Už od časných ranních hodin to u kostelíka žilo. Každoročně se k němu vydávají lidé nejen z Borovan, Bernartic a okolních míst, ale také lidé z větších dálek, kteří se na místo vrací. O živé hudební vystoupení se i tentokrát postarali Luboš a Marie Cézovi. Mezi účastníky byli i kamarádi Jiřina Pokorná z Milevska, Anna a František Královi z Písku, Jana Červenská z Borovan a Josef Koudelka ze Svatkovic. Kromě Joasefa Koudelky všichni pochází z Borovan. „Je to pro nás mnohem lepší než klasické poutě. Už máme děti i vnoučata odrostlé, takže nás nelákají kolotoče. Tady je to srdcovka. Je to tu krásné místo, přeje nám počasí, hezky nám do toho hrají manželé Cézovi. Co si víc můžeme přát?,“ shodli se. Dodali, že se jim líbí, jak se o místo pečuje. Konají se tu i svatby.

Mezi dalšími návštěvníky byly kamarádky Dana Haškovcová z Borovan a Jana Čapková ze Svatkovic. „Vydáváme se sem na pouť pravidelně. Tady je to moc pěkné,“ poznamenala Jana Čapková. „Já sem chodím i na procházky sednout si a odpočinout. Mám to tu moc ráda. Každoročně absolvujeme i mši,“ dodala Dana Haškovcová. Ta zavzpomínala i na svůj život v Borovanech. V obci žije od narození, tedy už 83 let. Pochází z rodiny Kolářových. „Na dětství v Borovanech moc ráda vzpomínám. Když jsem byla malá, bylo v obci hodně dětí. Když teď jdu ven a nikoho nevidím, tak mě to mrzí. My jsme lítali venku v zimě v létě. Hada jsme dělali, koupali jsme se v rybníce. Zkrátka jsme se pravidelně scházeli,“ nastínila Dana Haškovcová. Do páté třídy navštěvovala školu v Borovanech, poté chodila do Bernartic. Na cestách do školy se zažilo hodně legrace. V Borovanech se podle jejích slov žilo dobře.

Víc ze vzpomínek borovanské rodačky přinesou Milevské noviny.