Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • O pejskovi a kočičce - činoherní pohádka

    pátek 20.9 15:00 - Písek, Divadlo Fráni Šrámka

  • Farmářské trhy

    pátek 20.9 13:00 - Strakonice - Šmidingerova knihovna

Zobrazit všechny události
 

Polemika k Šumavě. Lesník Jan Štrobl: Bezzásahovost se musí budovat postupně, ne skokem

 Autor: Archiv JčTeď

    Autor: Archiv JčTeď

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Kdyby se bezzásahová zóna na Šumavě budovala postupně, tedy nejméně 100 let, nemuselo dojít k současným katastrofám. Skokovým nárůstem plochy bezzásahových území však došlo k přemnožení kůrovce a likvidaci obrovského množství lesa. Podle lesníka Jana Štrobla jsou smrkové monokultury na Šumavě dílem člověka a ten jediný je také může napravit.


Místo toho hrozí další šíření tohoto nebezpečného brouka. „Pokud nebudeme s kůrovcem aktivně bojovat, dojde jednoduše k plošnému úhynu smrku. Smrk v našich lesích představuje zhruba 50 procent v zastoupení všech druhů dřevin tvořících prostředí lesa. Takže odepíšeme nejméně polovinu českých lesů, které nám kůrovec sežere. Smrk totiž netvoří všude jen smrkové monokultury, je často pouze součástí v zastoupení mezi ostatními dřevinami. Po jeho vymizení z porostní skladby zůstává ředina, která není schopná odolávat následujícím abiotickým škodám, jako jsou například vichřice, sníh, námraza," vysvětluje lesní správce Ing. Jan Štrobl.

Na Šumavě usychají velké plochy lesa. Ve striktně bezzásahovém režimu přitom není možné šíření kůrovce nijak zastavit ani omezit, protože s kůrovcovou kalamitou v tomto rozsahu si již les sám poradit neumí. „Současný stav Šumavy dávám za vinu národnímu parku. Jejich nesmyslným postupem v posledních 30 letech jsme nenávratně přišli o obrovské plochy zdravých lesů, které bylo možné postupně proměňovat ve smíšené a nestejnověké lesy, které by byly odolné, a mohl se v nich provozovat bezzásahový režim, vysvětluje Štrobl.

V době založení národního parku na Šumavě rostly stromy staré kolem 150 let. „Velmi rychle došlo v bezzásahovém režimu k úhynu kolem 300 kilometrů čtverečních v důsledku kůrovcové kalamity. Je to podobné, jako bychom těch 300 kilometrů čtverečních pořezali motorovou pilou. Spolu s těmi 150letými stromy jsme přišli také o všechno, co žilo v nich a pod nimi. Mám na mysli ptáky, savce, plazy, obojživelníky, hmyz a další živé organismy, co ke svému životu potřebují vzrostlý les," dodává Štrobl.

Byl to podle něj člověk, kdo vytvořil aktuální smrkové monokultury, takže to bude muset být zase člověk, kdo to napraví. „Ale ten proces musí být postupný, protože jen tak vznikne nestejnověký les. Když ale necháme monokulturu ladem, dojde po první kalamitě, jako byl orkán Kyrill, k obrovskému přemnožení kůrovce a k úhynu obrovských ploch zdravých lesů, které jsou nenahraditelné," dodává lesník.

Rozdíl je dobře vidět při pohledu na bezzásahovou zónu ve srovnání se standardním lesem, který je v její bezprostřední blízkosti. „Když půjdete proti proudu Vltavy od Horní Vltavice, nalevo budete mít národní park a napravo porosty ve správě Lesů ČR, kde se výběrným cíleným způsobem kácí a likvidují napadené stromy. Ten rozdíl je obrovský. Nalevo máte tisíce hektarů zlikvidovaného lesa, napravo les zelený a zdravý," popisuje Štrobl, podle něhož by stačilo se o les řádně starat a likvidovat stromy napadené kůrovcem. „Schválně chodím kontrolovat napadené stromy. Loni jsem se byl s kolegy podívat na jeden jasně napadený strom. Letos je jen z tohoto jednoho stromu napadeno dalších tisíc kubíků dřeva, což jsou přibližně dva hektary lesa. Přitom stačilo ten napadený strom loni pokácet," dodává Štrobl.

