Z čeho jste naspořili rezervu 160 milionů?

Gró jsou pro nás daňové příjmy a příjmy z pronájmů bytů. Nemáme momentálně příjmy kapitálové, nic nerozprodáváme, ale ani příjmy z vlastní činnosti jako je hospodaření v lesích a podobně. Na rozdíl od jiných měst u nás nehraje významnou roli ani daň z nemovitostí, je úplně marginální, proto když se hovořilo o možnosti místního koeficientu, tak pro nás je to naprosto nezajímavá záležitost. U nás je největší průmyslový podnik Kovosvit a ten stejně neplatil a daň nám dluží. Máme malé katastrální území a nemáme tu průmyslové zóny.

Co na letošní rok plánujete?

Investice za necelých 90 milionů. Na rok 2026 není v plánu žádná velká akce, kterou bychom zahajovali nebo dokončovali. Jsou to desítky drobnějších projektů, například značná částka na opravy chodníků, a ta ani není v kapitálových výdajích. Z tohoto pohledu je tedy letošní rozpočet velmi umírněný. Není to proto, že bychom chtěli peníze nějak syslit, ale šetříme, protože v roce 2027 nás naopak bude čekat velká investiční akce – zasíťování stavební lokality u Hiltonu. Letos nastanou projekční práce a vlastní zasíťování, parcelace a výstavba komunikací a veškerých sítí by měly proběhnout v roce 2027.

Čekáme také, co bude s Kovosvitem. Areál Kovosvitu je dnes ve stavu, že nikomu nic nepřináší a my očekáváme, že v rámci konkursního řízení se najde kupec. Je otázka, jestli bude chtít provozovat pro účely průmyslové výroby celý areál nebo jen část a pro zbytek bude hledat jiné využití. Proto si myslím, že třeba v horizontu tří, pěti let můžeme stát před otázkou razantní změny koncepce územního plánu v Sezimově Ústí. Co bylo do této doby tabu – velká průmyslová oblast v areálu Kovosvitu, se může změnit. Nejde jen o pás pozemků včetně závodní jídelny před areálem, ale je i otázkou, zda bude budoucí vlastník potřebovat parkoviště před Kovosvitem nebo i administrativní pětietážovku. Jestli tam třeba nemohou být byty nebo nějaké sociální zařízení.

My nechceme za každou cenu držet ohromné finanční zásoby. Šetřili jsme, abychom nakopli nějakou bytovou výstavbu – ať individuální nebo bytového domu. A pak je tu taky rekonstrukce zdravotnického zařízení, zateplování bytových domů, opravy. Máme před sebou záměr dopravní změny v ulici Rudé armády. Vše je připraveno a čekáme, kdy budou k dispozici pozemky Kovosvitu. Chybí nějakých opravdu trapných třista metrů, abychom to mohli spustit. A kdyby ten okamžik nastal, tak se do rozpočtu hned překlopí nějakých 15 – 20 milionů na tuto akci. My jsme insolvenčnímu správci navrhovali, aby část toho nemovitého majetku Kovosvitu byla vyňata, bylo o ní rozhodnuto mimo dražbu a mohli jsme si ten kousek koupit. Nedostali jsme ale vůbec žádnou odpověď.

Jaká je s Kovosvitem aktuální situace?

Nevím, jestli z pohledu prodeje nemovitého majetku došlo k nějakému posunu, dělaly se znalecké posudky a patrně se hledá zájemce. Movitý majetek se postupně rozprodává – stroje, zařízení, auta, umělecká díla. Je tam udržován jen počet zaměstnanců v jednotkách a ti zajišťují ostrahu.

Vidíte tedy v areálu Kovosvitu šanci na rozvoj města?

