Opoziční zastupitel Pavel Vondrys upozornil na urbanistické i architektonické aspekty projektu: „Na konci vznikne co? Budeme mít dokumentaci parkovacího domu. Nebylo by při zadání vhodné parkovací dům o něco zabudovat do terén. Samotná stavba bude poměrně prostorově výrazná a bylo by dobře, kdyby se jí podařilo snížit.“ Zároveň zdůraznil potřebu zapojení veřejnosti: „Bude to dominantní stavba, tak bych žádal, by vzhled byl projednán s veřejností. Akce by si zasloužila veřejné projednání.“

Místostarosta Rudolf Oberfalcer starší reagoval, že projekt s terénem již počítá: „Stavba zahloubena je, bude mít vjezd z Lidické ulice. Celé stávající parkoviště je ve svahu, takže nové bude zahloubené. První patro bude částečně zahloubené.“ Připustil však, že úpravy mohou ovlivnit cenu: „Zakládání stavby je proces, který stavbu může ovlivnit.“ Zároveň upozornil na omezení dané stanoveným limitem: „Máme tam danou limitaci ceny, což zamezuje nějakým dalším případným změnám.“

Zastupitel Michal Pelíšek ocenil práci pracovní skupiny, ale kritizoval postup rady: „Trochu mě mrzí, že rada města se neřídila doporučením pracovní skupiny, ale to je její právo.“ Podle něj je parkování ve Strakonicích reálný problém: „Parkovací domy jsou řešením, jestli chceme podpořit život v centru.“ Zpochybnil však stanovení limitní ceny: „Chtěl jsem se rady města zeptat, proč přistoupila k limitní ceně a proč zrovna k této částce.“ Dodal, že by mu nevadilo mírné navýšení: „Pokud to má dobře vypadat, asi by mi nevadilo, že to bude stát o milion více.“

Starosta Břetislav Hrdlička hájil opatrnost města na základě zkušeností: „U projektů, které dělá město, se stává, že se dodělávají dodatečně a stojí nakonec více.“ Uvedl konkrétní čísla: „Firmě vyplynula cena 79 milionů, ještě na radě města se navyšovala cena na 82 milionů, protože se přišlo na nedostatek projektu.“

Diskuse se vyostřila i kvůli samotné limitaci ceny. Místostarosta Oberfalcer ji hájil slovy: „Jsme tu od toho, abychom věci někam posunuli. Já razím heslo, že skutečnou cenu ukáže soutěž.“ Zároveň ale připustil, že limit omezuje možnosti: „Limitací ceny se zbaví možnosti úprav, které by stály něco navíc.“

Naopak zastupitel Rudolf Oberfalcer mladší byl ostře proti: „Limitace ceny vypadá věcně, ale je to jen snaha projekt zastavit. Je to jednoznačná snaha projekt zablokovat, aby se nikdo nepřihlásil. Beru to jako účelovou sabotáž.“
Kompromis nakonec navrhl opět Pavel Vondrys: „Kompromis mezi limitem a otevřením je zakomponování výhrady, že máme možnost nepřijmout nabídku, pokud by se nám nejevila výhodná.“

Po dlouhé debatě zastupitelé dospěli ke kompromisu. Schválili vyšší limitní cenu zakázky na 100 milionů korun a zároveň si vyhradili právo zakázku odmítnout, pokud nabízená cena tento limit překročí.