Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Třídní koncert ZUŠ

    pondělí 27.1 17:00 - Vimperk, ZUŠ

    Koncert nástrojů: fagot, flétna, klarinet, saxofon.

  • Ladislav Špaček - Etiketa není věda

    pondělí 27.1 19:00 - Třeboň, Divadlo J. K. Tyla

    Etiketa není věda aneb O etiketě vážně i vesele.

Zobrazit všechny události
 

V Horní Plané se diskutovalo o dalším rozvoji Lipenska. Lanovka má vést jednou na nádraží do Loučovic. Střetli se o vodní bary

Destinace Lipenska sahá od Stožce na Prachaticku až po Rožmberk. Jako první vystoupila v bloku starostů Drahomíra Stanžovská ze Stožce.

Destinace Lipenska sahá od Stožce na Prachaticku až po Rožmberk. Jako první vystoupila v bloku starostů Drahomíra Stanžovská ze Stožce.

HORNÍ PLANÁ - Aktivní Turistický spolek Lipenska, který vznikl z iniciativy Svazku lipenských obcí, podnikatelů a neziskových organizací a řídí ho Jiří Mánek, bývalý ředitel Národního parku Šumava, uspořádal včera v rekreačním středisku Olšina u Horní Plané historicky první společnou konferenci o dalších perspektivách Lipna. Byla určena pro všechny, které Lipensko zajímá a chtějí se na jeho rozvoji podílet. Debata byla nesmírně zajímavá a na závěr se účastníci shodli, že do roka a do dne se potkají znovu. Řeč byla o tom, co se povedlo, jaké jsou další plány, ale i o třecích plochách, kterými jsou třeba plovoucí bary na Vltavě nebo prozatímní nedohoda o odběru z přehrady pro záměr zřízení dráhy s rychlou vodou v Loučovicích.

 

Turistický spolek Lipenska spolupracuje s Vysokou školou hotelovou v Praze, jejíž zástupce Petr Studnička mluvil o strategii rozvoje Lipenska. Vystoupili také zástupci Jihočeské centrály cestovního ruchu nebo Czech Tourismu. Řeč byla o prolínání destinací Krumlovska a Lipenska a o tom, jak by si mohly být vzájemně nápomocny.

I Krumlov má své problémy

Jak zaznělo od Jitky Boháčové z Českokrumlovského rozvojového fondu, Český Krumlov, ačkoliv je tak významným turistickým magnetem, se potýká s tím, že návštěvníci přijíždějí často jen na jeden den, prohlédnou si památky a zase odjedou. Krumlov má 4500 míst k ubytování a v nich ročně přespí 300 000 návštěvníků. Lůžka jsou využita z 35 procent. V nedalekých Českých Budějovicích se přitom netají vlastní strategií, aby se právě Budějovice staly nocležnou pro turisty po prohlídce Krumlova.  

Jitka Boháčová se zase netajila tím, že poměrně malé město s 13 tisíci obyvateli řeší i nespokojenost domácích obyvatel s obrovskou invazí turistů, kterých ročně přijede 1,5 milionu. Zároveň ale cestovní ruch vytváří pracovní příležitosti, protože ve městě působí 3000 podnikatelských subjektů, z toho 530 v oblasti cestovního ruchu.

Nízkou kooperaci s dalšími destinacemi kolem označila Jitka Boháčová ze jedno ze slabých míst. Zaznělo, že lepší by mohla být i kooperace s Lipenskem. Tamní návštěvníci by mohli dostávat jako součást pobytových balíčků i vstupy do českokrumlovských kulturních památek, na tamější festivaly, kulturní akce a další atraktivity, což by jistě bylo vítáno hlavně při nepřízni počasí. Zimní turisté v Krumlově by zas mohli mít v balíčcích například den lyžování na Lipně. 

Lipno má velké plány

Výhody takové kooperace vidí i starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek. Ten vystoupil v odpoledním bloku starostů z oblasti Lipenska a informoval i o dalších plánech. Podle něj má Česká republika kapacitu, která uživí pět až šest velkých lyžařských areálů a Lipno musí dalším rozvojem napřít síly, aby se mezi elitou i do budoucna udrželo. Zdůraznil, že Lipensko si musí pomoci samo, minimálně do té doby, než stát přistoupí k podpoře destinací například jako v sousedním Rakousku. Zídek řekl, že v lipenském pohraničí zaniklo v minulosti na 4000 pracovních míst a stát na to nic, zatímco když na Ostravsku přichází 2000 horníků o práci, stát tam dává šest miliard. 