Třeba. Chceme být připraveni, kdyby přišla nabídka k odkupu části areálu a město stálo před možností zajistit tam další infrastrukturu jako třeba obchody, sociální zařízení, bydlení, cokoliv. Říkám si, že štěstí přeje připraveným a kdo je připraven, není překvapen. Vždyť i loni se stalo to, co bylo dosud úplně nemyslitelné. Najednou se objevila možnost získat pozemky v lokalitě Hilton. My jsme měli v plánu řešit úplně jiné rozvojové lokality pro bydlení, Kociánku, Nechybu a najednou tu byla šance získat pozemky v lokalitě Hilton. Tak jsme je koupili a jako záležitost číslo jedna řešíme lokalitu, kde jsme se stali stoprocentními vlastníky. Další lokality se v tu chvíli stávají až druhým nebo třetím pořadím.

Co má v lokalitě Hilton vyrůst?

V lokalitě Hilton neboli Luna by podle zastavovací studie mělo vzniknout 16 parcel pro jednodomky a deset parcel pro dvojdomky. Projektant studie nám řekl, že o menší parcely pro dvojdomky je dnes zájem, takže část parcel bude pro standardní rodinné domky v rozlohách kolem 800 metrů čtverečních a vnitřní část lokality pro dvojdomky. A kdyby někdy nastala situace, že budeme mít uprostřed města místo Kovosvitu velký areál bez průmyslového využití nebo budou k dispozici pozemky před Kovosvitem, které jsou nyní blokovány, můžeme stát před otázkou, jestli by se město nemělo rozvíjet právě zde, než abychom zastavovali další a další zemědělskou půdu.

Zmínil jste zájem o dvojdomky. Přichází snad trend dvougeneračního soužití rodin?

To asi úplně ne. Je to spíš příležitost pro rodiny, které nechtějí žít v paneláku, hledají bydlení v domku, ale jednak nechtějí mít tolik starostí s velkým domem a velkou zahradou a taky je to pro ně výrazně levnější.

Jak to teď bude s chystanou oblastí pro bydlení na Kociánce?

Teď je dána přednost projektu na Hiltonu. Na Kociánce vážně uvažujeme, že velký projekt rozdělíme na jednotlivé podetapy, které by se realizovaly samostatně. Budou se týkat menšího počtu osob i menších nákladů a tím by to mohlo pokračovat. Protože aby lokalitu někdo uchopil jako celek, to se asi nepodaří. Tam je plánováno 85 parcel pro rodinné domky a šest nebo sedm bytových domů a pak je tam pás s obchody, drobnou výrobou, službami.

Problém spočívá v množství vlastníků pozemků, je to tak? Kolik jich tam vlastně je?

Kolem šedesáti. Bude třeba vzít stávající zastavovací studii a přeměnit ji, aby byla realizovatelná v etapách. Řeknu jen příklad, netvrdím, že tato část dostane přednost – ale umím si představit, že se třeba vezme lokalita za garážemi nad Korejí, a že tohle bude jedna etapa. Muselo by to být koncipováno tak, aby jednotlivé etapy byly schopny samostatného fungování z hlediska sítí, komunikací. A to stojí před námi.

A co lokalita na Nechybě?

Část řeší soukromí vlastníci. Nás se týká územní studie pro pás od ulice K Hájence k chatové osadě Na Vrších. Tam jsou tři etapy. Před námi stojí úkol dokončit parcelaci a etapizaci a říct kdo a jakým způsobem bude jednotlivé etapy realizovat. My jsme neměli ambice, že do toho půjde město, mysleli jsme, že se lidé domluví a město a bude jen jedním z vlastníků pozemků. Ale vypadá to, že ne úplně všichni mají zájem teď něco realizovat. Řada lidí si tam pozemky drží jen jako investici, kterou chce zhodnotit, takže je otázka, kdo a za jakých podmínek od nich ty pozemky odkoupí, aby se realizace posunula. My jsme už některé pozemky odkoupili. Zejména trojúhelník, přes který vedou sítě. Když se naskytne příležitost a je dobrá cena, tak do toho jdeme. Ale časově jsme řešení tohoto území odsunuli o nějaké dva tři roky. I tam máme studii, která navrhuje kombinaci rodinných domků, řadových domků a viladomů.

