Zastupitelstva měst v minulých dne schválila s C-Energy memorandum o společném postupu při nakládání s komunálními odpady. Skládkování směsného komunálního odpadu například na skládce v Želči se totiž v příštích letech citelně prodraží. Zatím je cena skládkovaného odpadu 900 Kč za tunu, v roce 2030 má být už 1850 Kč a hovoří se až o 3 000 Kč. Přičemž Zákon o odpadech zakazuje od 1. ledna 2030 ukládat komunální odpady na dosavadní skládky odpadů. Požadavek vychází ze schválených evropských směrnic. Skládky mají nahradit takzvaná. ZEVO – zařízení pro energetické využívání odpadů – neboli spalovny.

Snahou je minimalizovat převážení odpadu
To je cesta, kterou se vydává plánská C-Energy. Aby však mohla vybudovat moderní technologii zařízení ZEVO, potřebuje dotaci modernizačního fondu Evropské investiční banky. A tu není možné získat právě bez participace a písemného příslibu měst a obcí, že do budoucí spalovny budou svůj odpad dodávat. Memorandum o společném postupu schválili před nedávnem také sezimoústečtí zastupitelé, kteří si na svém jednání vyžádali odborný komentář spolumajitele C-Energy Ivo Nejdla.

Zaznělo například, že 40 000 tun odpadu z Táborska končí ročně na skládce v Želči a po jeho zpracování ve spalovně by sem měl putovat jen zlomek inertního popele. Po vybudování multipalivového fluidního kotle na místě, kde dosud je jeden uhelný kotel, se ročně počítá se spalováním 30 000 tun biomasy, především štěpky či starého nábytku, smíšené s 30 000 tunami odpadů. Ty budou z regionu Táborska. Výstavbu krajské superspalovny v budějovické teplárně, o které se hovoří, Ivo Nejdl nepodporuje. A to vzhledem k neekologickému a nákladnému transportu odpadů přes celý kraj.

Pokud by šly komunální odpady částečně po železnici, byla by zas nutná manipulace s ním v nově vybudovaných překladištích. Cílem plánů plánských energetiků je nezávislost na cenách plynu a uhlí, aby byly pro podniky i domácnosti v regionu zachovány příznivé ceny tepla a elektřiny. Po dalších odborných informacích představitele C-Energy se do diskuse pustili sezimovoústečtí zastupitelé.

Co z toho budou mít lidé v regionu?
Obytná zóna Sezimova Ústí přiléhá k teplárně, na možná zvýšená rizika emisí, hluku a prašnosti i přes moderní technologie se ptal starosta města Martin Doležal. Podle Ivo Nejdla takové nebezpečí nehrozí. Například za uplynulých deset let snížili v C-Energy emise o deset procent. Normy na spalovnu jsou přísnější než na teplárnu, a kdyby je nesplnili, nezískají certifikát EIA a poté ani stavební povolení. Co se týká hluku a prašnosti při dopravě, ke zvýšení rozhodně nedojde. Domovní odpad budou vozit stejné společnosti, jen ne na skládku v Želči, ale do spalovny v Plané.

Co z toho město bude mít, zněl další dotaz starosty Doležala. Jednak v budoucnu podstatně nižší cenu za skládkování, protože v Želči bude končit jen malá část odpadu, ale také nižší cenu tepla a zřejmě i elektřiny, která je dalším produktem C-Energy. „Při předpokládaných rostoucích cenách plynu a uhlí až o stovky procent, by se naše ceny tepla zvýšily jen o osm procent,“ zněla odpověď.

Zastupitel Jiří Vavruška se ptal na možná ohrožení životního prostředí a vzniku zápachu vzhledem ke skládkování a sušení odpadu. To podle Nejdla nebude nutné. Spalovat se bude směsný odpad bez nutného sušení. „Nevidím problém,“ konstatovala před schválení Memoranda zastupitelka Jana Richterová. „Město ušetří za skládkování, získáme relativně slušnou cenu tepla a zároveň pomůžeme životnímu prostředí,“ dodala. Stejného názoru byli evidentně i ostatní přítomní zastupitelé a Memorandum jednomyslně schválili.

Kromě Budějovic, kde původně pracovali s plánem svážet odpad z celého Jihočeského kraje a teď si domlouvají i jiné zdroje, si na stavbu spalovny brousí zuby i písecká teplárna, která má v plánu svážet odpad z Písecka a Strakonicka. Mluví se také o milevské firmě ZVVZ, která by pak také chtěla odpad svážet z blízkého okolí.