Jaké dojmy máte z vítězství?

Účastním se vlastně od samého počátku, soutěž jsme dávali dohromady s ovocnáři a starosty. Když mikroregion vznikal, hned jsme se zapojili. V soutěži jsem měl čtyři vzorky.

Doufali jste, že se ze Slavností plodů někdy stane až taková akce?

To asi nikdo nečekal. Začátky byly skromnější, ale už druhý a třetí ročník nabíral obrátky. Akce získala publicitu a věřím, že bude v takovém duchu pokračovat.

Jaká byla letošní úroda?

Je to různé. Já mám úrodu dobrou, ale záleží, kde sady leží. Kdo je v nižších polohách, kde přešel mrazík nebo průvan, tam úroda většinou pomrzla. Já například jsem neměl žádné švestky, ale jablek mám celkem dost.

Jak si na soutěži vedla vaše konkurence?

Jsem malý ovocnář, mám asi jen hektar a půl. Baví mě to spíš jako hobby. Musím uznat, že velcí ovocnáři jsou dobří. Umějí to.

Podle čeho jste vybíral vzorky do soutěže?

Pěstuji odrůdy rezistentní proti strupovitosti, abych nemusel jabloně tolik stříkat. Z podzimních jsem měl v soutěži odrůdy Rubinola a Lipno, ze zimních to byla Rozela a Topaz red. Je fakt, že pozdnější odrůdy nemají v hodnocení velkou šanci, potřebovaly by dozrát do konzumní zralosti. Ale s tím se počítá. Většinou se vybírá až před soutěží ze skladu, kde je chladno.

Daří se českým ovocnářům prosazovat na domácím trhu?

Situace je velmi složitá. Spousta výsadeb se likviduje a ovocnáři se snaží minimalizovat výměru, aby byli schopní úrodu prodat. Je tu velký tlak dovozového ovoce z Polska za nižší ceny, byť jsou důvody jakékoliv. Musíme se s tím popasovat, doufám, že to přežijeme.