Temelín je doložen nejstarším písemným dokladem z roku 1381, kdy písař zapsal ves ve tvaru – in Temyelinye (v Temelíně). Krátce poté v roce 1389 je doložen záznam – in villis Brzezie, Tomelin et Krzstynov (Březí, Temelín, Křtěnov). V 15. století se objevily názvy Temelin Theutonicalem, což by se dalo přeložit jako Temelín Německý, a Temelin majory, to je Temelín velký.

Přídavné jméno německý neznamená, že osadníci byli Němci, ale že ves byla založena podle německého práva, které spočívalo v tom, že nově usedlí poddaní si zakoupili od vrchnosti právo dědické ke svým statkům. O něco dříve než Temelín Německý či Temelín velký je roku 1372 zapsáno u jiné vsi – in villa Themelin boëmicali. V roce 1406 přesněji in villis Templin Bohemicali minori, volně přeloženo – v Temelíně Českém Malém. Týká se to vesnice Temelínec, která zanikla před stavbou jaderné elektrárny. Malý Temelín, později Temelínec, byl o něco straší než Temelín (Německý), který se však rychleji rozvíjel a byl nakonec mnohem větší.

V 15. století jsou oba Temelíny potvrzeny. Název Velký Temelín se používal až do roku 1911. Vývoj obou Temelínů je trochu propletený, přičemž písaři používali tu latinu, tu němčinu. V roce 1446 bylo zapsáno Temelin dictam Weliki, též Majori (Temelín řečený Veliký) a současně vesnice poblíž Temelin Minori. Pro Temelin Minori se v 16. století ustálil název Temelínec.

Vyskytuje se i jméno Tiemelin a v 18. a 19. století tehdejší němčinou Gross Demelin a Klein Demelin. Pro vypátrání původu místního jména Temelín, není podstatné, který Temelín existoval dříve. Ostatně uváděné letopočty založení 1372 a 1389 jsou jen nejstarší nalezené písemnosti, v reálu byla jistě sídla starší.

Podle lidového výkladu vzniklo pojmenování Temelín na základě polohy původní osady na temeni kopce. Podle druhého vysvětlení, opírajícího se o staročeský výraz temenec, který znamená vyvěrající pramen, studánku nebo mokřinu, vznikl podle jistého temence, případně temenců, název Temelín. Lidová podání se vyloučit nedají, ale krajina zde příliš kopcovitá není, takže temenu kopce nic příliš nenapovídá. Jen nějaký pramen a mokřina by se našly. Neodpovídá to však příponě – ín (Temel – Temelín).

Podle jazykového výkladu se slovo temelin jeví blízké staroslovanskému temel, což znamenalo základ, podklad a dosud se v jihoslovanských jazycích používá. Dle toponomastika Antonína Profouse je na našem území pro nás bližší výklad Temelína vzniklý z osobního jména Temela, případně Thomela a Thomase. Thomas spíše ne, to více souvisí s Tomášem, kterého by písař znalý latiny napsal jako Thomas (háčky a čárky nad písmeny ještě nebyly).

V daném případě je třeba vycházet z původního názvu Temyelin (četlo se to asi Temělin) a z názvu Temelin ze 14. století. S velkou pravděpodobností místní jméno Temelín vzniklo příponou –ín z osobního jména Temela, Temel (Teml a Deml jsou pozdější). Temela či Temel byl zakladatel osady. Byl to vladyka nebo přední osadník, svobodný muž. Jenže kdo to byl a odkud se vzal člověk Temela, jenž založil Temelín, není zjištěno. Jen se zdá jisté, že Temelín a Temelínec založila stejná osoba.

Lépe ovšem zní, že podle pověsti byl Temelín založen v místech, kde bývaly temence (nejlépe studánky), a tak sousedé začali novou osadu na té lokalitě nazývat Temelín…