Na jediné výstavě konané za jeho života představil Rudolf Krajc během května a června 1933 v Krásné jizbě grafiky, kresby a několik ex libris, které vytvářel pro své přátele. Vedle volné grafiky se věnoval také ilustraci. Karikatury tvořil například pro časopis Trn. Umělec zemřel předčasně 14. března roku 1934, kdy podlehl tuberkulóze.

Návštěvníci přednášky se po prohlídce v kostele vystavených ex libris a knih přesunuli na sousední starý bechyňský hřbitov. Už před pár lety několik nadšenců, mezi nimiž nechyběl Jiří Bílek a Josef Zunt, usadili v centrální části hřbitova náhrobek grafika a malíře Rudolfa Krajce. Žulový náhrobek po povodních v roce 2002 v zavodněném terénu ztratil stabilitu podloží a spadl na hrob. Vydatnou pomoc jim při usazování dvoutunového náhrobku na jeho místo v roce 2019 poskytli tehdejší vojenský kaplan kapitán Jan Böhm a jeho kolega Roman Komrska. V současné době náhrobek, pod nímž spočívají ostatky Rudolfa Krajce, jeho otce Rudolfa a urny s popelem jeho matky Marie i sestry Věry, už nese patinu.

Na hřbitově připomněl Jiří Bílek, jak operace usazování náhrobku byla náročná. Zažehl plamínek v lampičce jako vzpomínku na umělce, který zemřel tak mlád. Bylo to téměř na den přesně rok po úmrtí jeho otce, který také podlehl tuberkulóze. Přátelé Rudolfa Krajce strávili poslední týden jeho života s ním v Bechyni. Byli to například Jindřich Štyrský a Toyen. Na pohřeb přijeli také Max Švabinský a František Tavík Šimon, který v pohřební řeči pronesl mimo jiné: „Rudolf žil svému umění.“ František Halas napsal báseň Na hrob Rudolfu Krajcovi.

Obraz Zátiší s mandolínou od Rudolfa Krajce se před nedávnem prodal za 3.5 milionu korun. Na znovu objeveného rodáka už Bechyňáci nezapomenou. Možná bude mít i pomník na hlavní bechyňské třídě, kde rodina Rudolfa Krajce bydlela v kubistickém domě, který nechal postavit umělcův otec.