonstrukce stála zhruba pět a půl milionu korun. „Bylo to poslední místo ve Vimperku, kde se jezdilo ještě po hlíně,“ řekl starosta Pavel Dvořák s tím, že stavba je takto hotová a její pokračování se neplánuje. Původní projekt, který se připravoval za minulého vedení města, ale počítal s vyšší investicí za zhruba deset až dvanáct milionů korun. Mimo jiné zde měly vzniknout třeba opěrné zdi. O ty ale nakonec veřejnost nestála a tak současné vedení projekt zmenšilo a letos zrealizovalo.

Ukázalo se ale, že radnice postupovala na základě původního projektu a stavebního povolení. „Nebyla realizována celá stavba, byla realizována jen část,“ řekl vedoucí odboru investic Michal Janče s tím, že se nyní vyřizuje změna stavby před dokončením. Jde o postup, který zákon umožňuje a nezdá se, že by existoval důvod, proč by stavební úřad změnu nepovolil.

O to, jestli se stavělo podle původního projektu, se začal zajímat bývalý starosta, místostarosta i bývalý radní Bohumil Petrášek. O tom, že se žádá o změnu, pak řekl: „Vzhledem k tomu, že ta stavba je hotová, tak je to docela bezpředmětné.“ A protože mezi současným a bývalým vedením panuje silné napětí, rozjela se mezi zastupiteli ostřejší debata, ve které šlo spíš o to, kdo má na rekonstrukci větší zásluhy, než o to, že by tu vznikl nějaký skutečný problém.

„Zmar a faleš,“ reagoval radní a kandidát na příštího starostu Zdeněk Kutil na to, když Bohumil Petrášek poukázal na to, že se nestavělo podle povolení a projektu a bude nutné vyřídit změnu stavby. „Já jsem v údivu, my tady doděláváme věci, které byly vámi rozdělány a neudělány,“ řekl starosta Pavel Dvořák.

Bohumil Petrášek si naopak musel vyslechnout, jak se v minulosti stavba připravovala pomalu, obsahovala zbytečnosti a nebyla připravena dobře. „Museli jsme dovyřídit stavební povolení,“ řekl Zdeněk Kutil. Podle bývalé starostky Jaroslavy Martanové ale povolení bylo. „Stavební povolení nebylo propadlé, jen jsme vyřídili jeho prodloužení,“ řekla.

Minulé vedení tvrdí, že projekt začalo připravovat v roce 2014 a loni s ním přišlo do zastupitelstva. „Když jsme to loni navrhovali, tak to neprošlo zastupitelstvem. Rozpočtové opatření nebylo schváleno,“ řekl Bohumil Petrášek. „Pokud jsme měli osm hlasů, tak jsme to nebyli schopni dělat,“ řekla Jaroslava Martanová.

Poté se loni v ulici uskutečnilo jednání, na kterém si veřejnost řekla, jak chce rekonstrukci realizovat a letos se konečně v menším rozsahu udělala. „Omezili jsme to. Rozpočet se osekal o opěrné zdi a překládku drahého kabelu,“ řekl radní Zdeněk Kutil. „To, co bylo slibováno, je postaveno. Dneska jsou tam ti lidi spokojení a říkají – takhle jsme to chtěli. Možná je teď nutné udělat změnu před dokončením stavby. Ano můžete napsat článek, že to nebylo postaveno celé a nemůže se to zkolaudovat, dokud nebude změna,“ dodal.

Bývalé vedení ale odmítlo, že by kritizovalo, že se rekonstrukce udělala a jak. „V žádném případě to není špatně. Je dobře, že se to opravilo. Je to jen otázka, jestli tady není něco zmeškáno, že se to mělo řešit,“ řekla Jaroslava Martanová, ale odpovědi na to, proč se změna projektu a stavebního povolení neudělala dřív, se nedočkala.

„Vy ty paragrafy začínáte používat k tomu, abyste ukázal, jak jsme neschopní,“ řekl Zdeněk Kutil Bohumilu Petráškovi. „Nezpochybňujeme práci, která se udělala. Jen mě mrzí, jaká tady vznikla přestřelka. Když se kolega na něco zeptal, tak je hned černá ovce. Mě to přijde, že máme držet pusu a krok a být zticha,“ řekla Jaroslava Martanová.

Paradoxní na výměně názorů je, že spíše ukazuje, jak špatné vztahy mezi zastupiteli panují a jak je zhoršuje nervozita před blížícími se volbami. Přitom pokud bude změna stavby povolena, nevznikl tu žádný problém.