Město České Budějovice se rozhodlo po vzoru Prahy a dalších metropolí rozšířit zóny, kde se dá parkovat pouze s rezidentní nebo abonentní kartou do další oblasti, rámované ulicemi Na Sadech, Pekárenská, Pražská, Nádražní a Rudolfovská. Cílem je vytěsnit z ulic blízkých centru auta lidí, dojíždějících sem do práce, kteří pak blokují parkovací stání celodenně a omezují obyvatele a podnikatele v oblasti. V Praze se údajně takto podařilo vymístit až 15 procent aut.

Dojíždějícím a návštěvníkům by mělo sloužit odstavné parkoviště na konci Jírovcovy ulice, odkud začal jezdit minibus na náměstí Přemysla Otakara II. Nárok na rezidentní a abonentní karty by mělo mít kolem 4000 lidí, vydáno jich je zatím kolem 2700. To samozřejmě několikanásobně překračuje počet míst v lokalitě. Náměstek Petr Holický ale upozornil, že město v žádném případě není schopné každému zajistit parkování místo. Informační místa k zavedení zón jsou k dispozici v nákupních centrech IGY a Mercury.

V nové oblasti jsou dva typy zón – modrá, kde mohou parkovat pouze rezidenti a abonenti, a bílá, kterou mohou zastavit i návštěvníci, ovšem po zaplacení do parkomatu. Celý systém byl spuštěn 1. listopadu, související opatření a značení ale nebyla dokončená, i parkomaty chyběly a instalovaly se teprve v těchto dnech. Parkoviště v Jírovcově ulici není opatřeno technologiemi jako třeba kamerovým systémem pro bezpečí vozidel. Radnice celý systém avizovala jako zkušební, bez sankcí do konce roku. Také minibus je zatím bezplatný.

Lidé přišli se spoustou dotazů. Vydání rezidentního oprávnění je například podmíněno trvalým bydlištěm a současně vlastnictvím vozidla, v úvahu se berou manželé. Ukázalo se, že v řadě domácností žijí lidé neoddaní nebo je majitelem používaného vozu někdo jiný. Když se jedna z rozzlobených obyvatelek zeptala, zda se musí vdát, aby mohla získat parkovací oprávnění, náměstek Petr Holický jí v podstatě přitakal. Pak zazněl dotaz obyvatele Pražského předměstí, který je ze Slovenska. Žije zde dlouhodobě, ale trvalý pobyt si do České republiky nechce přenášet. Dostal odpověď, že může dostat potvrzení o dlouhodobém pobytu a to by na vydání karty postačovalo. To ale rozčílilo další přítomné. „Nájemníci, kteří zde žijí přechodně, na parkovací oprávnění v tuto chvíli nárok mít nebudou,“ řekl náměstek Holický. Ze sálu se ozvalo – a kdy bude ta chvíle? A někdo i nahlas odpověděl – po volbách!

Lidé volají po papírových kartičkách

Lidé hodně volali po tom, aby parkovací oprávnění nebylo pouze virtuální – na SPZ aut, která pak bude kontrolovat monitorovací auto, projíždějící podle slov mluvčího dopravního podniku Viktora Lavičky v pěti až desetiminutových intervalech náhodně ulicemi lokality. Čísla aut bez oprávnění budou snímána a řešena posléze ve správním řízení. Tím se údajně ušetří 20 strážníků, kteří by jinak pro takovou efektivitu byli potřeba.

Obyvatelé čtvrti měli za to, že karty umístěné za okénkem auta umožňují kontrolu i lidem z domů a když uvidí auto bez karty, mohou na něj sami upozornit a být tak nápomoci systému. Od projektanta Petra Horského si ale vyslechli, že doba pomocné stráže VB už skončila. Na to, jak bude monitorovací vůz snímat SPZ ze zasněžených aut, ale odpovědět nikdo neuměl. Lidé se také dotazovali, jaká bude tolerance při zastavení auta jejich návštěv – třeba pro vynesení nákupu babičce. Dozvěděli se, že auto, které se už v ulici nebude nacházet při druhém průjezdu monitorovacího vozu, tedy cca do deseti minut, bude automaticky vymazáno z hlášenky pro správní řízení. Dlouhodobější návštěvy však musí svá auta dát buď na odstavné parkoviště nebo na místa vybavená parkomaty a za stání zaplatit. To platí ve všední dny, o víkendech a svátcích jsou zóny volně přístupné.

