Policie se potýká s novými druhy kriminality i byrokracií. Proč tolik uchazečů neprojde přijímacími testy? - Jižní Čechy Teď!
2. 12. 2025 12:29

Policie se potýká s novými druhy kriminality i byrokracií. Proč tolik uchazečů neprojde přijímacími testy?

TÁBOR – Aktuální situaci u policie a konkrétně na Táborsku přibližuje ředitel územního odboru Tábor Jiří Štecher. U policie pracuje celý svůj profesní život. Vystudoval provozně ekonomickou fakultu Zemědělské univerzity v Českých Budějovicích. Jako absolvent vysokoškolák šel na devět měsíců na vojnu, poté nastoupil do služebního poměru k policii, kde začínal na obvodním oddělení v Táboře. Od roku 2010 je ředitelem táborského územního odboru. Může tak porovnat i změny, kterými práce policistů prochází.





Kde jste nastoupil na své první místo?

Na obvodním oddělení v Táboře. Tehdy jsme sídlili na Vrtačkách pod Palcátem a v roce 1993 jsem se stěhovali do Divadelní ulice, kde sídlí obvodní oddělení dodnes. Asi po dvou letech jsem dostal nabídku jít pracovat jako vyšetřovatel na tehdejší okresní úřad vyšetřování. Byla to bouřlivá devadesátá léta, spousta zajímavé práce, rád na to vzpomínám. Potom jsem v průběhu let působil na různých vedoucích pozicích úřadu vyšetřování i kriminální služby. V roce 2007 jsem se stal náměstkem tehdejšího okresního ředitele Jiřího Brabce pro trestní řízení a v roce 2010 vedoucím územního odboru. Dnes se tato pozice jmenuje ředitel územního odboru.

Jaká kriminalita převažovala v době, kdy jste u policie začínal?

Vloupání do bytů, krádeže vozidel, vloupání do vozidel. Tato kriminalita za posledních 15 let zaznamenala pokles.

Jaké druhy trestné činnosti převažují na Táborsku teď?

Táborsko není ničím specifické, struktura trestné činnosti kopíruje situaci v České republice i v Jihočeském kraji. Převažuje majetková kriminalita, ta představuje zhruba 55 procent celkového nápadu. Jsou to hlavně krádeže. Poslední dobou jsou na ústupu druhy kriminality, na které jsme byli zvyklí v 90. letech, a část kriminality se přesouvá do prostředí internetu. Kybernetická kriminalita tvoří v současné době asi deset procent celkového nápadu.

Kdo vlastně jsou pachatelé kriminality prostřednictvím internetu?

Je to sofistikovaná trestná činnost, organizovaná a tady bych chtěl varovat občany. Každý týden k nám chodí poškození, pachatelé jim volají na jejich telefony a pod různými záminkami se snaží vylákat přístupy do jejich bankovních karet nebo internetového bankovnictví. Často se prezentují jako pracovníci policie, dokonce posílají kopie falešných služebních průkazů, nebo se představují jako pracovníci bank. Žádný z policistů však nikdy po telefonu nezískává bankovní údaje, ani na ulici nebo v domácnosti nepřebírá finanční prostředky. Pokud někdo občany s něčím takovým osloví, ať volají linku 158 nebo svoji banku.

Už jste nějaké pachatele této trestné činnosti dopadli?

V loňském roce jsme dokončili vyšetřování jedné takové organizované skupiny, část byla z České republiky, část ze Slovenska. S kolegy ze Slovenské republiky jsme úzce spolupracovali. Podařilo se v jeden okamžik, v jednu hodinu a v jeden den spustit realizaci jak v České republice, tak na Slovensku a zadrželi jsme několik osob organizované skupiny pachatelů. Hlavní pachatel ze Slovenska byl vydán k trestnímu stíhání k nám do České republiky. Tito pachatelé způsobili škodu víc než deset milionů korun a trestní sazba tam je od pěti do dvanácti let odnětí svobody.

Za touto trestnou činností asi nemůže být jednoduchý, nevzdělaný člověk. To pachatelé vystudují a pak jdou páchat trestnou činnost?

Většinou je to propracovaná skupina. Někteří pachatelé jsou takzvaní pěšáci, kteří chodí vyzvedávat peníze. Pak jsou součástí skupiny i lidé, kteří velice dobře ovládají výpočetní techniku a jsou zběhlí v jednání s lidmi, až skoro v sociálním inženýrství. Umí lidi přesvědčovat desítky minut, že jejich účet je ohrožen, že si na ně někdo chce vzít úvěr a mají – v úvozovkách – velice dobré schopnosti ovlivnit poškozené, aby pod časovým tlakem předali své přístupové údaje k bankovnictví nebo převedli své finanční prostředky na nějaké jiné účty.

