Jiří Kanta stál v čele Gymnázia Dukelských hrdinů (pozn. tehdejší název Gymnázia Písek) mezi lety 1973 a 1985 a na dvě dekády zde učil matematiku a deskriptivní geometrii. V době jeho působení naše škola vzkvétala, rozšiřovala se a rostl její celostátní věhlas.

Sám nejsem z generace žáků Jiřího Kanty, mými kantory jsou většinou jeho žáci, či spíše žáci jeho žáků, ale jeho nesmrtelný odkaz žije dál i v  našem dnešním ústavu. Měl jsem však tu čest se s ním několikrát setkat a pohovořit nejen o jeho působení na píseckém gymnáziu. Proto rád připojím několik vzpomínek na něj.

Vždy když jsem jej, spolu s jeho laskavou manželkou a také naší dlouholetou emeritní profesorkou chemie, Miroslavou Kantovou, navštěvoval v jejich bytě, vládla tam pohoda a klid. Jiří Kanta byl vždy dobře naladěn i přes některé neduhy, které přinášel jeho vysoký věk.

Naše hovory byly, dovolím si říct, k překvapení všech jejich účastníků, nečekaně dlouhé, ale vždy velice milé a hřejivé. Bylo z nich cítit nepřeberné množství zkušeností, které Jiří Kanta načerpal za několik desetiletí kantorské praxe, nejen na našem gymnáziu.

A pokud někdy sklouzl ke vzpomínání, vzpomínal vždy jen na to dobré, co bohatý kantorský život přinesl. Třeba na podzimní bramborové brigády, veselé exkurze se žáky nebo vedení školního pěveckého kroužku. A z těchto vzpomínek byla vidět nejen láska k naší škole, žákům a kolegům, ale hlavně láska k životu jako takovému.

A asi právě proto bude odkaz Jiřího Kanty žít dál na Gymnáziu Písek, tak jako žije dnes a bude žít ještě dlouho po jeho skonu. Byl to vynikající kantor, a hlavně dobrý člověk.

A proto mi nezbývá než říct za všechny, kteří na něj budou vždy v dobrém vzpomínat

Na shledanou v lepších časech, pane řediteli!