Patchwork se tvoří srdcem, shodují se ženy vystavující v milevské Galerii M
MILEVSKO – Velký zájem vzbudila vernisáž k výstavě prací patchworkového klubu Domu dětí a mládeže v Milevsku, která se konala v úterý 3. února v milevské Galerii M. Sál byl zaplněn do posledního místa a lidé se tísnili i na schodech galerie. Vystavující představili téměř stovku svých prací. K vidění budou do 27. února.
Patchwork je tvůrčí činnost, při které zdaleka nestačí pouze rozstříhat a znovu k sobě sešít kousky látky, ale záleží na použitém postupu, ladění barev, materiálu, způsobu prošití a dalších maličkostech, které vedou k dokonalejšímu a zajímavějšímu výsledku. Každý výrobek představený na vernisáži tak má svůj příběh a autorky se shodují, že bez toho to nejde, pokud se šije srdcem.
„O patchworku mohu mluvit v podstatě pořád, je to můj velký koníček. V klubu jsem s ostatními členkami už 15 let. V domě dětí a mládeže se scházíme pravidelně každý týden. Podporujeme se, tvoříme, vaříme a plánujeme třeba i výlety. Komunita, kterou celou dobu držíme, nás obohacuje. Na našich výrobcích je to vidět. Když jsme začínaly, výrobky nebyly dokonalé. Učily jsme se za pochodu, hledaly jsme časopisy, knihy. Postupem času se všechno vytříbilo,“ poznamenala jedna z vystavujících, Ludmila Kubíčková. Kromě její tvorby jsou v galerii k vidění také výrobky Ludmily Dvořákové, Marie Hrychové, Jiřiny Kostohryzové, Zdenky Krpálkové, Jaroslavy Podojilové a Václavy Pouzarové.
Ludmila Kubíčková připomněla, že fenomén patchworku je celosvětovou záležitostí. „Patchwork uznávají po celém světě. Pořádají se výstavy, i prodejní. Na Facebooku a na Pinterestu je spousta návodů, kterými se může člověk inspirovat. My tvoříme pro kamarády, pro rodinu a každý náš výrobek s sebou nese něco, co nás poznamenalo. Je to třeba stará košile po dědovi nebo zástěra po babičce, kterou do deky zakomponujeme. V tu chvíli to už není pouze praktický výrobek, ale i láskyplná vzpomínka na daného člověka, který nás v životě obohatil,“ dodala Ludmila Kubíčková.

Diskuse k článku