Jaké druhy trestné činnosti se na Táborsku naopak moc nevyskytují?

Okres Tábor a celé jižní Čechy patří mezi regiony bezpečnější, kde je méně trestných činů včetně násilných. Nemáme tu ve velké míře vyloučené lokality, ale struktura trestné činnosti je hodně podobná té v celé republice.

V jaké organizační struktuře v okrese pracujete a v jakém počtu?

V okrese máme šest obvodních oddělení – Tábor, Soběslav, Sezimovo Ústí, Bechyně, Mladá Vožice a Veselí nad Lužnicí, dopravní policii, dvě oddělení kriminální – obecné a hospodářské kriminality, a pak dvě malá oddělení – kriminalistické techniky a oddělení analytiky a kybernetické kriminality. Celkem máme systemizováno 220 tabulkových míst, do cílového stavu nám chybí zhruba 25 policistů. Podstavy máme v pořádkové, dopravní policii i u kriminální služby. Byli bychom rádi, kdyby se zlepšila patová finanční situace u policie a dostali jsme se v počtech na tabulkové stavy.

Může někdo nastoupit rovnou ke kriminální službě?

Většinou postupujeme tak, že noví policisté nastupují na základní útvary, typicky na obvodní oddělení nebo na dopravní službu a po určitých letech přecházejí na oddělení kriminální služby.

Asi byste mohli zájemce přijmout rovnou tam, kdyby vám nechyběli lidé ve výkonu na ulici, je to tak?

Jsou služební místa, kde můžeme využívat takzvaný boční vstup, tedy nástup uchazeče přímo na konkrétní tabulkové místo. Na jiných místech ale preferuji praxi a zkušenosti získané na základním útvaru.

Před lety se některá oddělení v okrese zrušila. Nechybí vám?

To bylo před více než patnácti lety kvůli reorganizaci, která se u policie tehdy prováděla. Důvody byly hlavně ekonomické. Zrušila se oddělení v Jistebnici a v Chýnově. My jsme nicméně tyto regiony neopustili. Máme v obou městech policejní služebny a pravidelně tam provádíme výkon služby, zejména v preventivní oblasti. Každý týden také vyhodnocujeme bezpečnostní situaci v okrese včetně těchto míst. Spolupracujeme tam velice dobře se zástupci samospráv, musím jim za to poděkovat. Právě v minulých dnech jsem se setkal s vedením Jistebnice i Chýnova, podepisovali jsme novou koordinační dohodu a víme, že se v obou městech bude obměňovat a doplňovat kamerový systém. To je jeden z prvků, který může přispět ke zvýšení bezpečnosti a zajištění vnitřního pořádku. Možná bylo pro občany lepší mít ve městě policejní oddělení, ale my jinou organizací práce zajišťujeme, aby tam policie pro občany byla.

Nemůže přesto v těchto místech místní hlídka chybět, když se něco stane?

Výkon služby je dnes trochu odlišný od doby před dvaceti nebo pětadvaceti lety. Pokud nastane událost, kdy příjezd hlídky nesnese odkladu, tak operační středisko, které má přehled o všech hlídkách v Jihočeském kraji, vyšle nejbližší hlídku bez ohledu na to, jaká je její místní příslušnost. Spolupracujeme i mezikrajově, klasicky mladovožičtí policisté vyjíždějí i do středních Čech a naopak, policisté z Veselí nad Lužnicí pomáhají na Českobudějovicku a budějovičtí policisté zase někdy u nás.

Loni bylo v Jihočeském kraji zahájeno přijímací řízení s 294 uchazeči o práci u policie. Přijato jich bylo 107. V čem je problém, že tolik lidí neuspěje?

Z toho čísla je zřejmé, že stále máme uchazeče, a že o práci u policie je zájem. Jenže ne všichni uchazeči uspějí v náročném přijímacím řízení. Každý uchazeč musí projít zdravotními testy, musí splnit fyzické testy a velice náročné je psychologické vyšetření. Právě tam je velké procento neúspěšných uchazečů. Uchazeči mohou psychologické testy opakovat, po šesti měsících, po roce nebo po dvou letech, a mohou se znovu pokusit přijímací řízení úspěšně dokončit.

Čím se liší dnešní uchazeči oproti době, kdy jste nastupoval k policii vy?

