Písek se ke Společenství připojil v roce 1998, a to s ohledem na svou významnou husitskou historii. „Písek se v husitské době přiklonil k táborské straně a přes tři desetiletí nerespektoval královskou moc,“ připomíná důvodová zpráva pro jednání zastupitelstva. Ve městě byl v roce 1419 vypleněn dominikánský klášter, o rok později zde měl hlavní stan Jan Žižka a působil zde i Mikuláš z Pelhřimova, jediný biskup táborského duchovenstva.

Společenství sdružuje zhruba dvě desítky českých a německých měst a obcí, jejichž historie je spjata s husitským hnutím. V minulosti bylo podle města velmi aktivní. „V následujícím období Společenství díky funkčnímu sekretariátu realizovalo množství aktivit – hry pro děti, výstavy, husitská putování, projekt husitské stezky nebo spolupráci s Československou církví husitskou,“ uvádí důvodová zpráva.

Zlom nastal po covidové pandemii a zejména po odchodu dlouholeté jednatelky Společenství Libuše Rösch do důchodu v roce 2023. Novému vedení se podle města nepodařilo na předchozí činnost navázat. „Od roku 2024 byly aktivity Společenství minimální. V roce 2025 nebyla dle stanov řádně svolána valná hromada,“ konstatuje materiál s tím, že ani opakované výzvy k nápravě nepřinesly žádný posun. Za těchto okolností považuje město další setrvání ve Společenství za nepřínosné.

Radní Jiří Hořánek na jednání zastupitelstva připustil, že rozhodnutí nebylo jednoduché. „Přestože tam neplatíme nějaké těžké peníze, tak z principu, a byť musím slzu uronit, je mi to líto,“ uvedl. Podle něj ale nemá smysl zůstávat ve spolku, který městu nic nepřináší. Upozornil také na zastaralé informace na webových stránkách Společenství. „Veškeré aktivity už před pár lety usnuly a jsou tam staré informace, které sice propagovaly město, ale dnes mu podle mého soudu spíš škodí,“ dodal Hořánek.
Zastupitelé se nakonec shodli na tom, že město ze Společenství husitských měst vystoupí. Město tak formálně ukončilo členství, za které v minulosti přispívalo částkou jednu korunu na obyvatele ročně.