Zdena Hrůzová sama sebe s úsměvem nazývá „organizační babičkou.“ A rozhodně to není přehnané. Její život je naplněný aktivitami, které by vydaly na několik plných kalendářů. Je členkou městské i krajské Rady seniorů, přísedící okresního soudu, předsedkyní organizace Senioři ČR. Zároveň se věnuje country tanci, vede klub a s energií sobě vlastní pořádá jednu akci za druhou.

Duchovní matka akcí

„Já jsem vlastně takový duchovní otec – nebo spíš matka – všech těchto akcí,“ směje se.
A jejich výčet je opravdu bohatý: tradiční Prachatická buchta, Heligonkářská show, velikonoční a vánoční výstavy, country bály Country před radnicí, týdenní poznávací pobyty nebo novinka posledních let – soutěž Super děda Jihočeského kraje. Každá z těchto akcí si už našla své pevné místo v kalendáři Prachatic a Zdena Hrůzová se stala jejich neodmyslitelnou součástí.
Vedle toho je i vášnivou fanynkou sportu. Neunikne jí žádný hokejový zápas, fotbal, volejbal ani cyklistický maraton. „Miluju atmosféru sportovních událostí, je v nich život a energie,“ říká.

Rodina na prvním místě

A přestože je pracovně i společensky velmi vytížená, rodinu staví vždy na první místo. Má tři vnoučata, dvě vnučky, jednoho vnuka, a dokonce už i pravnoučka. „Nejsem úplně typická hlídací babička, ale výlety s nimi si moc užívám,“ přiznává.
Její životní recept je přitom stejně poctivý jako jihočeská kuchyně, kterou vaří především pro manžela. Na stole u Hrůzových se objevuje tradiční kulajda i cmunda po kaplicku.
Volné chvíle umí strávit aktivně i odpočinkem. Ráda se projede na kole, posedí u řeky nebo zavítá na country festival. Občas si zpříjemní den sudoku či křížovkami, ale jak sama dodává, stejně pořád vymýšlí nové aktivity pro seniory.
A co by poradila mladší generaci? „Hlavně si udržujte dobré vztahy v rodině. Z těch vzpomínek budete čerpat celý život.
A také se nebojte studovat – nejen doma, ale i v zahraničí, protože to vám otevře oči.“
Největší radost jí ale přináší právě organizování akcí. „To mě naplňuje nejvíc. Když vidím, že lidé odcházejí spokojení a usměvaví, vím, že to všechno mělo smysl,“ uzavírá.

-pr-