Skauti nasbírali semena pro výsadbu v loňském roce při svých výpravách krajinou v okolí Písku či Příbrami ve spolupráci s jihočeskou Agenturou ochrany přírody a krajiny, která přispěla radami, kdy, kde sbírat a jaké rostliny jsou nejvhodnější. Svůj loňský úlovek vyseli na vyčleněnou plochu, kterou pro ně upravili pracovníci Via Salis Operations.

„Skautům moc děkujeme, že se zapojili a pomohli nám se sběrem semen. My teď po obou stranách dálnice sejeme speciální směs, v níž je vedle tradiční trávy vysoký podíl lučních bylin a květin. Složení směsi jsme konzultovali s odborníky z Mendelovy univerzity tak, aby obsahovala jen rostliny, které jsou přirozené pro tuto oblast,“ uvedla mluvčí Via Salis Daniela Pedret. V budoucnu bude podle ní Via Salis s univerzitou také spolupracovat na studiích rozvíjející se biodiverzity v rámci osetých ploch.

Výsev divokých luk podél dálnice D4 navazuje na iniciativu, kterou před třemi lety úspěšně zahájil sesterský PPP projekt Via Salis na Slovensku. Osetí ploch kolem dálnice R1 Via Pribina prokázalo jednoznačný pozitivní efekt pro místní faunu a flóru. V Česku Via Salis vytvoří 48 kilometrů dlouhý souvislý koridor divokých luk v srdci jižních Čech, v převážně monokulturní zemědělské krajině.

Travnaté svahy podél dálnice se nebudou stříkat pesticidy a udržovat se budou pouze sečením. Šetrná údržba by měla poskytnout optimální podmínky pro růst světlomilných bylin s pestrobarevnými květy produkujícími nektar. A takové porosty jsou pak ideálním prostředím pro včely, čmeláky nebo motýly.

Výsev divokých luk je jen jednou z částí ambiciózní environmentální strategie společnosti Via Salis pro dálnici D4. Pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti, plán zahrnuje také instalaci včelích úlů a hmyzích hotelů. K ochraně volně žijící zvěře slouží budování přechodů. Spolu s propustky pod dálnicí bude po zprovoznění celé dálnice na konci roku 2024 takových přechodů a podchodů celkem 20.

Při výstavbě je rovněž kladen důraz na oběhové hospodářství a maximální opětovné využití vytěženého materiálu. Téměř sto procent vyfrézovaného asfaltu se recykluje. Pro stavbu podkladových vrstev dálnice se používá především kamenivo z místních zdrojů. Součástí návrhu dálnice je také výstavba retenčních nádrží na dešťovou vodu.

Velký důraz na ochranu životního prostředí bude kladen i při samotném provozu. Na odpočívadlech D4 budou k dispozici rychlonabíjecí stanice pro elektromobily a na provozních budovách dálnice budou instalovány solární panely, díky nimž budou částečně energeticky soběstačné.