Mění se pro majitele pozemků situace tím, že na lokalitu Kociánka ani Nechyba najednou nepospícháte?

Ano, mění. Najednou i lidé, kteří na Nechybě pozemky drželi, tak mají zájem s námi jednat.

Do čeho se letos ještě pustíte?

Tak vizuálně největší akcí je rekonstrukce a přístavba kuželny, což není asi záměr, ze kterého by všichni padali na kolena. Je to taková třešínka na dortu, ale ten projekt je připraven a uskuteční se, pokud se podaří získat dotace. Abychom zvýšili šance na dotace od Národní sportovní agentury, musí tu být vůle města a zvýšení podílu na spolufinancování. Zkusíme i o třetinu požádat Krajský investiční fond. Za podmínek získání této podpory jsme ochotni kuželnu financovat. V rozpočtu jde o největší akci, je tam uvedeno sto procent rozpočtovaných nákladů, ale my doufáme, že z toho budeme platit jen část, zhruba třetinu.

Ve Zdravexu je na letošek v plánu etapa za osm milionů. Co už je hotovo a čím budete pokračovat?

Je hotové odkanalizování celého objektu, v jednom křídle je hotové dětské a komplet zubní oddělení. V současné době se pracuje na třech částech potenciální druhé etapy, klíčový je výtah, aby ten objekt byl plně bezbariérový. Druhou částí je křídlo, kde je gynekologie, praktický lékař a fyzioterapie, a třetí podprojekt je rekonstrukce druhého patra vzadu, kde je zájem bývalé oční oddělení a pracovní lékařství přeměnit na oddělení chirurgie. Pan doktor z chirurgické ambulance na náměstí má zájem se přemístit do Zdravexu. Překlopíme tam ještě dva miliony z loňského roku, takže by mohlo být k dispozici celkem deset milionů. Ale nemáme zatím hotový projekt a rozpočty. Podle nich uvidíme, jestli by se letos zvládly všechny tyto tři části nebo jen část. Já bych byl rád, aby se tyto tři projekty stihly najednou a realizace se směřovala do letních měsíců, kdy je menší návštěvnost zdravotnického zařízení. Pro mě je prioritou výtah, druhé pořadí je gynekologie a třetí chirurgie.

Stále nesouhlasíte s dálniční odpočívkou, kterou poblíž Kozího hrádku plánuje Ředitelství silnic a dálnic?

K plánované odpočívce Strkov jsme dali poměrně rozsáhlé negativní stanovisko. Je to na návrší, čili se obáváme hlukové zátěže a všeho, co s tím souvisí. Sice tam nemá být sjezd a veškerou údržbu by mělo zajišťovat ŘSD, ale my si myslíme, že může dojít ke znehodnocení lokality Kozí hrádek. Snažíme se ji od dálnice odizolovat, dělali jsme tam val a zrovna tam by měl být výjezd z toho plánovaného parkoviště na dálnici. Už dnes je v celé té lokalitě problém s vodou, má ho i restaurace na Kozím hrádku. Obáváme se, že by se to ještě zhoršilo. A tím, že jde o návrší, tak by se hluk nesl údolím Kozského potoka směrem do města.

My jsme tento záměr do našeho návrhu změn územního plánu nezařadili, ale může to být stavba, kterou nám tam může kraj zařadit sám. Před pár dny proběhlo jednání s krajským úřadem nad územní studií Táborsko –  Soběslavsko a oni tam tuto odpočívku mají s tím, že chtějí hledat nějakou shodu. Je to iniciativa kraje. Tak jestli chtějí najít shodu, musí to být někde jinde, pro naše město tenhle záměr nepřináší vůbec nic. Soběslav má odpočívku navrženou u průmyslové zóny, tam je to o něčem jiném. Myslím, že tady by se mohla využít lokalita, kde byla firma Bratránkových. Tam bylo původně technické zázemí dálnice, i benzínová pumpa. ŘSD argumentuje, že by pak neodpovídaly vzdálenosti mezi odpočívkami, ale jen to jen o malý kousek dál, kdežto tady u nás to může i pro šlechtitelskou stanici Červený dvůr znamenat, že už nebudou mít kde pěstovat plodiny, které potřebují.