Zídek vidí ještě velké možnosti pro rozvoj rekreačních možností Lipenska, protože kupříkladu Balaton je pětkrát zatíženější než Lipno. Lipno nad Vltavou samotné má jen 660 obyvatel, ale 5239 ubytovacích lůžek, kde se prodá ročně 450 000 noclehů. Z 50 procent tyto ubytovací kapacity vybudovali zahraniční investoři, ale do provozování služeb už se nehrnou, protože to není tak lukrativní. Celkem 37 procent ubytování probíhá v zimě, kdy se ale současně odehraje 50 procent z tržeb celého roku. V zimě lidé na Lipně utrácejí víc než v létě. 

I Zdeněk Zídek jako někteří další starostové nevynechal postesknutí, že vázne výběr ubytovacích poplatků. Nevyřeší to ani EET. "Tento poplatek ubytovatelé jen vybírají pro obec, tudíž to není jejich příjem a nemusí ho tedy elektronicky evidovat v nyní odstartovaném systému. My víme, že ho i vybírají, ale bohužel si ho někteří nechávají a obec ho už nedostane," poznamenal. Počty evidovaných ubytování totiž ne zcela korespondují s odběry pitné vody a produkcí splaškové vody, někdy je zřejmé, že místní infocentrum poslalo k někomu na ubytování klienty, ale v ubytovacích poplatcích už se to neprojevilo. Jinak si ale lipenský starosta spolupráci s místními podnikateli celkově chválil, narozdíl od některých jiných starostů. 

Prozradil, že v lipenském skiareálu brzy vyrostou dvě nové sjezdovky, že cílem je nabídnout lyžařům 18 - 20 kilometrů tras, propojit jednu z nich do Frymburku a lanovkou k nádraží do Loučovic, kde by mohlo být v budoucnu další nástupní místo do skiareálu. Vidí to na perspektivu tak pěti let. I podle Zídka by ale Lipensko potřebovalo ještě jeden lyžařský areál, protože přehrada je přes 40 kilometrů dlouhá a všude kolem ní jsou ubytovací kapacity. Podle lidí z Lipenska je obrovská škoda, že se zablokoval projekt Smrčina - Hochficht u Horní Plané. Zdeněk Zídek mluvil o vizi celé destinace, kdy Lipno by mělo nabízet lidem zábavu, Loučovice adrenalin - na divoké vodě a třeba Vyšší Brod kulturu. 

Na adresu organizátorů konference řekl: "Konečně! Přemýšlejme o budoucnosti společně."

Vyšší Brod má rarity

Starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák připomněl, že díky cisterciáckému klášteru nebo Závišovu kříži, jenž se staví na roveň českým korunovačním klenotům, městečko nabízí další segment - církevní turistiku. A pozornost připoutal i příspěvek Petra Petra z Jihočeské univerzity, který s dalšími vědci prokázal vysokou přítomnost balsamických silic v ovzduší u Hrudkova na Vyšebrodsku. Mluvil o tom, jaký vliv má dýchání tohoto lesního vzduchu s vysokým podílem silic na zdraví člověka a prezentoval kilometrovou vycházku, která se může stát další turistickou atraktivitou. Narozdíl od rušné zábavy na Lipně nabízí toto místo klid. 

Polemika se strhla v závěru konference mezi zástupci radnice z Vyššího Brodu a dalšími hosty konference. Za provozovatele plovoucích barů, které mají vodáci ve velké oblibě, byl na místě Martin Pavljuk. Starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák upozorňoval na to, že vodáci pak jezdí opilí a všude zůstává plno odpadu. Martin Pavljuk reagoval promítáním snímků, že i provozovatelé barů pořádají úklid břehů Vltavy. Řekl také, že celý projekt vlastně vznikl, když tito podnikatelé chtěli nabídnout vodákům oblíbené míchané nápoje a moderní způsob občerstvení, na březích však už všechna místa pro kempy a bufety jsou rozebrána a když si některé z nich pronajali, majitelé jim jen neustále zdražovali nájemné. Tak šli s bary přímo na vodu. Starosta Zálešák to ale vidí jako poškozování zájmu majitelů kempů, kteří museli do jejich vybudování investovat velké částky. Je také evidentní, že jde i o střet pohledu na vodáctví - nakolik jde o sportovní zážitek nebo mejdan na vodě. 

Současně na konferenci firma Jedu vodu z Českého Krumlova prezentovala vratné omyvatelné kelímky, které nabízí pro bistra a občerstvení u vody a sama je zavede ve svých provozovnách. Může se tím významně eliminovat množství plastového odpadu u Vltavy.

Co trápí starosty

V diskusi vystoupili i další starostové. Například starostka Stožce Drahomíra Stanžovská postěžovala, že obec má obrovskou rozlohu, ale leží v Národním parku Šumava, takže cokoliv chce pořádat, podléhá složité schvalovací proceduře a také místní podnikatelé se na akcích, které by lákaly další návštěvníky, podílet nechtějí. Ani na konferenci nepřijeli. O Národním parku Šumava ostatně byla řeč několikrát, starostové si logicky nepřejí verzi zákona, který by omezoval rozvoj obcí a život v nich. 

Podobně mluvil starosta Nové Pece Jakub Koželuh. Ten zase zmínil problém s nízkou hladinou vody v přehradě, což de facto obci maří její investici do vybudované nové pláže. Jiří Hůlka z Horní Plané samozřejmě hovořil o zklamání ze stopnutého projektu lanovky na Smrčině, která by vedla na Hochficht a znamenala by turistický rozvoj Horní Plané. Proto se teď Horní Planá soustředí na vybudování lanovky a sjezdovky na Houbovém vrchu a usiluje i o lepší komunikace na hraniční přechody. Starosta Hořic na Šumavě Martin Madej připomněl tamní divadelní areál a pohádkovou rezervaci, které mohou vhodně doplňovat letní nabídku na Lipně. 

Starostka Přední Výtoně Regina Houšková zmínila, že pravý břeh přehrady zůstává za levým v rozvoji pozadu, protože tam dlouhé roky vázly investice kraje do komunikací. Ale mluvila i o příjezdu na Lipno. "Dokud nepovede na Lipno pořádná silnice už od Prahy, můžeme se tady stokrát snažit, ale potřebný efekt to mít nebude," myslí si. 

Starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková konstatovala, že právě Černá byla kdysi centrem rekreace na Lipně. O toto postavení rozvojem lipenského areálu přišla, ale usiluje stále o nabídku, hlavně rozvojem cyklostezek. "To je ale problém. Všichni podnikatelé chtějí, aby tu byly cyklostezky, ale jak se někde objeví projektant s papírem, už mám v kanceláři stěžovatele, kteří nechtějí, aby cyklostezka vedla kolem jejich bydliště," řekla. 

Do debaty přispěli i lidé z různých spolků, které svými aktivitami přispívají k rozvoji a službám Lipenska - Vodní záchranná služba, Klub českých turistů, zástupci Kempu Jestřábí, kteří provozují i Lipenský ice marathon, spolek, který opravil a zprovoznil Vítkův hrádek.

Vystoupila také Martina Vodičková z Letiště České Budějovice, která závěrem dala všem naději, že další příliv turistů třeba už za pár let bude do Jihočeského kraje přilétat. 

Hlavní organizátor a průvodce konferencí Jiří Mánek prozradil, že zatím má Turistický spolek Lipenska 30 členů. Další tři projevili zájem o zapojení právě na včerejší konferenci. Celkem má ale podle něj Lipensko celkový potenciál kolem 350 subjektů - obcí, podnikatelů a nestátních organizací. Včera byli přítomni i zástupci z druhé strany hranice. 

Diskuse k článku - 1 příspěvek
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Ladislav Beran 

    Reagovat

     

    Dnes neprošla senátem ani sněmovnou připravovaná novela zákona o Národních parcích včetně Šumavy. Co tomu říkáš Jirko.

    Vloženo 2.12.2016 11:16:41

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace