Pirát Jiří Roubíček navrhuje konec politiky za zavřenými dveřmi - Jižní Čechy Teď!
8. 5. 2019 7:43

Pirát Jiří Roubíček navrhuje konec politiky za zavřenými dveřmi

TÁBOR – Jiří Roubíček (32) podniká v Táboře, kde od dětství vyrůstal. Provozuje na Starém městě penzion, je jedním ze zakladatelů spolku Taboard, který prosadil vybudování skateparku pro vyznavače extrémních sportů a nyní spolupracuje s městem na budování parkouru a pumptracku na Komoře. V lednu 2018 vstoupil Jiří Roubíček do České pirátské strany. „Bavili jsme se s Honzou Příbramským často o politice u piva, až jsme si řekli, že by bylo dobré dělat něco aktivně pro to, aby se změnily věci, které se nám nelíbí. Pro mě byli Piráti jasná volba, protože z 80 až 90 procent se s pirátským programem můžu ztotožnit. Jsou mi sympatické i některé jiné strany, ale nebaví mě ty staré struktury, které tam mají. Pirátská strana soustřeďuje mladé lidi, kteří to myslí dobře a chtějí věci měnit," říká.

Pirát Jiří Roubíček navrhuje konec politiky za zavřenými dveřmi - Jižní Čechy Teď!

 

V podzimních komunálních volbách pirátská strana v Táboře zabodovala. Přestože má táborské místní sdružení jen osm členů, mají Piráti čtyři mandáty v 27 členném táborském zastupitelstvu a stali se součástí vládnoucí koalice. Zastupiteli jsou Jan Příbramský, Martin Mareda a Václav Klecanda, který se stal místostarostou. Čtvrtý mandát má za Piráty jejich registrovaný příznivec Miloš Tuháček. Další uskupení Pirátů s účastí v zastupitelstvu pracuje už druhé volební období v Soběslavi a i tam početně posílilo ze dvou na čtyři mandáty. Místopředseda táborského místního sdružení Pirátů Jiří Roubíček není zastupitelem, je ale za Piráty členem finančního výboru v Táboře a dozorčí rady Bytesu. Na dubnovém zastupitelstvu v Táboře vystoupil jako občan s několika návrhy, které zjevně zaskočily i koaliční kolegy. Tolik průhlednosti a občanského dohledu nad rozhodovacími procesy ve městě nenavrhovalo ani hnutí Tábor 2020 ve svých nejprogresivnějších časech. Návrhy na větší transparentnost radnice a aktivizaci veřejnosti přibližujeme v rozhovoru s Jiřím Roubíčkem.

Osmičlenné sdružení České pirátské strany je na Tábor překvapivě málo. Člověk by čekal, že do parlamentní strany se teď hrnou davy, nebo ne?

Česká pirátská strana vyznává nepsaná pravidla, že bychom neměli houfně nabírat nové členy. Jde nám o to, aby to nebyli přeběhlíci z jiných stran, kteří hledají jen prospěch. I naše krajské vedení si myslí, že noví zájemci by se napřed měli zapojovat do práce a něco pro Piráty udělat, aby byl vidět skutečný zájem. Většinou jsou u nás lidé, kteří vstupují do politiky poprvé.

Táborské sdružení oficiálně vzniklo v srpnu 2018 a už na podzim ve volbách výrazně uspělo. Co myslíte, čím jste na sebe upozornili?

Piráti jsou v Táboře už přes pět let, loni v srpnu bylo oficiálně založeno sdružení. Začali jsme vysílat stream z jednání táborského zastupitelstva, protože zasedá od tří odpoledne a to spousta lidí nemá možnost tam jít. Ve streamování stále pokračujeme, ale opozici v zastupitelstvu se nelíbilo, že se vysílá přes Facebook Pirátů, takže teď už se vysílá přes Facebook města Tábora. Dosud také stream natáčel Vladimír Šíp a od příště už to bude zajišťovat přímo technický servis města. To považujeme za posun. Opozice v táborském zastupitelstvu měla taky problém s tím, že by zůstal záznam někde uložený. Proto zatím vysíláme jen průběh a záznam se neukládá.

