Rozhodly už rady krajů Jihočeského a Vysočiny o podpoře provozu?   

Kraje schválily notifikaci objednávky provozu na rok 2026 a objednávky se připravují na dalších pět let. Jsou podmínkou, abychom mohli čerpat aspoň padesát procent nákladů na údržbu tratí ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Musíme ale splnit zákonná pravidla: to znamená v celoročním průměru vypravit dva páry vlaků denně. U nás budou kumulované do sezony. Letos proto počítáme se třemi páry vlaků za provozní den na každou trať. V dalších letech už to bude pět párů.

Kdy zahájíte a ukončíte sezonu?

Víkendový provoz letos chystáme od dubna do konce října. A víkendový pro letošek znamená včetně pátků. S každodenním provozem počítáme na čtyři měsíce, a to od června do září. Jízdní řády by měly být jasné v průběhu března. Nyní je dolaďujeme podle stavu trati, protože na některých úsecích, kde jsou horší podmínky, zatím budeme jezdit pomaleji.

Stihnete tedy i přípravu tratě do Nové Bystřice, kam jste loni ani letos při speciálních akcích nejezdili?

Pracujeme na tom, ale nejzásadnější věci už máme hotové. Teď se ještě mění pražce, zapažují se propustky, vysekávají se rozhledové poměry, do normovaného stavu se vracejí výhybky. Je to všechno poměrně drahá legrace. S jednoduššími pracemi, jako je vysekávání rozhledových poměrů nebo krácení pražců, pomáhají brigádníci, odborné práce, například zmíněné výhybky, pro nás externě dělají profesionální firmy.

S kolika pasažéry pro každý spoj počítáte?

Přibližně s padesáti místy ve směru na Obrataň a sto místy do Nové Bystřice. Na Obrataň bude jezdit jeden vagon, na Novou Bystřici dva osobní vagony plus jeden na kola. Tam klidně padesát kol nacpeme.

Budou mít pasažéři k dispozici rezervační systém?

Letos ho provozovat nebudeme a pro další roky chceme používat tarif kraje. Usilujeme ale, aby se do pravidelných spojů vešli všichni. Připravíme ještě záložní vagon, který budeme moci připojit, pokud by přišlo více lidí. Dáváme si jako závazek, že odvezeme všechny. Pro parní jízdy ale rezervační systém využívat chceme.

Chystáte se nasadit i parní lokomotivy?

Objednávky krajů se týkají jen dieselových lokomotiv a například o Velikonocích budou jezdit jen ty. Na léto ale chystáme i parní vlaky podle speciálního jízdního řádu, budou provozovány v komerčním režimu dopravce.

Jízdné v parních vlacích není laciné, pro dospělého doposud přišlo na 490 korun, pro dítě na 290. Není to příliš?

Cena je u parních spojení vysoká, ale taková by být měla. Za poslední roky se stala spousta věcí, například válka na Ukrajině. Uhlí, které má patřičnou výhřevnost, se do Evropy buď pašuje z Donbasu nebo se vozí z Austrálie. A jeho cena vyskočila pekelně. Myslím, že si zasloužíme pochvalu, že jsme cenovou hladinu dokázali vůbec udržet.

Klíčovým nákladem je tedy růst ceny uhlí?

Především. Něco ale stojí i mašiny, které jsme převzali ve velice špatném stavu. Co se týká dieselového provozu, snažíme se naopak, aby si jízdenku mohl dovolit každý. Teď je za padesátikorunu a při pravidelném provozu  ji budeme stahovat výrazně dolů.

Jste na pravidelný provoz připraveni personálně?

Momentálně zaměstnáváme čtrnáct lidí. Ale v dubnu nabíráme strojvedoucí a pozoruju velký zájem. Jde o lidi se zkušenostmi z Českých drah nebo i přímo z úzkokolejky.

Dráhy jako celek určitý čas ležely ladem a její úplná obnova včetně inventáře bude evidentně vyžadovat další investice. Co plánujete?

