Městu doručili petici se 135 podpisy. „Důrazně protestujeme proti záměru výstavby vysokopodlažní obytné budovy na pozemcích označených značkou PI-12 podle záměru společnosti Energy Čeňkov. Žádáme zachování původní urbanistické koncepce rodinných domů, případně řadových rodinných domů. Jsme proti jakékoliv další zástavbě, která by porušovala vyváženost tohoto harmonického celku. Nesouhlasíme s realizací této intenzivní zástavby a s přivedením další dopravní zátěže do území Václavského předměstí,“ stojí v petici.

Autoři zmiňují obavy z prohloubení problémů s parkováním a bojí se také nedostatečné kapacity splaškové kanalizace. „Žádáme proto samosprávu, aby aktivně hájila zájmy místních občanů na zachování urbanistické koncepce bez dalších obytných vysokopladžních budov,“ píší petenti a žádají schválení návrhu změny územního plánu, aby se v lokalitě mohly stavět už jen rodinné domy.

Člen petičního výboru Zdeněk Kostohryz říká, že město má nerovný přístup v podobných případech. Když v roce 2019 žádala Římskokatolická církev zahrnutí svého pozemku na sousední ploše P1-13 do takzvaných ploch smíšených obytných městských, které umožňují i stavbu bytového domu, zastupitelstvo povolilo jen charakter bydlení v rodinných domech.

Chtějí změnit územní plán

V roce 2019 písecké zastupitelstvo projednalo návrh občanů z lokality, aby se dotčené pozemky změnily z ploch smíšených obytných městských na plochu pro bydlení v rodinných domech. „Zastupitelstvo uložilo odboru výstavby a územního plánování tuto změnu zahrnout do změny územního plánu. Jenže toto usnesení odbor výstavby nesplnil,“ diví se Zdeněk Kostohryz a dodává, že místo splnění úkolu se začaly objevovat snahy o změnu usnesení zastupitelstva.

Kritici jako další argument zmiňují, že pro výstavbu bytového domu má současný investor Energy Čeňkov krajským úřadem pravomocně zrušené územní rozhodnutí. „Firma nemá žádné územní rozhodnutí, natož stavební povolení pro bytový dům, takže nelze mluvit o jakékoliv finanční újmě, které by jí měla údajně vzniknout, což říká i právní rozbor. Pozemek pořídila společnost Energy Čeňkov podle doložitelné kupní smlouvy za 3,5 milionu korun. Aktuálně podle cenové mapy je hodnota pozemku o velikosti 4431 metrů čtverečních 12,66 milionu, tržní cena by byla ještě vyšší,“ dodává Zdeněk Kostohryz s tím, že od předchozího developera koupil současný investor pouze pozemky, ne však právo stavět. Na aktuální hodnotě samotných pozemků se snaží dokládat, že o finanční újmě nemůže být řeč. Odbor výstavby naopak před možným poškozením firmy varuje.

Poškodí firmu?

Za investorskou firmu Enegry Čeňkov promluvil v březnu na jednání zastupitelstva její jednatel. Tehdy zmínil, že město v územním plánu původně pravomocně povolilo bytový dům a majitelé sousedních parcel kupovali pozemky už s tímto vědomím. Dodal, že záměr bytového dmu trvá. Advokátka odpůrců to ale označila za neférový argument. Uvedla, že územní rozhodnutí platí dva roky, nebylo vydáno stavební povolení, a naopak došlo k rozparcelování plochy pro rodinné domy.

O petici obyvatel teď v květnu jednala rada města, která ji vzala na vědomí. Spolu s žádostí o změnu územního plánu ji chce projednat v srpnu. Za městský úřad připravili materiál do rady města nový vedoucí odboru výstavby a územního plánování Kamil Polách a vedoucí oddělení Roman Fouček. Odbor se hájí tím, že smíšená plocha umožňující vysokopodlažní zástavbu byla do územního plánu přidaná v roce 2007. „Od té doby tedy lze v území na zmíněných pozemcích umísťovat i bytové domy,“ uvádí úřad.

Bytové domy mají podle něj opticky oddělovat zástavbu rodinných domů od průmyslových areálů, které stojí naproti přes silnici. „Při pohledu na leteckou mapu je patrné, že záměr byl částečně naplněný, když se severně od předmětných pozemků v rámci smíšené plochy postavil bytový dům a navazující nízkopodlažní obytná zástavba,“ stojí dále v důvodové zprávě pro radu města.

Dopis starostce

Lidé z lokality kritizují možný střet zájmů vedoucího odboru výstavby, který je ve správní radě Základní školy Fazole. „Jejím sponzorem je firma Casta a ti samí jednatelé figurují i ve společnosti Energy Čenkov,“ stojí v dopise, který adresovali kritici záměru starostce města Evě Vanžurové.

„Vlastník koupil pozemky pod uvažovaným bytovým domem od předchozích majitelů v roce 2014. Obsahem kupní smlouvy nebyla žádná práva k projektové dokumentaci, žádné ujištění o zastavitelnosti pozemku, nedošlo k převodu práv ze žádného správního rozhodnutí. Své legitimní očekávání o možnosti zastavění pozemků bytovým domem v navržené podobě nemá investor o co opřít ani v rovině veřejného, ani soukromého práva,“ argumentují odpůrci bytového domu.