Je stream sledovaný?

Dosavadní čísla říkají, že stream vyskočí na zdi Facebooku 3500 lidem, klikne na něj 1500 lidí a delší dobu záznam sleduje kolem 500 lidí, v průměru v jeden okamžik kolem čtyřiceti. Když si vezmeme, že se na jednání zastupitelstva podívalo aspoň na chvíli kolem 500 lidí, je to mnohonásobně víc, než jich kdy na jedno zastupitelstvo přišlo. A to je náš cíl. Chceme vtáhnout veřejnost do politiky a probudit u lidí zájem o veřejné záležitosti.

Na posledním zasedání zastupitelstva jste vystoupil a navrhl pět bodů k posílení transparentnosti a větší zodpovědnosti v politice. Mluvil jste za sebe nebo za Piráty?

Jsou to pirátské myšlenky, podložené praxí z Mariánských Lázní, Prahy 20 a Prahy 22, kde to funguje a není s tím žádný problém. Přednesl jsem napřed na našem místním sdružení, že na této věci chci pracovat a ostatní mi řekli – pracuj. Tak jsem se do toho pustil a souhrn mých návrhů, podložený zkušenostmi ze zmíněných měst, jsem napřed přednesl na finančním výboru, abych viděl reakce. Paní Šicnerová z ANO a pan Dědič z ODS mi to zhanili. Proto jsem s tím šel na zastupitelstvo, abych získal širší názorovou odezvu a případně své návrhy upravil, aby pak byly průchodné v radě města nebo na zastupitelstvu.

Co konkrétně navrhujete?

Za prvé, aby tam, kde je to možné, byla jednání výborů a komisí přístupná veřejnosti. Chápu, že v některých případech to nepůjde – třeba u komise sociální, bytové nebo pro pohledávky, když se projednávají osobní záležitosti občanů, ale i tam by se dal program rozdělit na veřejnou část a osobní věci by se mohly projednávat neveřejně. V Praze to řeší tak, že jednou je jednání finančního výboru veřejné a podruhé se program sestaví z věcí, které se veřejně projednávat nemohou. Další zasedání je pak neveřejné. Můj druhý návrh se týkal toho, aby v zápisech z komisí a výborů bylo uváděno jmenovité hlasování i s politickou příslušností. Když se tam napíše, že pět lidí bylo pro, čtyři proti, nikdo neví, jak kdo hlasoval. Třetí návrh zněl, aby všechny komise a výbory pořizovaly zápisy a včas je zveřejňovaly na webu města. Za čtvrté jsem navrhoval, aby členové komisí a výborů pobírali peníze pouze v případě aktivní docházky. Uváděl jsem příklad Tomáše Snášela, kterého v minulém období nominovala KSČM do kulturní komise a on tam za rok 2018 nebyl ani jednou. Na zastupitelstvu na to byla reakce, že v takovém případě odměnu nepobíral, ale to není pravda. Tak to je nastaveno pouze v dozorčích radách městských společností a kdo tam na zasedání nepřijde, nemá nárok na odměnu. Taky je tam pravidelně skoro stoprocentní účast, zatímco finanční výbor se kompletně sešel asi jen jednou, při projednávání rozpočtu. Jako příklad mohou posloužit Mariánské Lázně, kde když někdo do komisí nebo výboru třikrát bez vážného důvodu nepřijde, musí to řešit subjekt, který tohoto člověka nominoval. I u nás by bylo vhodné, aby rada města oslovovala politické kluby, které mají ve svých řadách absentéry a chtěla slyšet návrh řešení. Radní by se měli zabývat i tím, že se dokonce některé komise ani nescházejí. Jestli jim stačí dvě jednání do roka, je otázka, proč takovou komisi město má.

