Pietní akt v Táboře oslavil vznik republiky. Evangelický duchovní se pustil do nacionalismu
TÁBOR – U pomníku padlým v první světové válce na Křižíkově náměstí v Táboře se ke Dni vzniku samostatného československého státu konal dnes dopoledne tradiční pietní akt. Sešlo se na něm o něco více lidí než obvykle, jednak končící i budoucí politická reprezentace města, ale i ve větším počtu občané, také představitelé samospráv z okolí, politických stran, armády, spolků a duchovní Českobratrské církve evangelické Christof Lange, který tu měl po starostovi města Štěpánu Pavlíkovi projev. Připomínalo se 108. výročí vzniku Československé republiky. Pietní akt měl tradiční průběh, ale z kuloárů zaznívalo, že pro příští rok se v režii budoucí táborské koalice se dají čekat některé změny.
Dost lidí si povšimlo, že starosta Štěpán Pavlík jako první vítal příslušníky táborské vojenské posádky a občany až úplně na posledním místě. Jinak byl ale starostův projev jedním z nejlepších, které při této příležitosti pronesl. Připomněl, že v březnu 1920 bylo na prezidentskou standartu nového československého státu vepsáno hesla Pravda vítězí. Štěpán Pavlík řekl, že motiv pravdy ikonicky prorůstá s učením Mistra Jana Husa a vybral si i příběh z apokryfní biblické knihy o sporu tří mladíků, jestli je mocnější víno, král nebo ženy – kdy třetí z mladíků se opravil s tím, že nejmocnější je pravda. Poté Štěpán Pavlík zmínil také několik hrdinských příběhů počínaje Janem Husem, kdy se lidé řídili vlastním, na nikoho nedelegovaným svědomím, i když je to stálo ústrky nebo dokonce život. Starosta se rozloučil přáním, aby Tábor neztratil sílu hledat pravdu.
Jelikož město pokaždé zve na pietní akty i zástupce církví, tentokrát byl hostem evangelický duchovní Christof Lange. Připomněl, že pochází z Německa a nyní slouží v Táboře. Poté přednesl svůj pohled na události osamostatnění Čechů a Slováků a církevního dění v nové republice. Evangelíci byli podle něj nadšení, protože předtím tu tři sta let byla preferovaná římskokatolická církev a když padlo toto spojení trůnu a Říma, hned vznikaly spontánně nové církve – Československá, poté nazvaná husitská, a také Českobratrská evangelická. „Vyzývaly lidi – konečně vystupte z římskokatolického ovčince,“ zmínil Lange. Počet věřících v Českobratrské církvi se rychle téměř zdvojnásobil. Christof Lange ale označil za problém, že tyto nové církve stály na nacionalismu. „Masaryk měl širší pohled, než spojovat nacionalismus s církvemi. Chtěl zdůraznit soužití Čechů, Němců a menšin,“ řekl s tím, že prezidenta Masaryka hodně lidí vnímalo jako nového císaře. Poté Christof Lange zabrousil do česko-německých vztahů té doby – řekl, že demokracie v Čechách a na Moravě se zavedla na národním základě a v oblastech s německým obyvatelstvem se stala úředním jazykem pouze čeština a slovenština.
Na řadě tváří na Křižíkově náměstí se začalo zračit překvapení. Christof Lange, který měl zřejmě v úmyslu zdůraznit potřebu dobrých vztahů Čechů a Němců, sáhl na citlivou strunu. Zakončil svůj projev slovy: „Bože, žehej těm, kteří mají v rukou moc, aby ji užívali s moudrostí, spravedlností a laskavostí, aby se lidé nedali nakazit duchem pomsty, nenávisti a nacionalismu.“ Před nacionalismem varoval německý duchovní opakovaně, po pietním aktu mnozí lidé mezi sebou diskutovali, někteří byli pobouření z volby tohoto tématu na oslavě republiky Čechů a Slováků. Na otázku redakce, jak Christof Lange vnímá rozdíl mezi nacionalismem a vlastenectvím, řekl, že slovům jako národ a vlastenectví bychom se měli v dnešní době vyhýbat. Podle jeho slov je důležitější společenství lidí dobré vůle, kteří jsou spolu vzájemně solidární.
„Pokud budeme na radnici, bude to mít příští rok trochu jiný scénář,“ řekl lídr Našeho Česka Ondřej Semerák, který je kandidátem na starostu města, skupině lidí, kteří zůstali v rozpacích. Letošní pietní akt tak dal dost podnětů k debatě, k té se skupinky poté uchýlily do nedaleké kavárny Cross Café, která měla ve státní svátek otevřeno.

Diskuse k článku