Proč se Jihočeská hospodářská komora aktivně ucházela o účast v tomto projektu?

Před osmi lety byl založen při naší komoře Klub personalistů a už tehdy přicházely signály, že firmám chybí kvalifikovaní pracovníci, nejvíce technici. Snažíme se tedy již dlouhodobě společnými silami se všemi aktivními školami, firmami a institucemi ovlivňující jihočeský trh práce působit na děti, rodiče i výchovné poradce ve školách, organizujeme nespočet akcí a setkání, které mají různorodý charakter a jejich cílem je přivést do firem studenty a učně požadované aktuálním trhem práce. Firmy samy řeší tento nedostatek mnohými opatřeními, například snahou o udržení lidí v důchodovém věku nebo zakládáním vlastních vzdělávacích středisek. Situace se ale dál zhoršila, teď už chybí i pracovníci ve výrobě. Mezi 400 tisíci uchazeči, registrovanými na úřadech práce, už těch, kteří ráno přijdou zodpovědně do práce, moc není. Nízkoprocentní nezaměstnanost je super, ale ne pro firmy. Z toho logicky vzešla myšlenka, že situaci mohou pomoci řešit cizinci. Usoudili jsme, že Ukrajinci jsou nám hodnotově bližší než jiné národy, dost jich už v České republice pracuje a dokázali se přizpůsobit našim podmínkám. Proto jsme se přihlásili jako garanti nového projektu Režim Ukrajina, a to i přesto, že již dlouhodobě probíhající projekt s názvem Ukrajina I, zaměřený na získání vysoce kvalifikovaných pracovníků a specialistů, očekávaný efekt bohužel nepřinesl.

V čem byl u tohoto původního projektu problém?

Na Ukrajině vzniklo registrační místo VISAPOINT, kde se ukrajinští zájemci museli registrovat. Jenže se tam objevily jisté nekalé prvky, které registraci téměř úplně omezily. Jestli výsledkem celého projektu bylo 60 vysokoškoláků, kteří do České republiky přišli, tak to je hodně. Čekal se úplně jiný výsledek. Proto se teď pro nábor středně a nízkokvalifikovaných pracovníků hledal způsob, který by tyto jevy eliminoval.

Pro jaké pracovníky je tedy určen nynější projekt?

Je určen pro skupiny 4 až 8 číselníku klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, jak je definuje Český statistický úřad. To znamená, že v nynějším projektu Režim Ukrajina mohou do českých firem přicházet lidé jako kuchaři, prodavači, ošetřovatelé – i pro domácí péči, chovatelé zvířat, zaměstnanci pošt, zemědělci, mechanici a opraváři nebo do výroby pro obsluhu strojů. Je to výborná zpráva pro zaměstnavatele, že se projekt Režim Ukrajina týká právě těchto profesí.

Při jejich náboru již nehrozí problémy, které provázejí původní projekt Ukrajina I?

V tomto projektu už se zcela a záměrně vynechal registr VISAPOINT a administrativu řeší český konzulát ve Lvově. Firma, která má o tyto pracovníky zájem, dodá na JHK potřebné dokumenty, tyto zpracujeme a rozešleme na všechny čtyři zainteresovaná ministerstva, odkud pak opravdu rychle putují dokumenty rovnou na Generální konzulát do Lvova. Z konzulátu poté volají přímo konkrétním ukrajinským uchazečům uvedených v žádosti, zvou je na pohovor a jsou jim nápomocni s vyřízením zaměstnanecké karty. Není také pevně stanovená výše platu pro tyto pracovníky, i když samozřejmě nesmí být pod naší minimální mzdou, zatímco u prvního projektu Ukrajina I byly pro vysoce kvalifikované pozice přímo garantované docela vysoké platy. Proto možná nyní vznikl i odpor odborů, které se příchodu cizinců brání a argumentují, ať čeští zaměstnavatelé v první řadě využijí těch 400 tisíc lidí, kteří jsou v evidenci úřadů práce. Jenže každý zaměstnavatel již z mnoha vlastních zkušeností ví, že z řad těchto uchazečů už kvalitní zaměstnance nejspíše nezíská. Navíc cizinci by se neměli stát levnou pracovní silou, která bude našim zaměstnancům konkurovat. Měli by mít stejné podmínky. Aby se ale tento argument odborů vzal v potaz, zakotvilo se do podmínek projektu, že zaměstnavatel se může o zahraniční pracovníky přihlásit teprve poté, co dané pracovní místo minimálně 30 dní nabídne jako volné na úřadu práce pro české uchazeče. Tuto povinnost firmy zcela bez problémů splňují. Dělníky do výroby hledají prostřednictvím úřadu práce ne týdny, ale měsíce a roky.

Jaké další podmínky musí firma před přijetím cizinců z tohoto programu splnit?