S obavami, že by investor mohl uplatňovat náhradu škody, nesouhlasí. „Územní plán se může měnit, to je součástí práva obce na samosprávu. Změna územního plánu v podobě redukce způsobu využití plochy jen pro výstavbu rodinných domů není automaticky důvodem pro vznik náhrady, zvláště ne podle paragrafu 102 stavebního zákona, “ stojí ve vyjádření sousedů.

Veřejné plochy

Další z členů petičního výboru Ladislav Šabat poukazuje na snahu o rušení takzvaných ploch veřejných v Nezamyslově ulici. „Autobusová zastávka i chodník v Nezamyslově ulici jsou na špatné straně ulice. Na této straně ulice nikdo nebydlí. Jsou zde pouze staré ploty vojenského skladu, sběrný dvůr a ploty dvou místních firem. Navíc chodník o délce asi 250 metrů je přerušený šesti vjezdy nebo výjezdy z těchto firem. O bezpečnosti chůze po tomto chodníku nemůže být ani řeč. Na opačné straně ulice, kde se s plánovanou bytovou výstavbou počítá, chodník a autobusová zastávka chybí. Přesto odbor výstavby a územního plánování podal 7. listopadu 2019 návrh na změnu územního plánu a chce tyto plochy zrušit jako nepotřebné. Samozřejmě, že zrušení ploch veřejných má jiný důvod. Odbor výstavby chce umožnit investorovi výstavbu pětipatrového domu v této ulici. Investor potřebuje tyto plochy veřejné na umístění části soukromého parkoviště,“ říká Ladislav Šabat.

Když město tyto plochy ponechá jako veřejné, bude na ně podle Šabata moci v budoucnu umístit zastávku a nový chodník, který na druhé straně silnice údajně postrádá smysl. Ladislav Šabat dodává, že pokud by tyto veřejné plochy město nezrušilo, nemohl by investor uskutečnit svůj záměr a musel by bytový dům zmenšit,“ tvrdí Ladislav Šabat.

Připomíná ještě jednu situaci. V roce 2019 přišla společnost Energy Čeňkov se záměrem výstavby osmi maximálně dvoupatrových rodinných domů. S tím by podle Ladislava Šabata sousedé i souhlasili. Jenže stanovisko města bylo jasné, úřad vyhodnotil záměr jako nepřípustný. „Realizací záměru by došlo k vyčerpání stanovené maximální kapacity celé rozvojové plochy na pouhé třetině její rozlohy, což není žádoucí,“ uvedl vedoucí oddělení územního plánování a památkové péče Roman Fouček v roce 2019.

Rozhodují úřady soudy

V roce 2016 vydal stavební úřad územní rozhodnutí o umístění stavby bytového domu. S tím nesouhlasili vlastníci sousedících rodinných domů a odvolali se. Vydané územní rozhodnutí zrušil Krajský úřad Jihočeského kraje v rámci přezkumného řízení. Odvolací orgán dospěl k závěru, že záměr je v rozporu s územním plánem města. Zásadní pro něj byl důvod, že v územním plánu jsou stanovené maximální kapacity využití jednotlivých ploch přestavby.

Po rozhodnutí Krajského úřadu se vlastník pozemku, který chce stavět bytovku, pokusil napadnout územní plán kvůli údajné nesrozumitelnosti. Krajský soud v ale návrh zamítl s výrokem, že územní plán města je srozumitelný, a tedy i přezkoumatelný. Stavební úřad také dodává, že soud se ztotožnil s názorem, že v ploše je možné stavět jen rodinné domy. Podle píseckých úředníků je ale zásadní rozsudek Nejvyššího správního soudu, ke kterému podal developer kasační stížnost. Nejvyšší správní soud 26. listopadu 2020 sice rozhodl o zamítnutí kasační stížnosti a index maximální kapacity plochy nechal v platnosti, ale zároveň vyslovil právní názor, který je podle městského úřadu podstatný pro celou kauzu. „Nejvyšší správní soud řekl, že v ploše přestavby P1-12 je stavba bytového domu přípustná. Dospěl tedy k odlišnému názoru než krajský úřad a krajský soud,“ uvádí odbor výstavby v Písku. V březnu doporučil zastupitelstvu zrušit usnesení z roku 2019, kterým město omezilo výstavbu bytového domu jen možnost budování rodinných domů. Nejtěsnější většinou ale zastupitelstvo bod odložilo.

Lidé, kteří s výstavbou nového bytového domu nesouhlasí, připomínají, že v kauze jim dal zapravdu Krajský úřad, Krajský soud i Nejvyšší správní soud. Ten však také přidal názor, že stavba bytového domu je přípustná, což odbor výstavby na městském úřadu v Písku považuje za zásadní. Odpůrci s tím nesouhlasí.

Další vývoj soporu bude redakce dále sledovat.