Proč vzniká územní studie Táborsko – Soběslavsko?

Kraj se snaží o dokument vyššího řádu, aby nedocházelo ke kolizím v dokumentech územně plánovací dokumentace nižšího řádu. Je to de facto paralelní dokument s krajskými Zásadami územního rozvoje, které existují dle zákona, a tady se vytváří nějaká nadstavba. Já v tom spatřuji přidanou hodnotu, která by mohla řešit kolizní lokality a území v širších souvislostech. Naše zájmy mohou třeba narážet na zájmy Tábora nebo Plané nad Lužnicí. Jako příklad mohu uvést plánované Alzheimer centrum Iva Ludvíka na Sídlišti nad Lužnicí, které se sice plánuje na území Tábora, ale přes Sezimovo Ústí by vedla doprava během výstavby i při provozu – zásobování, obsluha, návštěvy, zaměstnanci. Pan Ludvík mi ten záměr prezentoval, jde o poměrně velkou kapacitu, takže já říkám ano – ale my musíme začít připravovat vlastní opatření, aby komfort pro občany Sezimova Ústí v přilehlých ulicích nebyl nijak dotčen. Předpokládáme, že ulice Jana z Ústí se zjednosměrní, co s ulicí Táborská, to zatím nevíme. Už teď je tam nápor dopravy poměrně veliký a prakticky pochází ze Sídliště nad Lužnicí.

Podobně ze strany od Plané nad Lužnicí máme u Soukeníku deponii a Planá plánuje vedle na loukách rozvojovou lokalitu nové čtvrti, která není navázána na Planou, ale je přilehlá k Sezimovu Ústí. My se tam ale nechystáme opravovat ulice, budovat chodníky nebo veřejné osvětlení. Proč bychom to dělali? Uvádím to jako příklady, že nový dokument krajského úřadu může řešit taková kolizní území, protože marginálie tohoto místního typu Zásady územního rozvoje kraje neřeší.

Předpokládáte, že by se parkující auta z lokality budoucího Alzheimer centra na Sojčáku přesunula do uliček Sezimova Ústí?

To se děje už teď. My chceme rozšiřovat parkovací stání, ale pro naše lidi. Náš rozpočet například počítá s novými parkovacími místy v Nerudově ulici u pošty, tam je dvojitý zelený pás, který se dá využít. Další místa mohou vzniknout u Spektra, kde jsou na parkovišti ostrůvky se stromy, které tam živoří. Ostrůvky zrušíme a dáme tam jeden solitérní strom, který bude mít kolem sebe dostatek prostoru, a současně přidáme pár parkovacích míst.

Nechystáte parkovací dům?

Tak pokud jsme slíbili, že nebudeme rozšiřovat parkování ve vnitroblocích, aby zůstaly klidové, tak prostor by byl snad jedině na pozemcích Kovosvitu. A tam by to bylo do parkovacího domu pro obyvatele asi daleko. Na setkání se seniory jsme o tom mluvili. Máme tu spoustu oblastí s garážemi, ale lidi už tam nechtějí parkovat auta. Kdysi to byl obřad – jelo se na výlet, otec rodiny vstal, šel do garáže pro embéčko a předjel… Dnes chce každý parkovat u domu. Takže podle mého přijde jednou na stůl otázka, jaká je budoucnost garážových lokalit, protože garáže dnes často slouží jako skladiště, zkušebny nebo jsou prázdné. Ale i pro parkovací dům jsou tyto lokality daleko.