Obyvatelé chtějí zpátky obousměrnou Otakarovu ulici

Největší kritika se snášela na zjednosměrnění Otakarovy ulice a na kolapsy, které vznikají u základní školy J. Š. Baara. Podle obyvatel jednosměrkový systém svádí vozidla ke škole, provoz se tam podle jejich odhadu zpětinásobil a když rodiče zastaví dětem, vznikají za nimi dlouhé kolony.

Námitky se ozývaly i proti retardérům. Zazněla otázka, proč je retardér uprostřed ulice a ne na vjezdu do jednotlivých úseků. Projektant Petr Horský z pražského atelieru M.O.Z. Consult připustil, že možná byla dvě opatření pro zpomalení řidičů, ovšem povolovací řízení na rošty by trvalo déle a systém by se nestihl zavést v termínu, který radnice požadovala. Proto se zvolily retardéry, na jejichž hlučnost si teď stěžují lidé z přízemních bytů i řidiči. Retardér je podle Horského uprostřed bloku, aby se řidiči na delších úsecích nerozjížděli příliš rychle.

Lidé z Riegrovy ulice, která je blízko historickému centru, se ozvali, že by si přáli změnit tamní bílou zónu na modrou, aby tam nebylo možné ani placeně parkovat a ulice sloužila jen rezidentům. Ozývaly se výkřiky, že radnici jde jen o rychlé hrabání peněz – od rezidentů, abonentů i návštěvníků z parkomatů, protože kdyby radnice chtěla skutečně pomoci lidem, napřed by postavila parkovací domy, kam lze auta odstavit, a pak teprve zaváděla zóny. Na toto téma zaznělo, že s parkovacími domy se počítá u sportovní haly, kde nynější parkovací plocha může pojmout auta v několika patrech, dále na Dlouhé louce po vymístění kamionů a i parkoviště v Jírovcově ulici by mohlo být zkapacitněno do výšky.

Řeč přišla i na to, jak může majitel rezidentního oprávnění změnit SPZ, když například bude mít od autosalonu náhradní auto. Zaznělo, že to si sám může čtyřikrát do roka na 30 dní změnit prostřednictvím internetu. A to popudilo provozovatele hostinského zařízení. Řekl, že si zaplatil dost drahou abonentní kartu, a přece nebude permanentně sedět u počítače a měnit SPZ, když zaparkovat u firmy bude potřebovat jeho uklízečka, barman nebo údržbář. Dostal radu, aby si abonentních karet tedy nakoupil víc. To v sále zašumělo. Nebo že změnu si mohou aktuálně provést jeho zaměstnanci chytrým telefonem. To už sál bouřil smíchem. Zástupci města dostali dotaz, jestli například jejich babička řeší věci chytrým mobilem.

Hasiči se nevejdou, chodníky jsou zbytečně široké

Ti, kteří zajíždějí parkovat do garáží v domech nebo vnitrobloků upozorňovali na problém výjezdu kvůli autům parkujícím na protější straně ulice. „Auto není kloubák,“ sdělila jedna z žen projektantovi a lidé vyslovili podezření, že buď pracoval od stolu a nikdy si čtvrť neprošel nebo není vůbec z Budějovic. Když Petr Horský sdělil, že bydlí u Prahy a pracuje v Praze, sálem opět zazněl smích a výkřiky, že teď už je jasné, proč to takhle dopadá. V ulicích je situace naprojektovaná tak, že z větších vozů integrovaného záchranného systému musí řidič vystoupit a sklopit u aut kolem zrcátka, aby vůbec mohl projet. Zástupci města připustili, že o tomto problému vědí. A dostali dotazy, jak se v takové šířce vyhýbat cyklistům, kteří stále jezdí všemi směry. A jak mnozí na rovinu řekli, teď už raději i po chodnících. Několik občanů vyjmenovalo, jaké za to dostali pokuty. „Když jsem řekla, že po chodníku jedu schválně, protože ulice je nebezpečná, strážník mi řekl, že teď mi tedy dá schválně pokutu,“ zmínila jedna z žen, které v diskusi vystoupily. „To jste chtěli zlikvidovat cyklistickou dopravu,“ ptala se.

