Sokol o příslib města požádal proto, že připravovanou investici není schopen pokrýt z vlastních zdrojů. Pokud Národní sportovní agentura vyhlásí očekávanou dotační výzvu na podzim letošního roku, výsledek by mohl být znám na jaře 2027. Samotné práce by v případě úspěšné žádosti mohly začít na podzim 2027 a trvat přibližně rok.

Projekt počítá v budově sokolovny mimo jiné s rozšířením tribun u hrací plochy a vytvořením nového propojení s obloukovou halou. Ta má dostat zateplenou střechu a štítové stěny, nový podhled či upravenou tribunu. Součástí projektu je také nové schodiště mezi oběma budovami a bezbariérový přístup na palubovku.

Město má podle návrhu poskytnout maximálně devět milionů korun a zároveň nejvýše 40 procent skutečných nákladů. Pokud by byla výsledná cena nižší než nyní předpokládaných 30 milionů, Sokol by městu odpovídající část příspěvku vrátil. Případné náklady nad současný odhad naopak město hradit nemá. Konečné podmínky ještě upraví veřejnoprávní smlouva, jejíž finální znění si zastupitelstvo vyhradilo ke schválení.

Starosta Michal Čapek při projednávání připomněl, že sokolský areál je prakticky celý den využívaný sportovci, přesto jeho provoz na rozdíl od městských sportovišť městský rozpočet přímo nezatěžuje. „Je to areál, který je zaplněn prakticky od rána do večera a město nestojí ani korunu,“ uvedl. Připomněl předchozí investici do sportovní haly a označil obdobný způsob podpory za výhodný model. Město podle něj jednorázově přispěje na rekonstrukci zařízení, které využívají jeho obyvatelé, ale nemusí následně nést jeho provozní náklady.

Podporu záměru vyjádřil také zastupitel Petr Hladík. „Pokud někdo přijde s tím, že si vyběhá dotaci, tak město je schopné a ochotné mu nějakým způsobem pomoct a dofinancovat ten podíl,“ řekl. Devět milionů podle něj rozhodně není zanedbatelná částka, investice však umožní důstojné podmínky pro vrcholový sport a současně přispěje k prestiži města.

Žádosti je potřeba koordinovat

Místostarosta Josef Soumar upozornil na nutnost koordinovat žádosti o podporu z Národní sportovní agentury. Město má totiž zájem také o dotační podporu dalších sportovních investic. Připomněl projekt nové sportovní haly, u kterého město v minulosti o dotaci usilovalo, dotační titul však byl po změně vlády zrušen.

Podle Soumara není jisté, zda by Národní sportovní agentura v jednom roce podpořila několik velkých projektů z jednoho města. „Bylo by fajn tohle koordinovat i na pozadí, abychom si pro ty dotace sáhli maximálně,“ uvedl. Podle něj by nebylo ideální, kdyby například Sokol získal podporu kolem 14 milionů korun, zatímco podstatně dražší projekt nové sportovní haly by kvůli tomu zůstal bez dotace.

Zastupitel Josef Knot se během debaty zajímal také o dopad příslibu na městský rozpočet. Poukázal na to, že zastupitelé v předchozím bodu přijali jiný budoucí finanční závazek ve výši devíti milionů korun a nyní rozhodují o dalších devíti milionech. Zaznělo však, že příspěvek Sokolu by se vzhledem k harmonogramu projektu čerpal nejdříve ve druhé polovině roku 2027, pravděpodobněji až v roce 2028.

Debata se stočila k nové hale

Výraznou část diskuse nakonec nezabrala samotná dotace Sokolu, ale budoucí využití nové sportovní haly, která vzniká v sousedství sokolského areálu. Petr Hladík otevřel otázku, pro které sporty bude nová hala připravena. Podle informace, která zazněla na jednání se vedle házené počítá také s vyznačením hřišť pro volejbal a florbal.

To vyvolalo velký nesouhlas zastupitele Josefa Keclíka. Připomněl, že písecká ženská házená hraje nejvyšší soutěže a na odpovídající halu čeká dlouhé roky. Podle něj není nutné přizpůsobovat novou palubovku dalším sportům, které mohou využívat jiná sportoviště. „Ta házená si to zaslouží,“ prohlásil.

Josef Soumar následně varoval především před takovými změnami projektu, které by mohly ohrozit budoucí žádost o dotaci Národní sportovní agentury. Projekt podle něj město dlouhodobě připravovalo tak, aby podmínkám dotačního titulu vyhovoval. „Zachovejme, prosím, maximální šanci na zisk dotace na sportovní halu,“ apeloval. Podle něj by byla škoda kvůli relativně drobným změnám přijít o možnost získat podporu v řádu desítek milionů korun.

Petr Hladík naopak upozornil, že novou halu vnímal také jako školní tělocvičnu pro Základní školu Josefa Kajetána Tyla. Překvapilo ho proto tvrzení, že má jít primárně o halu pro házenou. Starosta Michal Čapek reagoval, že projekt od začátku chápe jako sportovní halu určenou primárně pro házenou, kterou může v dopoledních hodinách využívat také škola.

Do debaty se zapojil i radní Luboš Průša, který s nadsázkou připomněl dlouholeté spory o podmínky pro házenkáře a volejbalisty v Písku. Poukázal především na skutečnost, že dosavadní hala kvůli svým rozměrům házené nevyhovuje. Josef Keclík následně zdůraznil, že právě házená má kvůli rozměrům hřiště omezené možnosti, kde může ve městě trénovat a hrát.

Diskusi uzavřel návrat k původnímu tématu – příslibu devíti milionů korun Sokolu. Zastupitelstvo jej schválilo 22 hlasy a současně si vyhradilo právo schválit konečné znění smlouvy o poskytnutí příspěvku.