Osecký trenér Václav Hegenbart: Bylo obdivuhodné, jakým způsobem jsme se vypořádali s nepříjemnými situacemi - Jižní Čechy Teď!
před 1 hodinou

Osecký trenér Václav Hegenbart: Bylo obdivuhodné, jakým způsobem jsme se vypořádali s nepříjemnými situacemi

OSEK – Fotbalisté Oseku mají za sebou sezonu, která předčila očekávání. V nejvyšší krajské soutěži (5. lize) obsadili se ziskem 45 bodů konečné šesté místo, když zaznamenali 13 výher, 6 remíz a 11 porážek při skóre 50:44. O to cennější je tento výsledek při pohledu na okolnosti, s nimiž se mužstvo muselo během ročníku vypořádat. Zatímco podzim poznamenala rozsáhlá marodka několika klíčových hráčů, jarní část sezony komplikovaly problémy na brankářském postu. Po zranění jedničky Petra Lukeše se mezi tyčemi během soutěže vystřídalo neuvěřitelných osm hráčů. Přesto Osečtí dokázali držet krok s nejlepšími týmy soutěže a na čtvrté místo jim nakonec scházely pouhé tři body. „Po pátém kole jsem si říkal, že to nemůžeme zachránit,“ přiznal v rozhovoru trenér Václav Hegenbart. Nakonec ale může být s uplynulou sezonou spokojený. V následujícím rozhovoru hodnotí nejen povedený ročník svého týmu, ale také klíčové momenty sezony, brankářskou krizi, plánované posily i ambice Oseku do nadcházejícího soutěžního ročníku.


Letošní sezonu 5. ligy jste zakončili na šestém místě se ziskem 45 bodů. Naplnilo to vaše očekávání?

Popravdě předčilo. Po pátém kole jsem si říkal, že to nemůžeme zachránit. Měli jsme velkou marodku a na ní klíčové hráče. Vše se obrátilo k lepšímu zápasem v Mirovicích. Tam jsme položili základy k této úspěšné sezoně.

Na čtvrtou příčku vám scházely pouhé tři body. Převládá spokojenost s umístěním, nebo spíše pocit, že tým mohl skončit ještě výše?

S trochou štěstí jsme mohli skončit o dvě příčky výš. Mrzí mě hlavně jarní domácí porážky. Ale v několika zápasech jsme měli naopak štěstí. To bychom chtěli už asi moc.

Když se za sezonou ohlédnete, vybaví se vám některý zápas nebo ztráta, která vás zpětně mrzí nejvíce?

Jak už jsem řekl, nejvíce mě mrzí domácí prohry, hlavně s Dražicemi. To jsme hráli celý zápas o deseti. A také s Kaplicí, kdy jsme ještě v 88. minutě vedli 2:1 a nakonec prohráli 2:3.

Naopak, které vítězství považujete za nejcennější? Byl to například domácí skalp pozdějšího mistra ze Strakonic, nebo byste vybral jiný zápas?

Potěšilo mě, jak jsme se celou sezonu prezentovali na hřištích soupeřů. Tam jsme prohráli jen čtyřikrát. Samozřejmě nejcennější je skalp Strakonic, ale důležité bylo třeba i vítězství ve druhém jarním kole v Třeboni, které jsme v tu chvíli hodně potřebovali.

Po většinu sezony vás trápila marodka a řada absencí. Je vzhledem k okolnostem šesté místo stropem možností současného kádru?

Šesté místo musíme brát vzhledem k okolnostem. Na podzim rozsáhlá marodka klíčových hráčů, na jaře problémy s gólmany. Na druhou stranu jsme si na sebe upletli trochu bič. Rádi bychom navázali na tuto sezonu, ale uvědomujeme si, že to nebude vůbec jednoduché.

Které období sezony bylo z vašeho pohledu nejnáročnější a kdy jste se museli nejvíce vypořádat s personálními problémy?

Vybral bych dva náročné okamžiky. Na podzim po zápase v Dražicích, kdy nám chybělo devět hráčů základní sestavy. A potom začátek jara, kdy se nám zranil gólman Petr Lukeš a my museli řešit post brankáře.

Post brankáře byl velkým tématem. Jak složité bylo řešit situaci mezi tyčemi a kolik hráčů se nakonec během sezony vůbec mezi tyčemi vystřídalo? A kdo si z nich podle vás vedl nejlépe?

To bylo opravdu náročné, protože soutěže už se rozjely. Ono není nikde hráčů nazbyt, natož brankářů. Navíc v době, kdy nikdo nemohl jen tak někoho pustit, protože se reorganizují 7. ligy. Nakonec jsme se zastavili na čísle osm! To jsem ještě nezažil. Chci tímto všem, kteří byli ochotni se do brány postavit, moc poděkovat. A že jich bylo: Honzové Chylík, Satrapa, Hoch, Zelenka, Aleš Grossmann, Adam Vachulka…

Ukázalo se, že tým dokáže zvládat i krizové situace. Překvapilo vás, jak se s nimi mužstvo dokázalo vypořádat?

To asi byla naše největší přednost. Jakým způsobem jsme se vypořádali s těmito nepříjemnými situacemi, bylo obdivuhodné. Klobouk dolů, jak to kluci zvládli.

Jak to vypadá s Petrem Lukešem? Měl by se po zranění vrátit do přípravy a být připravený na start nové sezony, nebo sháníte ještě dalšího gólmana?

Petr Lukeš se stal základním stavebním kamenem vydařeného podzimu, o to větší rána byla, když na jaře nemohl dochytat kvůli únavové zlomenině holenní kosti. Jsem moc rád, že to s jeho návratem na podzim vypadá dobře a že bude s námi pokračovat. Navíc jsme domluveni na příchodu dalšího mladého a talentovaného gólmana Matyáše Jordána. Takže situace z jara už se snad nebude opakovat.

Jan Hoch patřil opět k hlavním oporám mužstva. Kdo další byl podle vás tahounem týmu a zaslouží si za uplynulou sezonu zvláštní pochvalu?

Musím pochválit celý tým beze zbytku. Ale jestli si někdo zaslouží speciální pochvalu, tak je to Daniel Jizba.

Jaké změny v kádru lze během letní přestávky očekávat? Jsou na obzoru nějaké posily?

Už jsem avizoval příchod gólmana Matyáše Jordána z Písku, dalšími posilami by měli být Václav Chvosta z Volyně a Radek Stropnický z Hradiště.

A odešel někdo?

Opustil nás jen Jan Zelenka, který odchází do Štěkně.

Na kterých postech byste potřebovali mužstvo nejvíce doplnit, aby mohlo pomýšlet na ještě lepší umístění?

Defenzivních hráčů máme dostatek. Takže jsme hledali především kreativní hráče, kteří umí dát gól. Doufám, že se to povedlo.

Kdy zahájíte letní přípravu a co bude její náplní?

Letní přípravu zahájíme v půli července. Musíme se co nejlépe připravit na podzimní část. Máme naplánovaná tři přátelská utkání s tradičními soupeři.

A na závěr – s jakým přáním či předsevzetím budete vstupovat do nové sezony?

Přáním je zopakovat letošní sezonu. Chtěli bychom se vyhnout sestupovým starostem a hrát fotbal, který bude bavit nás i naše fanoušky.

Jan Petráš

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.