A co těmito návrhy sledujete?

Jde mi o to, aby se do výborů a komisí zapojovali aktivní lidé, kteří tam skutečně chtějí pracovat a nebyly to jen politické nominace za finanční odměnu příznivcům. Když tam budou aktivní členové, budou mít komise a výbory větší funkčnost. Pasivita se dá řešit přes peníze, ale když zároveň bude moci veřejnost sledovat práci komise nebo výboru, budou muset chodit členové na jednání připraveni a ne si číst podklady až na samotném jednání.

Co se vašim kolegům z ANO a ODS ve finančním výboru na návrzích nelíbilo?

Paní Šicnerová, která už dlouho pracuje na městském úřadu, namítla, že když se jednou jednání komisí a výborů otevřou veřejnosti, bude to nevratný krok a tudíž by to napřed mělo být promyšlené. Pan Dědič tvrdil, že když bude na těchto jednáních přítomna veřejnost, budou tam chodit různé lobbistické skupiny. V mém návrhu ale bylo, že by veřejnost mohla jen přihlížet, nikoliv, že by mohla do jednání výborů a komisí zasahovat. Nakonec pan Dědič tvrdil, že by tam lidi z ulice chodili na čaj nebo na kafíčko, to už mi přišlo absurdní.

Jaký máte pocit z reakce zastupitelů na váš návrh?

Vlastně žádný. Já jsem vystupoval v sekci občanů až jako poslední. Na vystoupení občanů bylo vyčleněno 30 minut a v té době už vystoupení občanů trvala přes hodinu, takže už nikdo ze zastupitelů nechtěl žádnou debatu rozvíjet. Asi už chtěli jít domů. Řekli mi, že na moje návrhy dostanu odpověď písemně. Mám proto v plánu jít teď s mými návrhy na koaliční schůzku. Cílem je, aby se ty návrhy dostaly jako bod programu do rady města nebo na zastupitelstvo. Teď mě čeká rozpracovat návrhy ve variantách a pošlu je lídrům koaličních i opozičních stran k vyjádření. Chci znát jejich názory. Například od Tábora 2020 už předběžně zaznělo, že by účast veřejnosti na komisích a výborech nebyla špatná, ale občané by se měli napřed registrovat, aby se vědělo, kdo přijde. Mně to přijde zbytečné. Důležité je taky říct, že v roce 2003 se zrušil jednotný jednací řád komisí a výborů a každý z těchto orgánů města si může svůj jednací řád stanovit sám. Takže je možné, že by některé komise nebo výbory tomu přístupné byly, jiné ne. Rada města a zastupitelstvo ale mohou tato pravidla stanovit pro všechny. Proto chci, aby o tom jednaly.

V posledních dnech proběhlo tiskem, že Piráti tvrdili, jak budou do orgánů obcí a dozorčích rad dávat odborníky, ale nakonec tam taky dávají jen politické nominanty bez příslušné odbornosti. Jak je to možné?

Narážíme na to, že sehnat odborníky je těžké. My jsme v Táboře vyhlašovali výběrové řízení na každý post, kam jsme měli nominovat svého zástupce. Ve většině případů se nikdo nepřihlásil. I my jsme tedy museli nominovat naše členy a příznivce. Jako třeba v případě Správy lesů, kam jsme do dozorčí rady nominovali právníka Miloše Tuháčka, který už v dozorčí radě dřív pracoval. Mysleli jsme si, že se lidi pohrnou, ale asi jsou odborníci v daných oblastech hodně zaneprázdnění. Budeme ale nadále ve veřejných nabídkách na zastoupení podle odbornosti pokračovat. Naštěstí jsme na kandidátce měli 27 lidí, kteří aktivní být chtějí a s těmi jsme mohli do výborů a komisí počítat.

 

Libuše Kolářová
Libuše Kolářová

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.