Martin Zborník připomněl, že dny architektury v Písku měly celé roky podobu procházek po městě. Letos pořadatelé zkusili jiný formát v podobě besedy a diskuze. Ta začala návratem do historie územního plánování Písku, ze které je patrné, že nad tvorbou uličních obytných bloků se tehdy přemýšlelo poměrně velkoryse, z čehož mohly následovníci těžit. K překotnému nárůstu počtu obyvatel došlo po průmyslové revoluci.

Větší plocha, stejný počet lidí

Město si Písek se za posledních 20 let počtem obyvatel prakticky nezměnilo. „Nárůst skončil dobudováním hlavních sídlišť a jako okresní město stagnujeme na stejném počtu. Jak se ale město za 40 let zaměnilo v ploše? Kolik plochy jsme zabrali? Čím větší město, tím větší nároky na dopravní obslužnost. S průtahem městem přišel i překotný rozvoj obchodních domů. Průmyslová zóna zabírala stále více půdy při stejném počtu obyvatel,“ popsal Zborník.

V roce 1984 žilo podle zveřejněných dat 29 082 lidí. V roce 2021 to bylo 29 814. I když jiná okresní města v regionu trápí i úbytek obyvatel, není ani to podle Martina Zborníka nejlepší zpráva. Podle Zborníka je chyba, že strategický plán, jehož platnost v tomto volebním období skončí, nepracuje s vizí o dalším rozvoji města.

„Město se dá uvnitř transformovat tím, že se vytvoří vnější hranice, za kterou se nepůjde. A pak budeme investory tlačit k využití volných ploch uvnitř,“ uvedl Zborník. Architekt Petr Lešek doplnil, že například finské město Helsinky neprodává pozemky. „Domy jsou sice soukromé, ale pozemky městské. Z našeho pohledu to vypadá jako strašný komunismus. Ale pak tam není velký problém s plánováním,“ podotkl Lešek.

Zase to parkování

Na debatě se dlouze mluvilo o parkování, které je jedním diskutovaných problémů Písku. Petr Lešek poznamenal, že zatímco u nás má developer povinnost stavět parkovací místa na svém pozemku, například v zahraničí je běžné stavět i bez parkovacích míst, protože je to levnější. „A obyvatelé přistupují na to, že auto mít nebudou,“ narážel architekt na to, že pak obyvatelé ve městě využívají funkční veřejnou dopravu.

„Stavba parkovacích domů je riskantní, protože nevíte, co s nimi za 20 let bude. Ani v Praze nejsou parkovací domy tak vytížené. Každý se snaží spíš napůl ilegálně parkovat, kde to jen jde,“ dodal Lešek. Martin Zborník řekl, že s parkováním bojují všechna města. „Je to bolest civilizace. Trendy nejsou budovat víc a víc parkovacích stání. Cesta je hledání jiných cest přepravy. Zatím město jednoznačně podporuje jen automobilovou dopravu. Dělá se sice řada dalších kroků, ale je to zásadně nedostatečné,“ myslí si Zborník.

Více přinesou tištěné Písecké postřehy.