Jaký byl pro město loňský rok?

Považujeme ho za velmi úspěšný, z plánů investic jsme nevyřadili nic. Žili jsme sice s nějakými omezeními, ale normálně, jako v předchozích letech. Pustili jsme se do všech plánovaných akcí i s rizikem, že se rozpočet nenaplní a může nastat propad příjmů. Nakonec se to nestalo a příjmy byly ještě asi o osm procent vyšší proti předpokladům. Spuštění všech investic považujeme za správné, šlo do nich asi 40 milionů korun.

Obávali jste se dopadu covidové krize na příjmy města?

Dostali jsme jednu kompenzaci od státu ve výši 1200 korun na obyvatele, což bylo šest milionů korun. Předpokládal jsem propad příjmů, ale nenastal. I s investicemi, jaké jsme zvládli, jsme skončili s přebytkem v rozpočtu. Ukazatelem ekonomické situace je podle mě DPH, které vypovídá o spotřebě obyvatel. I na DPH se vybralo nad rámec očekávaného, takže se spotřeba nezastavila. Je otázka, kolik ze spotřeby je mandatorní výdaj, nicméně pro mě osobně bylo překvapující zjištění, že rozpočet se podařilo naplnit více než se čekalo. A myslím si, že v dalších městech je to podobné.

Kterou akci považujete za zásadní?

Jednoznačně je to oprava školy, na kterou se čekalo 30 let. Dneska je to krásná budova, do které šlo 32 milionů korun. Je to klíčová investice loňského roku.

Na letošní rok jste schválili také poměrně odvážný rozpočet…

Rozpočet, jak je teď připravený, počítá s investicemi 46 milionů korun. Celkově by měl skončit třeba jeden milion v mínusu, a to není nic. Já si ale myslím, že ještě další akce přidáme. Věřím, že se nám do rozpočtu podaří ještě zařadit akce za deset milionů, třeba i za cenu desetimilionového schodku, což by při přebytku našeho hospodaření nehrálo velkou roli. V žádném případě nechceme být těmi, kdo zadrží ekonomický koloběh. Když se budeme držet při zemi, ubyde práce a přijdou další problémy. Protivín nic omezovat nechce.

Jaké zásadní akce město plánuje letos?

Stoprocentně se bude dělat druhá etapa na opravě školy, předěláváme také bývalou základní školu v Myšenci, kde by měly do budoucna vzniknout byty. Další velkou investiční akci bude nová hasičská zbrojnice v Záboří, kde by mělo vzniknout i zázemí pro společenské a kulturní akce vesnice. Peníze půjdou i do cest – doděláme Oborskou ulici v Protivíně, dále bychom chtěli zařadit Partizánskou ulici v Protivíně a jednu cestu v Záboří. Pak bychom rádi zrekonstruovali předsálí a šatny ve sportovní hale, která už je opravená. Plánujeme také opravu kaple ve Chvaleticích, dokončení hasičské zbrojnice v Maleticích a tak dále.

Hrají ve vašem rozhodování roli blížící se volby?

Žádnou akci neplánujeme úmyslně tak, aby se stříhaly pásky před volbami. Měli jsme i roky s většími investicemi třeba kolem 70 milionům, teď se vracíme do normálnějšího stavu a pojedeme dál bez ohledu na to, jestli je volební rok. Nikdy jsme to nedělali a dělat nebudeme. Domnívám se, že v Protivíně je shoda na tom, jaké akce je potřeba uskutečnit. Nebojím se, že by hrozilo zastavení některé z akcí po volbách, kdyby mělo nové zastupitelstvo jiný názor. Na zmíněných akcích nevidím nic politického, ve skutečnosti je to jen výběr toho, co se dá ekonomicky zvládnout.

Můžete po zhruba třech letech tohoto volebního období říci, že se vám daří plnit program a předsevzetí?

Tvořil jsem dva investiční plány města, jeden před rokem skončil, dalším jsem psal na příštích deset let. Z minulého investičního plánu se nám podařilo uskutečnit asi 80 procent akcí. Třeba kromě koupaliště, které jsme nakonec vyřadili, protože ho nejsme ekonomicky schopni postavit a provozovat. Klíčová byla investice do školy anebo do hřbitova, kde ještě přibylo parkoviště a sociální zařízení. Pro mě bylo důležité i dokončení sportoviště a rekonstrukce sportovní haly. Dá se říci, že to, co jsme si před třemi a půl roky naplánovali, máme už teď splněno. Za volební období jsme udělali více než jsme čekali, protože jsme předpokládali horší ekonomickou situaci. Základ je mít možnosti, protože jinak si můžete plánovat, co chcete, když nebudete mít peníze. My jsme realisté a plánujeme to, co skutečně je v našich silách. Jsme spokojení.

Takže vize koupaliště už je u ledu?