Musí dodat výpis z obchodního nebo živnostenského rejstříku, musí jít o firmu, která existuje minimálně dva roky a zaměstnává minimálně deset osob. To má zabránit tomu, aby účelově vznikaly firmy na dovoz těchto pracovníků. Dále je nutné potvrzení finančního úřadu, že firma nemá daňové nedoplatky a České správy sociálního zabezpečení, že nedluží pojistné. Dodává pak ještě čestné prohlášení, že nedluží na veřejné zdravotní pojištění a že poslední dva roky před podáním žádosti firmě nebyla opakovaně uložena pokuta vyšší než 100 tisíc korun za porušení právních předpisů kontrolovaných úřadem práce nebo inspektoráty práce. Firma také dodává čestné prohlášení, že hodlá s příchozími konkrétními cizinci uzavřít hlavní pracovní poměr minimálně na jeden rok a uvádí registrační číslo požadovaných pozic podle klasifikace ISCO. Podle dosavadní zkušenosti zhruba ve 30 procentech tyto doklady od firem v pořádku nejsou a firmy jsou vyzývány k doplnění.

Co se děje pak?

Uchazeč z Ukrajiny jde na pohovor na Generální konzulát do Lvova a tam už se musí dostavit se všemi doklady, které jsou potřeba k získání zaměstnanecké karty. To je například pracovní smlouva s firmou nebo alespoň smlouva o smlouvě budoucí, doklady o odborné způsobilosti a také souhlas vlastníka nebo oprávněného uživatele bytu či domu s jeho ubytováním v České republice, doklad obdobný našemu výpisu z rejstříku trestů, cestovní doklad, v případech některých profesí i potvrzení o bezinfekčnosti. Když jsou v pořádku žádost firmy a i všechny dokumenty ukrajinského zájemce o práci, začne běžet 60 denní lhůta, v níž ministerstvo vnitra udělí zaměstnaneckou kartu. V optimálním případě by tu tedy firma mohla mít potřebné pracovníky do čtyř měsíců. Největší úskalí ale tkví v tom, že projekt pracovníky na Ukrajině nevyhledává. Předpokládá se, že firmy je mají samy nakontaktované nebo si je umějí vytipovat. Do žádosti o zařazení do projektu Režim Ukrajina už uvádějí již jména a kontakty konkrétních osob, které chce naše firma zaměstnat.

Jak tedy české firmy na Ukrajině zájemce hledají?

Mohou samozřejmě využívat tamní inzerci, internet, ale podle našich zkušeností to obvykle probíhá tak, že zájemce nakontaktuje někdo z Ukrajiny, kdo už tady u nás pracuje. Třeba právě v dané firmě. Projekt Režim Ukrajina má tedy dvě úskalí – aby byly všechny doklady pro Generální konzulát Lvov v pořádku (na JHK to v případě nějakých nesrovnalostí zvládneme snadno opravit) a to, že si firmy musí zájemce najít na Ukrajině samy.

Je o projekt za daných podmínek zájem?

Obrovský. Projekt se v Jihočeském kraji rozběhl od září a zaznamenali jsme už kolem 500 telefonátů od firem, které by chtěly zahraniční zaměstnance přijmout. Jsou ale často zklamané, že my tu nemáme seznam ukrajinských zájemců o práci.

Jaká je role hospodářské komory?

My zkompletujeme dokumentaci, kterou musí doložit firma a tu odesíláme na čtyři ministerstva, která jsou do projektu zainteresována. Firma obdrží potvrzení, že její žádost je zařazena. K tomuto projektu probíhá v současnosti také spoustu poradenství a schůzek, což je pro dva zástupce Jihočeské hospodářské komory, kteří mají na starosti další desítky jiných aktivit, docela náročné.

Kolik žádostí už jste podali?

Pomohli jsme firmám podat kolem 30 žádostí, ty se týkají i skupin lidí, nikoliv jen jednotlivců, a dalších 50 žádostí je rozjednáno. Je tady důležitá i rychlost, protože na konzulátu ve Lvově mají kapacitu vyřídit 300 až 400 pohovorů s ukrajinskými uchazeči za měsíc. Tím, jak zájem o projekt narůstá, budou se lhůty prodlužovat, protože větší kapacitu konzulát nemá.

Víte o nějaké firmě na jihu Čech, kam už pracovníci z Ukrajiny v rámci tohoto projektu přijali?

Jako jedni z prvních se ozvali z Lahůdek U Cábů v Křemži, žádost měli velmi rychle podanou a už také u nich pracuje první zaměstnanec z Ukrajiny.

Vysoce kvalifikované pracovníky už tedy náš stát na Ukrajině nehledá?

Hledá, ale spadají do původního projektu Ukrajina I a musí projít přes zmiňovaný VISAPOINT v Kyjevě. Nynější projekt Režim Ukrajina se jich netýká. Na Jihočeské hospodářské komoře jsme připraveni všem zaměstnavatelům poradit a pomoci. Máme zpracovaný přehledný manuál, z něhož je patrné, co musí zajistit zaměstnavatel, co zajistí hospodářská komora a co Generální konzulát ve Lvově v rámci nynějšího projektu, ale poradíme i s prvním projektem, který hledá vysoce kvalifikované pracovníky.