Já nejsem psycholog, nemohu ani porovnat testy z 90. let, ale myslím, že na policisty jsou vysoké nároky. Dost často nám psychologové říkají, že u mladých lidí ve věku, kdy přicházejí k policii, pozorují určitou nevyzrálost. Proto bychom byli i rádi, kdyby uchazeči po nějakém čase zopakovali psychologické vyšetření, až budou mít víc životních zkušeností. Nicméně řada z těch uchazečů si mezitím najde jiné povolání a už znovu nepřijdou.

Jaké dopady by mohla mít nevyzrálost na práci policisty?

Práce u policie je velice náročná, policisté přijíždějí do míst, kde jsou konflikty, přijíždějí do rodin, musí tam konfliktní situace řešit. Pokud jsou to mladí lidé, kteří nemají životní zkušenosti, tak by to bylo pro ně velice náročné.

Fyzické testy jsou stále stejné?

Jsou hodně podobné, ale i tady se najdou uchazeči, kteří mají problém kritéria naplnit. Dost mladých lidí se dnes nevěnuje sportu a pak mají problém s fyzičkou. Obecně musím říct, že policie nechce snižovat kritéria, nicméně od 1. září letošního roku mohou uchazeči splnit fyzické testy ne na 36 bodů, jak je stanoveno, ale na výjimku na 25 bodů. Pokud vstoupí do služebního poměru, tak v průběhu základní odborné přípravy musí do roka fyzickou zdatnost splnit na 36 bodů. Když na sobě budou pracovat, jsem přesvědčen, že toho docílí.

Nepřijde nakonec po roce benevolence, když už policista ve sboru jednou je?

Budeme důslední. My přijímací řízení změkčovat nechceme, jen dáváme určitou lhůtu. Jsou tam čtyři disciplíny, člunkový běh, běh na 1000 metrů, kliky a celomotorický test, a to je třeba splnit.

Plavání už v přijímacích kritériích není?

Ne, už ne.

Takže se kritéria snížila?

Plavání se zrušilo už dávno.

Na druhé straně máte i výjimečné sportovce. Jak je to se sportováním policistů?

Já jsem rád, že si policisté doplňují a zvyšují svoji fyzickou připravenost ke službě v rámci výcviku a i ve svém volnu sportují. Téměř každoročně nominujeme v anketě Policista roku někoho z našich policistů v kategorii Sportovec roku. Loni byl policista z oddělení v Mladé Vožici praporčík Jakub Semrád vyhlášen Sportovcem roku Jihočeského kraje. Ve svém volnu se věnuje hasičskému sportu, reprezentoval v České republice i v zahraničí a kromě toho, že to je velmi dobrý policista, tak i svými sportovními výkony přispívá k dobrému jménu Policie České republiky.

Vy asi víte, že Jakub Semrád vynechal letošní hasičskou sportovní sezonu, protože je podstav na oddělení v Mladé Vožici. Řekl, že nemůže neustále své kolegy zatěžovat tím, aby sloužili, když on o víkendech bude závodit. Jak to vnímáte?

Oceňuji to, a budeme se snažit vytvořit podmínky jak jemu, tak ostatním policistům, aby se sportovním činnostem mimo službu mohli nadále věnovat.

Jsou v okrese i další ocenění policisté? Například za zásahy při mimořádných událostech?

Samozřejmě posíláme nominace nejen do kategorie sportovců. Máme tady řadu výjimečných policistů. Určitě si nevzpomenu zrovna na všechny, ale mohu zmínit například, že jsme v roce 2024 nominovali vedoucího oddělení v Bechyni, nadporučíka Františka Filipa na ocenění Policista roku. Vyhrál v Jihočeském kraji a v rámci republiky obsadil třetí místo a převzal ocenění na Pražském hradě. Teď už je František Filip v důchodu, ze zákona může být policista ve služebním poměru do 65 let. Máme také dva policisty – Martina Salaye a Jiřího Štěpánka, kteří v roce 2023 převzali z rukou prezidenta republiky Medaili za hrdinství, za záchranu životů při požáru ubytovny Klokotka v Táboře. Byl jsem na ně opravdu hrdý.

Jak je to s ženami? Musí pro přijetí splnit stejné nároky?

Ano, přijímací řízení je koncipováno tak, že i ženy musí splnit stejná kritéria a když nastoupí k policii, musí plnit úplně stejné úkoly jako muži. V rámci celé České republiky je obsazeno zhruba 20 procent tabulkových míst ženami.

Mluvíte o výkonu služby nebo je do počtu žen započítána i administrativa?

