Kromě Vlachova Březí si ve filmu ještě „zahrály“ České Budějovice a Mnichovice u Prahy, kde ve skutečnosti stojí domek, v němž tety bydlely. Přestože Drahé tety a já točil režisér Zdeněk Podskalský v období takzvané normalizace, většina diváků ho považuje za jednu z nejlepších českých komedií.

Hlavní role popletených tet skvěle zahrály Nataša Gollová a Eva Svobodová, herečky, které se spolu poprvé objevily před kamerou už za první republiky a po celý život byly nejlepšími kamarádkami. Traduje se ale, že právě při natáčení Drahých tet se poškorpily a nějaký čas spolu nemluvily. Důvodem měl být rodinný recept na svíčkovou, který Nataša Gollová nechtěla Evě Svobodové prozradit. Inu nejen láska, ale i přátelství prochází žaludkem.

V dalších rolích se divákům představil také další prvorepublikový herec Svatopluk Beneš, také Josef Hlinomaz, Jan Skopeček nebo Miriam Kantorková.

Děj filmu asi není potřeba příliš připomínat, znají jej většinou dobře nejen pamětníci, ale i ti později narození. Tak jen stručně. Michal se jede představit Hermínčiným tetám, bohužel ve stejnou chvíli dojde v městečku k loupeži ve spořitelně, ke které se nachomýtne nejen jedna z tet, ale i Michal, kterého pak obě tety považují za pachatele přepadení.

Většina filmových míst ve Vlachově Březí je i po téměř padesáti letech k poznání. Největší změnou prošlo náměstí, z něhož zmizela nejen benzínová pumpa a novinový stánek, ale také značná část vzrostlých stromů a zeleně. Novou podobu dostalo parkoviště. Mezi kostelem a náměstím vede nově silnice. Prakticky úplně stejná naopak zůstala budova filmové spořitelny, tam se zastavil čas.

Mladí obyvatelé Vlachova Březí o komedii mnoho nevědí, starší generace ale na natáčení dodnes nezapomněla. „Byla jsem tehdy desetiletá holka, když filmaři obsadili naše městečko a zcela ho ovládli,“ vzpomíná Anežka Sedláková. „Lidé se po práci chodili dívat na herecké hvězdy i samotné natáčení. Někteří obyvatelé si zahráli i v komparzu. Herci chodili večer i do místní restaurace, kam jsem já nemohla, ale tatínek vyprávěl, že to byli moc fajn lidé,“ dodává paní Anežka.

Na natáčení jedné ze závěrečných scén nemohl dlouho zapomenout ani tehdejší velitel zdejší služebny Veřejné bezpečnosti, kterého režisér Zdeněk Podskalský přemluvil, aby mu pro filmovou automobilovou honičku zapůjčil služební vůz. Velitel po delším přemlouvání souhlasil, čehož ale brzy velmi litoval. Kaskadér automobil během necelé hodiny naboural. Když nepojízdný vůz VB odváželi, spadl jim propadlým poklopem do fekální jímky. Nepojízdný vrak, který byl po strop plný fekálií, musel nakonec vytáhnout přivolaný jeřáb. Tahle vcelku komická událost dala ale filmařům i náčelníkovi stanice VB pořádně zabrat. Filmaře navíc stála spoustu peněz. Průjezd policejního auta městečkem se tak stal nejdražším záběrem celého filmu

Jak se natáčecí místa ve Vlachově Březí proměnila, na to se můžete podívat na fotografiích.