Podplukovník Ladislava Komorád, písecký odbojář, se osobně a s velkým odhodláním účastnil jednání s Američany o překročení stanovené demarkační linie. Vydal se za nimi do Strakonic a společně s tlumočníkem Františkem Bůžkem dosáhl toho, že americké velitelství slíbilo vyslat do Písku zvláštní jednotku. Tato jednotka vedená kapitánem Bernardem přijala kapitulaci a zajistila odsun německé městské posádky. Písek tak mohl slavit své osvobození.

„Pan Komorád byl hrdina, který se významně podílel na klidném předání moci v květnu roku 1945 v Písku. Byl také prvním předsedou Okresního národního výboru v Písku, který sídlil ve stejné budově jako část současného městského úřadu, proto byl pro umístění pamětní desky vybrán právě tento objekt,“ řekl místostarosta Josef Soumar.

„Považuji za důležité, aby se na osobnosti typu pana Komoráda nezapomínalo, proto jsme mu věnovali alespoň pamětní desku a možnost Píseckým připomenout si konkrétní místní příběh související s koncem druhé světové války v našem městě. Splatili jsme tak historický dluh, kdy se na jeho hrdinský čin v podstatě zapomnělo,“ doplnil místostarosta Josef Soumar.

O činech svého příbuzného neměli dlouho tušení

Odhalení pamětní desky se zúčastnili i potomci Ladislava Komoráda, kteří se teprve před šesti lety náhodou dozvěděli o úloze svého předka v květnových událostech roku 1945. Jeho vnučka Eva Tóthová uvedla, že se v rodině o jeho činech nemluvilo. Sama ho nepoznala, protože se narodila až po jeho smrti. Nově nabyté informace byly pro ni a ostatní členy rodiny překvapením, pustili se proto do pátrání po osudu Ladislava Komoráda v archivech, aby o něm získali co nejvíce informací. A pátrat chtějí dál.

Ladislav Komorád se narodil 23. června 1895 v Lovětně na Jindřichohradecku. Za první světové války bojoval jako legionář v Rusku a po válce zůstal v československé armádě, v níž dosáhl hodnosti majora. Po okupaci Československa se připojil k odboji. Působil ve skupině, která se zaměřovala na sabotáže, šíření ilegálních tiskovin a pomoc rodinám zatčených odbojářů.

V roce 1945 byl pověřen organizací revolučních národních výborů v Písku a okolí. Jako předseda Okresního národního výboru řídil revoluční dění celého okresu. Po volbách v roce 1946 se jako nominant komunistické strany stal členem Městského národního výboru v Písku. Zemřel po delší nemoci v roce 1947. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podplukovníka.

Petra Měšťanová