Ano, je pryč, vytěsnili jsme ji. Investičně by nás ta sranda stála 65 milionů korun. Dalším problémem je to, že bazénová investice není vázaná na dotace, ze 100 procent by vše muselo hradit město. Druhý problém je cena provozu. Podle odborníků na bazény se lidé nebudou koupat tam, kde nebude voda stabilně vyhřátá na 26 stupňů Celsia. Potřebovali bychom 50 koupacích dnů, což je prý na hraně možností. Roční prodělek by byl pět milionů. Na to naše město nemá, takže nepředpokládáme, že u nás koupaliště vznikne. Místo něj je za podobné peníze opravený průtah městem, který používáme všichni. Koupaliště bychom využili možná 50 dní v roce, někdy třeba jen 30 dní. A za každý den bychom prodělali 150 tisíc korun. To musí dělat větší města s jinými daňovými příjmy.

Hraje roli i fakt, že v dojezdové vzdálenosti už koupaliště a bazény jsou, nebo se plánují?

Myslím si, že bazény by měly být obecně úkol krajských a okresních měst. Tam by měly být centrály připravené na prodělek. Pro město naší velikosti by to bylo velmi problematické.

V čem je podle vás největší výhoda i nevýhoda současného Protivína?

Slabou stránku je absence kapacit k přespání pro turisty. Do Protivína přijede 110 tisíc lidí za rok, ale turista nakonec za ubytování utratí peníze jinde. Díky tomu, že soukromá zahraniční společnost koupila zámek, vzniknou ubytovací kapacity také tam. Ale zase si musíme přiznat, že to bude v jiné finanční kategorii, než by obyčejný turista čekal. Další ubytovací zařízení by ale mělo vzniknout v podzámčí, které město prodalo. Věřím, že právě to hodně městu pomůže. Náš cíl je, aby do Protivína přijelo deset procent lidí, kteří do Jihočeského kraje jedou na Hlubokou nebo do Krumlova. A z těchto deseti procent bychom chtěli, aby tu desetina přespala. Není to podle nás tak šílený cíl. Když kraj navštíví 600 tisíc lidí, chceme, aby 60 tisíc navštívilo Protivín a šest tisíc tu přespalo. Víc asi ani nejsme schopní obhospodařit. I tak by to byl velký počin pro město.

Pokud bude mít Protivín ubytovací kapacity, je také dost atraktivní? Má turista důvod se tu ubytovat?

Lokalita Protivína a okolních obcí má asi 6200 hektarů. Máme tu poměrně krásnou přírodu, raritou je krokodýlí zoo, nechybí historické památky, kaplanka ze 17. stolení, krásný hřbitov, opravená škola, sportoviště, máme nedaleko pohádkovou kovárnu v Selibově. Protivín je připravený na to, aby tu turista zůstal. Nemáme cíl město zahltit a dělat z Protivína další Krumlov. A to je další výhoda – není tu tolik lidí, je tu klidněji. I když si myslím, že opravený zámek bude lákadlem, jen zámecký park má sedm hektarů. Podzámčí bude žít svým životem, podle investora tam má být restaurace, kavárna, pekárna. Protivínu to pomůže.

Jak město řeší situaci obyvatel, kteří dostali z bytů v podzámčí výpovědi?

Převážné části nájemců skončily smlouvy k 31. prosinci. Některým jsme pomohli k jinému bydlení, ale někteří naši nabídku odmítli, což je pro mě poměrně nepochopitelné. Udělali jsme i další vstřícný krok – když si lidé seženou sami jiné ubytování, město za ně zaplatí kauce v nových bytech. Je to velmi vstřícný krok nad rámec našich povinností. A i když lidem skončily nájemní smlouvy, mohou teď v bytech zůstat do konce března. Je třeba zmínit, že do Protivína se přestěhovala řada jiných rodin, které si bydlení sehnaly. Město má 200 bytů a 5000 obyvatel. Jen každá šestá rodina může bydlet v městském bytě. Nevím, proč by jen jedna a ta samá skupina obyvatel měla žít v městských bytech, a ostatní nic. Děláme, co můžeme, ale shánění ubytování není jednoduché. A už vůbec není lehké tyto obyvatele integrovat. Snadno se o tom mluví, ale zase taková pohádka to není.

A silná stránka Protivína je jaká?

Je to asi území, kde žijeme. Nemáme tu žádné průmyslové zóny a agenturní pracovníky, kteří jsou ve městech problém. Krásně se o tom vždycky mluví, ale průmyslové areály mají i svou druhou stránku. Myslet si, že v nich zaměstnáte ty, kteří ve městě zrovna nemají práci, je chiméra. Agentury prostě dodají pracovníky a je nakonec úplně jedno, odkud jsou. Stačí, když splňují základní předpoklady a jsou nejlevnější. A většinou nejsou z našeho státu. Tečka.