Obyvatelé čtvrti městu vyčetli zrušená parkovací místa, na kterých vznikla neudržovaná zeleň nebo dnes už uschlé stromy, například ve Smetanově ulici. Taky zbytečně široké chodníky. A žádali, aby jejich oprávnění měla překryv modré i bílé zóny, aby mohli auto dát i do blízké lokality, pokud ve své zóně místo nenajdou.

Zkuste to udělat na Máji…

Náměstek primátora Petr Podhola po dvouhodinové smršti kritiky pronesl, že nebyl do zavádění zón zrovna nadšený, ale spolehl se na odborníky a teď nabývá dojmu, že systém není v pořádku. „Zrušte to!,“ začali křičet lidé v sále. Náměstek Holický ale trval na tom, že diskuse se nevede o tom, zda zóny zavádět nebo rušit, ale co ještě upravit. Problém Budějovic podle něj spočívá v tom, že město má pro stejný počet registrovaných vozidel poloviční výměru oproti třeba Hradci Králové. „Zkuste to na Máji a to uvidíte tu defenestraci,“ vykřikl někdo. Holický ještě zkoušel říct, že systém není výdělečný. Následoval opět výbuch smíchu. Kolik vše ale stálo se lidé ani po neustálých dotazech nedozvěděli, mají si prý spočítat ceny jednotlivých akcí z dodavatelských smluv zveřejněných na webu města.

Další dotaz byl, proč město nevyvíjí tlak na IGY, aby se tam dalo parkovat a také na developery, kteří vybudují parkovací místa u nových domů, ale pak je chtějí za horentní sumy prodávat. Zazněl nápad, aby je od nich město vykoupilo a dalo veřejnosti v rámci systému k dispozici.

Do debaty se také neustále vracelo téma minibusu, který jezdí od záchytného parkoviště z Jírovcovy ulice Krajinskou na náměstí. Maminka s malým dítětem se ozvala, že Krajinskou se nedá jít s kočárkem, protože podloubí jsou plná stojanů se zbožím a ulicí neustále pendluje autobus, většinou prázdný. Další hlas navrhoval, aby minibus vjížděl na náměstí kolem Černé věže a vracel se Krajinskou. Nebo naopak. Tím by se zátěž rozmělnila.

Viktor Lavička z Dopravního podniku vysvětloval, že linka 24 má i sociální roli. „Věřte mi, že starší lidé z Pražského předměstí vítají, když se mohou svézt na náměstí,“ řekl. A dodal, že linka je navíc v provizorním režimu, dokud kolem pololetí příštího roku nepřijdou elektrobusy, které pak budou přes náměstí zajíždět až k nádraží, nemocnici a do Havlíčkovy kolonie.

Znovu a znovu se vracel námět, zda by radnice neměla projekt stopnout, napřed dořešit všechny problémy a pak ho znovu spustit. Nevypadalo to, že by měl někdo takovou vůli. Nepadla ani odpověď na otázku, jestli bude další setkání s veřejností nad tím, jak město vyřeší středeční připomínky. Zástupci města a Dopravního podniku jen závěrem řekli, že připomínkami popsali několik listů a budou z nich teď vybírat ty rozumné, kterými lze systém ještě upravit.

Parkovací zóny pro další oblast Pražského předměstí od Pražské třídy směrem k Vltavě se budou příští rok projektovat. Jak náměstek Holický uvedl, nebudou se ještě příští rok zavádět.