Jako první houba byl na hrázi nalezen hřib plstnatý. Na pahýlech stromů mykolog určil dva druhy chorošů. „Jsou to léčivé houby. Snižují krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi,“ zmínil Pavel Špinar. K houbám, podle jeho názoru, je potřeba přistupovat jako k masu. Staré houby se nehodí ani na sušení, je třeba je vyhodit.

Snad už každý ví, že sesbírané houby nepatří ani do igelitového sáčku, ani do igelitové tašky. V nich se houby zapaří a konzumentovi je pak z nich špatně. Nasbírané houby patří buď do košíčku, nebo do plátěné tašky, případně do otevřeného papírového sáčku.

Přišla řeč na hřib bronzový. Dalším nálezem byl hřib polosíťkovaný, podobá se kováři a koloději. Modrající houby se mají vařit půl hodiny. Na přetřes přišly také holubinky.

V mykologické rezervaci Luční na hrázi stejnojmenného rybníka se houby nesmějí sbírat. Nejvíce exemplářů zde návštěvníci v neděli obdivovali hřibů Le Galové. V roce 2002 byl popsán hřib Špinarův, což je v podstatě varieta hřibu Le Galové. Rezervace má zvuk i v zahraničí. Navštívili ji Američani, Holanďani a občané dalších států.

První mykologická rezervace v Československu Luční má letos půlkulaté narozeniny, existuje od roku 1988. Pavel Špinar je správcem Národní přírodní památky Luční. Napsal a nafotil knihu Vzácné houby Táborska.