Policisté jsou zahlceni internetovými podvody. Jedna z žen se nechala přemluvit k úvěru, který nepotřebovala
Ženě ze Strakonicka zavolal muž vydávající se za pracovníka banky s dotazem, proč nepřišla do banky kvůli sjednání úvěru. Žena sice věděla jistě, že o žádnou půjčku nežádala, podvodník ji ale přesvědčil, že by si úvěr sjednat měla, a tak vyrazila na pobočku banky.
„Zároveň ji upozornil, aby o důvodech svého počínání v bance, ani s nikým jiným, nemluvila, protože podepsala mlčenlivost, kterou jí pachatel zaslal na e-mailovou adresu. Poškozené přišla korespondence s hlavičkou údajné banky, ale ne z banky, jak později zjistila,“ podotkla mluvčí strakonické policie Jaromíra Nováková.
Důvěřivá žena konala podle instrukcí podvodníka. Sjednala si úvěr, peníze vybrala a vložila přes bitcoinový bankomat na různé účty. „Postupně jí zasílal kódy pro vklad do těchto bankomatů. Pachatel ženu zmanipuloval natolik, že z ní postupně vylákal statisícové položky. Peníze, které si na úvěr od banky půjčila bude podvedená splácet zřejmě hodně dlouho,“ řekla Jaromíra Nováková, která současně přiblížila, jak je možné, že podvodníci dokáží lidi zcela zmanipulovat.
Podvodníci dokáží v obětech vzbudit strach o peníze
„Vždy cílí na svoji oběť a snaží se v ní vzbudit obavu a strach o svůj účet a peníze. Používají výmysly o zneužití osobních údajů, o nutnosti převodu peněz a nutné anulaci kreditního ratingu, kdy lidi přesvědčují, aby si vzali úvěr. Svoji lež dokreslí i tím, že do podvodů jsou zapojeni pracovníci banky, že probíhá interní vyšetřování, je nutné podepsat smlouvu o mlčenlivosti a podobně,“ varuje Nováková.
Ke zvýšení důvěryhodnosti navíc využívají také takzvaný spoofing. Dokáží tak například napodobit jakékoli telefonní číslo banky nebo jejich názvů. „Na displeji se pak volajícímu objeví například číslo banky, název či jméno, pod kterým se údajný pracovník představuje. Vystupování údajného zaměstnance banky se může zdát někomu důvěryhodné a reálné. Ale pachatel hraje pouze o čas a hlavně o peníze oběti,“ vysvětluje mluvčí policie.
Lidé se hlásí na falešné stránky svých bank, pak začnou zmatkovat
Výjimečný není ani další způsob podvodu. Tím je falešná webová stránka banky, kterou lidem po zadání názvu banky na internetu nabízí vyhledávač. Bývají přitom k nerozeznání od oficiálních webů peněžních ústavů. „Poškozený své přihlašovací údaje vloží na neoficiální stránky banky, které mu mezi prvními nabídl vyhledávač na internetu. Tím poskytne údaje pachateli, který díky nim začne operovat na jeho oficiálních stránkách banky,“ vysvětluje Jaromíra Nováková.
Dotyčný se v tu chvíli nemůže přihlásit do jeho bankovnictví, přihlášení hlásí chybu. „Překvapený člověk netuší, proč nastala chyba, zmatkuje, a opakovaně se zkouší přihlásit pomocí nových a nových kódů. A to je další velká chyba. Každý zadaný kód totiž pachatel využije k provedení transakce na oficiálních stránkách banky poškozeného,“ informuje Nováková.
Prodávají zboží přes internet za pár korun. Přichází o tisíce
Velmi časté jsou pak i podvody při prodeji zboží na inzertních portálech. O tom, jak snadné je naletět se v posledních dnech přesvědčilo hned několik lidí ze Strakonicka. „Osmačtyřicetiletá žena prodávala prostřednictvím internetového inzertního portálu kabát za 150 korun. Na inzerát se jí ozvala žena, která o něj projevila zájem. Smluvily se, že zboží bude zasláno přes Zásilkovna.cz. Ženě přišel na telefon falešný odkaz na zásilkovnu. Poté co žena vyplnila požadované údaje, umožnila tím pachatelce přístup do jejího internetového bankovnictví. Ta z jejího účtu odčerpala částku přes 160 tisíc korun,“ popisuje Jaromíra Nováková.
Ani prodej sluchátek nevyšel podle představ prodávající ženy, která svůj inzerát zveřejnila na inzertním portálu. Také ona přistoupila na návrh podvodníka, že zboží zašle prostřednictvím zásilkovny. Pachatel ženě poslal odkaz, když ho otevřela, objevily se stránky zásilkovny. Jenže fiktivní, falešné. Prodávající vyplnila údaje ze své platební karty a nevědomky je tak odeslala podvodníkovi. Přišla o částku přes 12 tisíc korun.
Další ženu podvodník připravil o bezmála 80 tisíc. I ji oslovil díky zveřejněnému inzerátu, ve kterém prodávala dětské plenky. Opět odkaz na Zásilkovnu.cz. A stejným způsobem přišel sedmadvacetiletý muž o 94 tisíc korun. Chtěl prodat na platformě Marketplace model auta Formule 1.
„Při prodeji zboží se držte zásadního pravidla. Zašlete pouze číslo svého účtu a částku, kterou za zboží požadujete nebo zboží pošlete na dobírku. Je nelogické se při prodeji přihlašovat do svého internetového bankovnictví nebo poskytovat údaje z platební karty, a navíc ještě pod odkazem, který vám zaslal úplně cizí člověk. Policisté opětovně varují. Lidé svojí neopatrností přichází o své úspory. Buďte obezřetní,“ apeluje Jaromíra Nováková.

Diskuse k článku