Za loňskou vraždu padl v Táboře výjimečný trest


Na tento závažný zločin narazili policisté při vyšetřování jiné trestné činnosti. Jinak by možná mrtvý šestačtyřicetiletý muž ještě ležel nějakou dobu na místě, zaházený větvemi a odpadem. Náhodně vyslechnutý rozhovor o krádeži nářadí, násilném činu a přezdívka přivedla kriminalisty až do chatové osady, kde zavražděného muže objevili. Při pátrání se policisté dostali k mužům, kteří se měli kolem místa pohybovat a následně tři podezřelé ve věku 22, 37 a 38 let zadrželi. Ze zvlášť závažného zločinu vraždy pak obvinili nejmladšího z nich Filipa Vondráka. Další dva pak z neoznámení trestného činu, krádeže a porušování domovní svobody.
Dnes pokračovalo u táborského soudu hlavní líčení se všemi aktéry této kauzy. Nejdříve před senát předstoupil znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní psychiatrie. Doktor Tuček ve svém posudku popsal osobnosti všech tří obžalovaných, jejich sklony k užívání alkoholu a nastínil prognózy jejich možného léčení.
Po něm přišli na řadu znalci z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, František Vorel a Zdeněk Šenkýř. Ti senátu podrobně popsali všechna poranění nalezená na těle zavražděného muže, nalezené při pitvě a vzápětí také odpověděli na dotazy předsedy senátu, obhájců a státní zástupkyně. Útok popsali jako naprosto devastující. O tom svědčí třiapadesát bodnořezných ran v těle zavražděného. Z nich pětatřicet směřovalo do přední části hrudníku a šestnáct proniklo přímo do dutiny hrudní. O obrovské intenzitě svědčí i šest přeťatých žeber. Navíc bodnořezná rána na krku s přeťatou krkavicí, poraněné srdce, přeťatá hrudní krkavice. Jak znalci uvedli, poškozený neměl žádnou šanci na přežití ani při okamžitém poskytnutí specializované lékařské pomoci.
Vzhledem k tomu, že po výslechu znalců neměla ani obžaloba ani obhajoba žádné návrhy na doplnění dokazování, nechal předseda senátu zaznít závěrečné řeči. Krajská státní zástupkyně Alena Píchová navrhla všechny obžalované uznat vinnými ve smyslu podané obžaloby a pro Filipa Vondráka senátu navrhla trest poblíže dvacetileté hranice trestní sazby. Pro Josefa Cmunta, kterému kladla za vinu spáchání neoznámení trestného činu a dále porušování domovní svobody a krádež pak i vzhledem k jeho trestní minulosti navrhla nepodmíněný trest v horní polovině zákonné sazby, která je v tomto případě 1 až 5 let. Pro Romana Zlatohlavého, obžalovaného ze stejných trestných činů jako Cmunt, navrhla uložení výchovného, tedy podmíněného trestu v polovině téže trestní sazby.
V závěrečných řečech obhajoby samozřejmě zazněly návrhy zcela jiné. Advokátka Yvonna Paikrová, hájící obžalovaného Vondráka, poukázala na skutečnost, že ten se k činu doznal a na začátku spolupracoval s policií. S ohledem na psychologické a psychiatrické posudky svého klienta dále uvedla, že její klient nebyl schopen čin vědomě spáchat jako obzvlášť surový, jak to klasifikovala obžaloba. A také navrhla soudu držet se při ukládání rozsudku zákonného rozmezí pro vraždu, které by v tom případě činilo 10 až 15 let. Výši trestu pak ponechala na úvaze soudu. Obhájce Josefa Cmunta Jan Procházka poukázal na podle něj nejednoznačný výklad lhůty, ve které by měl jeho klient vraždu oznámit. A tím i na pochybnosti ohledně obžaloby pro tento trestný čin. Navíc vzhledem k trestní minulosti jeho klienta poukázal na to, že se ten nijak nesnažil zastřít svoji přítomnost na místě, když všichni tři spoluobžalovaní vykrádali chalupu zavražděného, například použitím rukavic. A že tedy ani nemusel vědět, že se dopouští trestné činnost.
Pak už přišel ke slovu rozsudek. V něm předseda senátu Petr Černý uznal všechny obžalované vinnými z žalovaných skutků. Tedy Filipa Vondráka z vraždy spáchané zvlášť surovým způsobem, Josefa Cmunta a Romana Zlatohlavého pak z neoznámení trestného činu, a všechny tři pak z porušování domovní svobody a krádeže vloupáním. Za tyto skutky pak senát krajského soudu uložil Vondrákovi výjimečný trest v trvání 22 let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Na základě znaleckých posudků, vzhledem k jeho osobnosti a nebezpečnosti pro společnost uložil ještě také zabezpečovací detenci. K tomu přidal i povinnost náhrady škody bratrovi a sestře sourozencům zavražděného, každému ve výši 200 000 korun. Josefu Cmuntovi senát uložil úhrnný trest ve výši 30 měsíců nepodmíněně ve věznici s ostrahou a Romanu Zlatohlavému 33 měsíců, přičemž výkon tohoto trestu odložiol na zkušební dobu čtyř let. Tomu ještě navíc uložil ochranné protialkoholické léčení ambulantní formou.
Filip Vondrák a Roman Zlatohlavý se rovnou na místě vzdali práva odvolání, Josef Cmunt a státní zástupkyně si ponechali zákonnou lhůtu.
Diskuse k článku