„Pokud Petr Pavel usedne na Hrad, půjdete do zákopů. Odvedou vás z práce jako gestapo,“ zaznělo ve videu, které Peterková podle obžaloby úmyslně zveřejnila, aby způsobila znepokojení veřejnosti. Tvrdila v něm také, že 8. březen je posledním dnem míru v České republice a že „zbývá posledních pár milimetrů a sekund do války“. Kauza spadla pod státní zastupitelství a soud v Písku kvůli bydlišti Jany Peterkové na Písecku.

Státní zástupce Polívka ve své závěrečné řeči argumentoval tím, že obžalovaná informace rozšiřovala veřejně, z volně přístupného profilu, a navíc opakovaně. Video mělo podle něj znaky poplašné zprávy a Peterková se jejím zveřejněním dopustila ohrožovacího deliktu. Navrhl uložení souhrnného trestu ve výměře tří let s podmíněným odkladem na 54 až 60 měsíců a ambulantní psychiatrické léčení.

Součástí hlavního líčení bylo také čtení znaleckého psychiatrického posudku obžalované. Jana Peterková požádala, aby tento důkaz nebyl projednáván veřejně. Soud její žádosti vyhověl a veřejnost z této části jednání vyloučil.

Proces provázela zvýšená bezpečnostní opatření. Vzhledem k předchozím incidentům způsobeným příznivci Peterkové u jiných soudů byla tentokrát omezena kapacita jednací místnosti a vstup byl podmíněn vstupenkami. Líčení v Písku ale proběhlo klidně a bez excesů. Veřejnost se téměř nedostavila, drtivou většinu přítomných tvořili novináři.

K jedinému drobnému konfliktu došlo ještě před začátkem jednání na chodbě soudu. Jana Peterková společně se svým partnerem slovně napadla přítomné novináře s tím, že se údajně nezajímají o kauzy členů vlády, ale o ni. Jeden z novinářů reagoval dotazem, proč tedy sama Peterková rozesílala médiím pozvánky na hlavní líčení, když nyní práci novinářů zpochybňuje.

Chybí důkaz, že šlo o poplašnou zprávu

Peterková po celou dobu procesu vinu odmítala. Tvrdila, že šlo o politický projev a že video nemuselo být živě streamováno právě jí. „Mobil jsem už tehdy oznámila jako ukradený. Policie musí prokázat, kdo ho streamoval a odkud. Neexistuje důkaz, že jsem ho zveřejnila já,“ uvedla před soudem.

Do závěrečných řečí se výrazně zapojil i obhájce přidělený ex offo, advokát Jan Šeleder. Podle něj v případu chybí jak objektivní, tak subjektivní znaky trestného činu. „Není známo, kdo video streamoval. Zcela chybí jakýkoli důkaz, že by šlo o poplašnou zprávu. Jednalo se o politický projev, názor na podobu budoucnosti, vycházející z veřejně dostupných informací,“ uvedl.

„Nikdo si reálně nemůže myslet, že v době inaugurace dojde k mobilizaci. K hodnocení politických projevů je třeba přistupovat opatrně – cenzuru už jsme tu měli. Pokud nevznikají reálná rizika, měla by mít přednost ochrana základních práv a svobod, především svobody projevu,“ doplnil Šeleder.

Zpochybnil také závažnost zveřejněného videa. „Není potvrzeno, že jde o poplašnou zprávu. A navíc: kde je ta údajně znepokojená veřejnost? Z 49 komentářů pod videem jsou dva, které by se daly označit za vyděšené. To není masové ohrožení. Navrhujeme zproštění viny,“ uzavřel obhájce.

Senát vedený soudcem Martinem Králem nakonec Janu Peterkovou obžaloby zprostil. Podle předsedy senátu skutek není trestným činem. Odkázal se přitom na nález Ústavního soudu z letošního března, který jasně stanovil mantinely pro posuzování šíření poplašné zprávy ve vztahu ke svobodě slova. „Ústavní soud dal jasný návod. V této věci nejde ani tak o skutkové, jako spíše o právní posouzení,“ uvedl Král.

Peterková po rozsudku prohlásila, že osvobození považuje za vítězství nad „zločineckými procesy“ vedenými proti aktivistům. „Jde o kriminalizaci nepohodlných názorů. Toto je důkaz, že zločinecká vláda skončila,“ uvedla. Státní zástupce si ponechal lhůtu na podání odvolání.