Co vás přimělo přihlásit se do výběrového řízení na ředitele zušky?

Vyzvaly mě k tomu kolegyně ze zušky a taky moje dcery.

Kolik bylo uchazečů?

Celkem čtyři, do finále jsme postoupili dva – já a zástupce ředitele této školy Standa Kubín. Komise zhodnotila, že tu funkci jsme schopni zastávat oba, vybrat si ale musela jednoho a vybrala mne. Potom jsme se dohodli, že já se stanu ředitelem a Standa Kubín bude mým zástupcem.

S jakou koncepcí jste do konkursu šel?

Udělal jsem analýzu stávajícího stavu a koncepci jsem postavil na tom, že je třeba v současné situaci růstu provozních nákladů především udržet školu v chodu. Museli jsme už od začátku letošního školního roku navýšit školné na 2250 korun za pololetí. Je to 450 korun měsíčně za individuální studium, kdy například žáci hudebních oborů mají týdně hodinu hry na nástroj, hodinu hudební nauky a k tomu třeba ještě orchestr. To je zhruba 40 Kč za hodinu výuky. Myslím, že to je stále finančně dostupné.

Kolik máte žáků?

Celkem 615, z toho jich je na hudebním oboru 452 a na výtvarném 163. První stupeň se studuje sedm let a druhý čtyři roky. Máme i odloučená pracoviště v Opařanech, Malšicích, Chotovinách a Choustníku.

Jsou i víceoborové školy. Vaším záměrem je zůstat jen u hudebního a výtvarného oboru?

Ne, chtěl bych se vrátit k oborům, které tu před časem zanikly. Tedy k oboru tanečnímu a oboru dramatickému. Postup je takový, že musím k začátku září podat žádost o povolení dalších oborů u zřizovatele, což je Jihočeský kraj. Když požádáme k 1. září příštího roku a zřizovatel nové obory povolí, otevíraly by se až k září následujícího roku. To se bavíme o roku 2024. Není to jednoduchá cesta, musí tam být i souhlas města. Jsme v městské budově a už teď jsme limitováni prostory a skoro se do našich budov nevejdeme. Zejména zájem o taneční obor je ale veliký, zastavují mě lidé, proč tyto obory nenabízíme, takže se o to chci určitě pokusit.

Máte vyhlédnuté prostory, kde by mohla probíhat taneční výuka?

Něco vyhlédnuto mám. Město má taneční sál ve sportovní hale Mír, hledá také využití pro budovu bývalé 8. základní školy na sídlišti Nad Lužnicí.

Taneční i dramatický obor mají v zušce v Sezimově Ústí. Nepokrývá to i zájem z Tábora?

Spousta táborských dětí jezdí do zušky v Sezimově Ústí, dělají to tam dobře. Jsme kamarádi, jsem taky jejich absolvent, nechci si ty vztahy kazit. Myslím, že zájem o tyto obory naplní obě školy, aniž bychom si přetahovali děti.

Zaměřme se na hudbu. Jak se změnila hudební škola od dob vašeho dětství?

Hodně. Dnes už hudební škola není o přehrávání etud, to byla nuda. Děti hned od začátku hrají různé styly, skladby do folku, rocku. Dá se koupit spousta atraktivního notového materiálu i s nahranými cédéčky nebo pasážemi v notách, kde je vynechané místo a dítě má improvizovat, hrají s doprovodem z youtube, zpívají karaoke. To za nás nebylo.

Děti to asi víc baví…

Děti jsou pořád stejné jsme byli my, málo cvičí, řeknou to klidně na rovinu, ale určitě je to baví. I přístup učitelů je jiný, není autoritativní, spíše kamarádský.

Jaké nástroje ve škole vyučujete?

Nejvíc klavír, ten je dominantní a učí se na něj hrát zhruba polovina žáků. Z klávesových nástrojů ještě elektrické klávesy a akordeon. Učíme zpěv, klasický i populární, hru na strunné nástroje – na housle, violoncello, kytaru, z dechových nástrojů učíme na flétny, zobcové i příčné, klarinet, saxofon, trumpetu, lesní roh, pozoun a také na bicí.

Půjčujete žákům nástroje nebo musí mít své?

Půjčujeme saxofony, trumpety, trombony, klarinety, k dispozici máme takových 50 až 60 nástrojů. Nepůjčujeme klavíry. Nástroj dnes stojí kolem třiceti tisíc korun, je dobré, když rodiče mohou dítěti nástroj půjčit do doby, než je jasné, zda ho bude hra na nástroj bavit. Půjčovné stojí 600 korun za rok.

Výstavami o sobě dávají vědět vaši dospělí žáci výtvarného oboru a akademického malíře Teodora Buzu. Studují dospělí i hudební obor?

Ano, zpěv, klavír, saxofon, violoncello… Našemu nejmladšímu žáčkovi z hudební přípravky je pět let, nejstaršímu je 79, ten je z výtvarného oboru. U studia dospělých ale zřizovatel neplatí mzdové náklady, takže je školné dražší. Přesto nemůžeme do školného dát plné náklady, protože by to nebylo ke zvládnutí. Teď ale škole neúnosně rostou náklady na energie, v roce 2021 představovaly 200 tisíc korun, letos to bude 640 tisíc, protože i škola spadla do instance posledního dodavatele, a s výběry nových dodavatelů se v roce 2023 čeká ještě dvojnásobek.

Jak to budete řešit?

To už nechceme přenášet do školného. Kraj nám dal příspěvek 200 tisíc, požádali jsme město o odpuštění části nájmu v městských budovách. Rada města nám ale nevyhověla, vyjádřila se, že se pokusí připravit dotační titul pro všechny nájemce, aby mohli žádat všichni a bylo to transparentní. Budova navíc potřebuje opravy a to budou taky pro město značné náklady. V rámci havarijního stavu se vyměnily záchody, ale potřebovali bychom topení, nová okna, rozvody vody. Internetovou síť jsme zvládli zafinancovat sami.

Kolik máte učitelů?

Máme 28 pracovních úvazků, o které se dělí 40 učitelů, týdně odučí 524 hodin. Působí tu také celá řada souborů, pěvecký sboreček učitelky Hany Kodadové, v rámci orchestrální hry jsou tu Svišti v orchestřišti, kam chodí 47 dětí od jedenácti do dvaceti let. Orchestr neopouštějí ani někteří absolventi. Máme dva houslové soubory a v rámci komorní hry vznikají tria, kvarteta stejně jako při komorním zpěvu. Škola má i řadu dalších aktivit – doprovázíme vítání občánků, akci Talent roku, dvakrát do roka pořádá škola koncert v divadle, vystupujeme pro seniory. Zapojujeme se do celostátní akce ZUŠ open, kdy se škola prezentuje koncerty venku i v divadle.

Nabízíte také Univerzitu třetího věku pro seniory?

O tom teprve přemýšlím, zájem by určitě byl. Teď od srpna hlavně řeším, že nám voda z rozvodů teče do zdi, že nám nejdou otevírat dveře, že nám netopí topení. I proto jsem na kandidátce Tábora 2020 postoupil na vyšší příčky, abych mohl takové věci řešit i jako zastupitel.