Davide, už se na to díváme s odstupem času – co vás vedlo k rozhodnutí ukončit své působení v HC Strakonice? Nelitujete zpětně tohoto rozhodnutí?

Nechci to nějak dopodrobna rozebírat, ale něco se v šatně událo a mě to velice zklamalo. Bohužel mě to zklamalo natolik, že jsem se rozhodl, jak jsem se rozhodl. Zpětně toho nelituji.

Chodíte se ještě ve Strakonicích dívat na hokej, nebo si už cestu na zimní stadion vůbec nenajdete?

Ale jo, občas se přijdu podívat, ale mám spoustu práce okolo baráčku, takže spíš jen, když je čas.

Na rozloučenou jste dostal od vedení klubu nejen dárkový koš, ale i svůj dres. Co pro vás znamená a jak s ním naložíte?

Vedení klubu musím moc poděkovat za těch 18 sezon strávených v A-týmu. Doma už jeden zarámovaný dres na zdi mám. Na začátku mé nemoci mi ho dal Všéťa (Martin Všetečka – poznámka redakce) s podpisy kluků ze šatny. Tenhle zatím asi nechám ve skříni, pro Bertíka na památku.

Proč jste si pro své další působení vybral právě Vimperk? Jak vás tam kluci přijali?

Když jsem se rozhodl ukončit působení ve Strakonicích, byl jsem v kontaktu s Karlem Drabešem. Vloni jsem si chtěl od hokeje odpočinout, šel jsem hrát jen okres za HC Horažďovice. Byli jsme s Karlem domluveni, že pokud můj zdravotní stav bude k tomu, připojím se po létě k týmu. Musím říct, že jsem byl opravdu moc mile překvapen, jak mě kluci ve Vimperku přijali a jaká je tam skvělá parta, která táhne za jeden provaz.

Jak zvládáte boj s těžkou nemocí? Dodává vám hokej a sport celkově sílu?

Je to těžké, ale nikdy to nevzdám. Musím už bojovat do konce života. V létě jsem podstoupil ozařování krku a páteře. Pak jsem si dal měsíc oraz od všeho a dával se dohromady. Největší sílu mi dodává rodina, která mě ve všem podporuje, ale samozřejmě mám hokej natolik rád, že pro mě není jednoduché jen tak skončit. Pokud to bude jen trochu možné, chci hrát a bojovat i na ledě.

Co pro vás osobně znamená hokej?

Zimní stadion pro mě vždy byl takový druhý domov, strávil jsem tam skoro 30 let svého života. Hokej pro mě znamená hodně.

Jaké máte nyní sportovní nebo životní cíle? Na co se nejvíc těšíte?

Na začátku sezony jsem řekl manželce, že s Vimperkem letos vyhraji titul a ukončím kariéru na vrcholu. A co se životních cílů týče, chci se držet zdravotně a podporovat mé děti v jejich sportech. Dělají mi velikou radost, jak úspěšní a šikovní jsou.

Chtěl byste ještě něco vzkázat strakonickým fanouškům?

Chtěl bych jim poděkovat za všechny ty sezony, kdy mě hnali dopředu a fandili. A věřím, že i když teď proti sobě budeme nastupovat jako soupeři, budeme všichni fandit pěknému a férovému hokeji.