Diskuse k článku - 8 příspěvků
 

Kam dál?

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • mojmír 

    Reagovat

     

    Je to článek od mluvčího Jihočeského kraje. TAKŽE ZASE KAMPAŇ !

    Vloženo 20.8.2019 07:59:48

  • Edita 

    Reagovat

     

    Mně přijde jako demagogie Váš názor. Dnešní příroda už se bez pomoci člověka neobejde.

    Vloženo 19.8.2019 19:42:11

    • mojmír 

      Reagovat

       

      Globálně si příroda nepomůže sama jenom proto, protože jí to neustále stěžuje člověk.
      NP Šumava je chráněné území před zásahy člověka, kde příroda právě již ukazuje, jak si dovede poradit sama. Jen by jste se musela podívat na ta místa (nebo alespoň fotografie), kde se les sám obnovuje. A je bohatší, než kdyby jej "pěstoval člověk".

      Vloženo 20.8.2019 08:17:37

      • jan 

        Reagovat

         

        Já tam byl, bohužel zase převažuje smrk. Tedy jsme problém nevyřešili, jen ho přenecháme našim dětem.

        Vloženo 20.8.2019 10:12:34

        • mojmír 

          Reagovat

           

          Na počátku NP Šumava se přece zvažovala možnost dosazovat poškozené smrkové porosty listnáči. Tak, aby se přiblížila skladba porostu původnímu stavu. Jenomže to není úplně jednoduché- přesně jakému? A nyní- i zda jak ten by odolával nynější tak rychlé klimatické změně (třeba za sto let). A hlavně by to znamenalo, že by to byl "pěstovaný" les. Což NP Šumava z principu není.
          LIdé si často pletou NP s nějakým pěstovaným "lesoparkem" za městem.

          Vloženo 20.8.2019 13:00:20

  • Radovan Vrba 

    Reagovat

     

    Pan Štrobl se na věc dívá velice úzkým pohledem lesníka hospodářských lesů a tím naprosto zkresluje skutečnost. Zcela zjevně pomíjí smysl a zákonitosti přirozeného lesa.
    Používá pojmy jako nenávratné zničení lesa, a to není vůbec pravda. Naopak to zavání demagogií, kterou je jakákoli polemika v naší republice doslova přesycena.
    Sakra vždyť se stačí dojet na tu Šumavu podívat, ať už na českou, nebo ještě lépe na německou stranu. Uvidíte vznik nového lesa na torzu umírajícího lesa v přímém přenosu se spoustou zvěře a ptactva. A kdo je línej tam jet může si na netu najít spoustu fotek.
    Existují i studie, které ten proces právě probíhající věcně a logicky popisují. Ano, doslova opak je pravdou toho, co nám tu předkládá pan Štrobl.
    To samé jeho myšlenka že monokultury vysázel člověk a jen on to může napravit. Člověk se v přírodě chová jako slon v porcelánu a já bych slona nenechal ten porcelán slepovat. Příroda ať se mu to líbí nebo ne, to jako jediná umí správně zařídit.
    Takže tento článek zařazuji jednoznačně do rubriky demagogie a mnohem víc škodí roznášením názorů sotva dostačujících pro hospodářský les a naprosto nepatřičný pro diskusi o Národním parku Šumava.

    Vloženo 19.8.2019 18:31:03

    • anonymní čtenář 

      Reagovat

       

      Vidíme to všude okolo sebe, venkov, tak jako Šumava, se nájezdu velkoměstských hrabošů neubrání.

      Vloženo 20.8.2019 06:35:47

      • anonymní čtenář 

        Reagovat

         

        Třeba nájezdu chataře Zimoly? Vždyť ten udělal cestu hejtmance k funkci, tak se do něj teď nenavážejte.

        Vloženo 20.8.2019 08:28:33

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace