Vaše volební motto znělo: Dodržujeme program a dané slovo! Lze vůbec uskutečňovat svůj program z opozičních řad?

M. Doubek: Musím připomenout, že ve volbách jsme od voličů získali necelých osm procent hlasů, což odpovídalo pouze zisku jednoho mandátu. Do zastupitelstva se tak bohužel nedostali pánové Miroslav Machart a Radek Černý a další naši kandidáti, kteří pro město dlouhodobě pracovali a pracují. Jejich znalosti, zkušenosti a kvalifikace by byly v zastupitelstvu velmi přínosné. Slovo a program dodržujeme především v základní tezi, že chceme, aby město konalo transparentně a hospodařilo s vyrovnaným rozpočtem. Aby nezanechalo nástupcům dluhy. Chceme především nechávat peníze v rukou občanů, aby se sami rozhodli, na co je užijí. Pro nás je nepřijatelný přístup současného vedení města, pro které je žádoucí od občanů vybrat co možná nejvíce finančních prostředků, aby je pak mohli přerozdělit podle svých priorit. Jak jsme prokázali v minulém období odstoupením z rady města, přednější je pro nás držet se zásad a programu, než názorově kolaborovat a akceptovat poškozování města.

Ve volebním programu jste měli zrušení poplatku za odpad pro děti, studenty, pro ty, co odpad třídí. Na to nedošlo. Považujete to stále za reálné návrhy? A o kolik peněz by osvobozením některých občanů od poplatku město při výběru přišlo?

M. Doubek: Navrhovali jsme a také vyčíslili, že pokud by se zrušily poplatky pro děti a studenty, znamenalo by to absenci v příjmech zhruba jeden milion korun. My bychom raději občanům tento milion nechali, protože se dá snadno získat nepřipuštěním vícenákladů při veřejných zakázkách. Jen v průmyslové zóně už máme vícenáklady pět milionů! Dalších úspor v milionech se dá dosáhnout nákupem energií před sezonou a další miliony lze ušetřit nezadáváním projektů, které nebude možné realizovat.
M. Machart: Platba za odpad je jen další „daň“ do městského rozpočtu. Když se finanční výbor pokoušel rozklíčovat kalkulace ve Službách Města Milevska, zjistil, že žádné nedělají. Bylo kolem toho hodně humbuku, aby se to zahladilo. Služby tedy přesně neví, jaké jsou skutečné náklady na skládkování a svoz. Cena za odpad se stanovuje odhadem podle okolních měst. Takže než platit „jako jinde,“ je lepší neplatit nic. Určit občany, kteří třídí odpad, je skutečně nemožné. Jde to ale opačně, penalizovat ty, co netřídí. Již se to děje nevyvezením popelnice, když pracovníci přijdou na nevytříděný odpad. Toto by se mohlo spojit s penalizací.
M. Doubek: Zlevnění pro ty, co třídí, by se dalo zajistit zpoplatněním netříděného komunálního odpadu podle hmotnosti nebo objemu. Například očipováním popelnice, sejmutím hodnot čtečkou a zpoplatněním podle skutečného množství odpadů. To je obdoba známkového systému, který v Milevsku již fungoval.

Se kterými investicemi uplynulých čtyř let se můžete ztotožnit? Byly některé podle vás zbytečné?

…

Celý rozhovor je v aktuálních Milevských novinách.