Jde o různé útvary. Samozřejmě jsou útvary, kde můžeme policistky vidět více. Pak jsou specifické útvary, kde jen žen minimum nebo tam nejsou – tradičně zásahové nebo pořádkové jednotky, které zasahují například na rizikových sportovních akcích. My máme v rámci územního odboru naplněno policistkami 14 procent tabulkových míst, a to průřezem od pořádkové, dopravní policie až po kriminální službu. Jsou některé úkony, například když pracujeme se zvlášť zranitelnými oběťmi, dětmi, s poškozenými dívkami, kde je i vhodnější, když úkon trestního řízení vede policistka. Nebo když například omezíme osobu na osobní svobodě a podezřelá je žena, tak osobní prohlídku u ní může podle zákona vykonávat pouze osoba stejného pohlaví, takže to provádí policistky.

Jak vlastně vypadá policejní služba?

V policii je různý režim služeb. Někteří policisté jsou v klasické osmihodinové pracovní době, ale třeba pořádková a dopravní policie slouží v dvanáctihodinové, případně 24 hodinové službě. Zákonem je dáno, kolik pak musí mít po službě volna. Policisté mají šest týdnů dovolené a pokud je policista ve služebním poměru víc jak 15 let, tak má nárok i na 14 dní ozdravného pobytu. Policisté mohou jezdit do lázní nebo čerpají individuální ozdravné pobyty.

Kolik činí základní plat při nástupu policisty?

Základní plat při nástupu je 31 570 korun hrubého, a to by se mělo od příštího roku o pět procent zvýšit. Po nástupu musí policista absolvovat základní odbornou přípravu v délce osmi měsíců, pro Jihočeský kraj je to v Brně, a poté se vrací na domovský útvar.

Myslíte si, že peníze jsou na prvním místě tím, co by přilákalo další zájemce o práci u policie?

Není to jediné kritérium, ale důležité. Proto oceňujeme jednání, která se na toto téma vedou. V červenci byl zvýšen stabilizační příspěvek, je součástí platu po ukončení základní odborné přípravy ve výši 4000 korun. Od nového roku by měli policisté dostat i zmíněné navýšení pět procent do tarifu. Chceme, aby se situace zlepšovala, na trhu práce jsme byli konkurenceschopní a nerozevíraly se nůžky mezi platy policie a armády, protože vnitřní bezpečnost je stejně důležitá jako bezpečnost vnější.

Na technickou vybavenost si nestěžujete?

Musím říct, že za poslední roky se technická vybavenost policistů výrazně zlepšila, máme moderní vozidla, výpočetní techniku, takřka každý policista v terénu má služební mobilní telefon, kde může lustrovat vozidla, osoby v pátrání. Co se týče výstrojních součástek, tak velkou výhodou je takzvaný policejní e-shop. Každý policista si může objednat, co potřebuje, nemusí jezdit do výstrojního skladu třeba do Českých Budějovic, a výstrojní součástka je mu doručena.

V čem je největší rozdíl policejní práce od doby, kdy jste nastoupil vy?

Služba se mění a to zvyšuje nároky na policisty. Máme sice novou výpočetní techniku, ale někdy si policisté stěžují, že jim hodně času zabere doplňování dat do systému. I my bychom byli raději, kdyby byli v terénu, na ulici. Proto jsme rádi, že vznikla při Policejním prezidiu pracovní skupina agendy, která se věnuje návrhům na snížení administrativy.

Podařilo se už některé zbytné administrativní úkony odbourat?

Ano, už se něco změnilo. Například policie přestala vyjíždět ke střetům vozidel se zvěří, zejména pokud tam není zranění nebo vyšší škoda nad 200 tisíc. Policisté účastníkům nehody v těchto případech poradí, aby se poškozený obrátil na svou pojišťovnu. Na dalších změnách se pracuje, některé jsou legislativního charakteru, tam to bude trvat déle. Cílem je, aby policisté pracovali pro občany hlavně v terénu.

Věříte, že se podaří byrokracii snížit?

Ano, věřím tomu.

Zmiňme ještě spolupráci s občany. Ti si někdy stěžují, že fotografie a videa, kde se od lidí žádá pomoc, se zveřejňují pozdě, třeba až po měsíci. A že se tím snižuje šance, aby si svědci na něco vzpomněli. Proč to tak je?

My si nesmírně vážíme pomoci veřejnosti, hodně mám pomáhá. Já jsem byl loni jako velící důstojník u několika pátracích akcí a potkal jsem spoustu dobrovolníků, kteří nám přišli pomoci. Takovým lidem patří velké poděkování. Ale k vašemu dotazu. Vždy, když je spácháno nějaké protiprávní jednání, tak v následujících dnech a týdnech probíhá intenzivní prověřování. Někdy nechceme předčasně ukázat pachatelům, co všechno na ně máme, že máme jejich fotky nebo kamerový záznam. Je vždy na posouzení zpracovatele, kdy požádá veřejnost o pomoc a dojde ke zveřejnění fotografií nebo videí.

Dáváte zákonodárcům signály, že by se měly zpřísnit tresty za alkohol nebo drogy za volantem?

Myslím, že bychom měli hlavně využívat rámec, který máme – aby správní orgány a soudy postihovaly toto jednání. Podle mě jsou tam pro orgány činné v trestním řízení dostatečné možnosti sankcí. My se činnosti v dopravě intenzivně věnujeme a někdy, pokud řidič jezdí opakovaně pod vlivem alkoholu či omamných látek, přistupujeme i k tomu, že zajistíme motorové vozidlo a dáváme návrh na jeho propadnutí.

Jak častá záležitost to je?

Spíš výjimečná, protože zákon stanoví, že to vozidlo nesmí patřit někomu jinému. Třeba leasingové společnosti. Jde o to, aby postih skutečně dopadl na toho, kdo protiprávní činnost páchá.

Nemůžete zabavit pachateli něco jiného, pokud má auto na leasing?

Myslím, že soudy mají dostatek možností, mohou ukládat i peněžité tresty i jiné formy trestu.

Kdyby ty tresty byly účinné, tak by asi těch událostí nepřibývalo?

Žijeme v realitě a musíme si uvědomit, že někteří lidé jsou nepoučitelní. Pokud přijde opakovaný trest, měl by být dle mého názoru vždy vyšší.

Teď se ale naopak objevila debata, že ve vězeních není místo, takže odnětí svobody by se mělo ukládat spíš méně… Neměla by třeba města obnovit své šatlavy?

To je věc v rukách legislativců. My jsme policisté a musíme postupovat podle zákona. Naším úkolem je v maximální míře využívat zákonné možnosti.

Kdo za vás tedy se zákonodárci komunikuje, aby jim předával vaše poznatky?

Každý policista může hovořit se senátorem, poslancem, vedení Policejního prezidia komunikuje s ministerstvy vnitra i spravedlnosti a vedou jednání o tom, jaká legislativa by pomohla. I zákonodárci tady z regionu s námi konzultují.

Vzpomenete si na případ, který vám nejvíc utkvěl v paměti?

Nechtěl bych vyzdvihovat jediný, ale případ společné realizace se Slovenskou republikou v oblasti internetové kriminality jsem zmínil, protože je to aktuální a jsou tam často velmi vysoké škody, i v milionech. Je to velice náročné prověřovat, vyšetřovat a je velice náročné poškozeným finanční prostředky vracet, protože často odcházejí na účty do zahraničí.

Zadrželi jste v tomto případě pachatele i v Táboře?

Operovali jsme i v Táboře. I tady docházelo k předávání finančních prostředků.

Jak si podle vašich zkušeností vytipovávají pachatelé internetové kriminality oběti? Jak vědí, kdo může mít vyšší částky na účtu?

Já myslím, že působí plošně, obvolávají stovky, tisíce lidí a v tom množství zachytí nějakou oběť.

Čili metodou pokusu – omylu?

Myslím, že ano, protože ti pachatelé volají někdy i policistům. Zkoušejí, kdo zareaguje. Pokud člověk projeví obavy, že o peníze přijde, tak z toho mohou usoudit, že nějaké má.

Čili tam nejsou tipaři – tenhle člověk jezdí v drahém mercedesu, ten určitě má peníze?

Nemyslím si, že by pachatelé takto postupovali. Oni mají velká call centra a usuzují podle reakcí osloveného člověka. Nebo podle inzerátu, kde někdo napíše, že by rád investoval. Také samotní pachatelé inzerují, využívají fotky známých osobností, aby přiměli lidi poslat peníze na jejich účty.

Celebrity, které figurují v reklamách, se zapojení svých fotografií brání, nebo za to mají zaplaceno?

Myslím, že o tom ani nevědí. Pachatelé si ty fotky někde najdou a zneužijí je. V minulosti jsme tu měli legendu o americkém vojákovi, který údajně potřeboval někam přesunout peníze. Pachatelé si našli fotku autentického vojáka a ten nejspíš o tom ani nevěděl.

Změnil se přístup veřejnosti k policii po roce 1989?

Myslím, že ano, lidé vidí policisty, kteří provádějí i prevenci a snaží se lidem pomáhat, když se dostanou do obtíží. Byl bych rád, aby tak byla policie vnímána. Na jednu stranu jsme represivní orgán, ale lidem, kteří potřebují pomoc, se snažíme pomáhat. Chráníme slušné lidi.

Libuše Kolářová
Libuše Kolářová

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.