Řím se taky nepostavil za den. A co se tady neudělalo deset let, nedá se dohonit za rok. Musíme začít od nejdůležitějšího. Nyní jde o trať a vozidla. Tři obraty denně budeme zajišťovat s vypětím všech sil, a to na straně infrastruktury i vozového parku. Ve vozovém parku rezervu máme, ale je v takovém stavu, že si kladu otázku, jestli je dostatečná. Záložní souprava je k dispozici, jenže co se stane, když se pokazí dvě lokomotivy ve stejný den? Dohromady je to 80 kilometrů… Měníme ale trakční motory a snažíme se udělat maximum.

Staráte se také o zabezpečení trati?

V naší režii jsou také zabezpečovací zařízení, procházejí pravidelnými revizemi. Světelné přejezdy, které jsou spuštěné, mají pravidelné revize dle nařízení výrobce. A dohodli jsme se s firmou AŽD, že by nám měla sponzorsky udělat světelný přejezd v Nekrasíně, který byl rozestavěný řadu let, ale nikdy nebyl dokončený, přestože jde o relativně nebezpečné místo.

Součástí trati je i řada nádraží a zastávek. Jak s nimi naložíte?

Některá budeme využívat k ubytovacím službám na léto – Nová Bystřice, Albeř, Hůrky, Kunžak, Střížovice a velmi pravděpodobně také Dolní Skrýchov. Některá se snažíme pronajmout, aby nechátrala dál. Například v Lovětíně by měla vzniknout dětská lesní školka. Část objektů je určená pro zaměstnance, protože někteří se budou muset stěhovat až z druhé strany republiky.

Pronájem nádraží na deset let jste nabízeli i v rámci crowdfundingové sbírky na dárcovském serveru Donio. Dárci od vás mohou za finanční příspěvek získat různé benefity. Jak jste prozatím spokojený s výsledky?

Jsem úplně nadšený! Je tam přes 1,5 milionu od více než osmi set dárců. Maximální cílová částka devět milionů by umožnila uvést do perfektního stavu úzkorozchodnou podbíječku, kterou potřebujeme pro údržbu trati. Nakonec se podle vybrané sumy rozhodneme, jestli peníze použít na ni nebo na jiné účely. Myslím ale, že ani podbíječku nemusíme spravit celou hned.

Už se někdo v rámci akce přihlásil o nejvyšší level – pronájem nádraží k rekreačním účelům na deset let za milion korun?

A víte, že už se přihlásili? Zatím zvažují… Zájem registrujeme také o večírky a hudební festival, dárci už zaplatili i za pojmenování lokomotivy. Největší zájem je samozřejmě o pojmenování pražců. Na to se hodně těšíme, necháme lidi, aby si vybrali, kam by „svůj“ pražec chtěli umístit.

Spolupracujete se starosty měst a obcí, kterými tratě procházejí. Usilujete získat od nich také finanční podporu?

S obcemi pořádáme festival, řešíme spoustu delikátních problémů kolem přejezdů a v mnoha dalších ohledech prosíme obce o pomoc. Co se však týká finanční podpory, peníze by se nám sice hodily, ale myslím, že to není dobrá cesta už kvůli historickým zkušenostem, které mají s našimi předchůdci.

K vašim dalším aktivitám patří Vlakfest, agentura zaměřená na jednorázové akce. Jak se bude podílet na aktivitách úzkokolejky?

Je zaměřená na železniční zážitky. Nejdřív jsem ji provozoval jen pro sebe a kamarády, ale jak se zvyšují náklady na přepravu, ale i na certifikace a údržbu, dává smysl dělat akce už jen pro velké vlaky, tedy pro širší skupinu cestujících. Jezdíme se sedmi až dvanácti vozy, třeba na Silvestra jsme byli v Černé hoře, předtím v Moldavsku, Chorvatsku, Rumunsku… Jedná se o naše vlaky. Všechny ostatní aktivity mimo úzkokolejku, tedy provozování železničních a autobusových spojů, jsme už předali Regio Jetu. Poskytujeme ale svými vozy služby národním dopravcům, například rakouským drahám, ukrajinským drahám pronajímáme naše lehátkové vagony a podobně.

Otázka mířila spíše k festivalům úzkokolejky, loni se na nich Vlakfest podílel. Počítáte s nimi i letos?

Když jsme spouštěli trať, uspořádali jsme festival Obrataňka. Byla tam hudba, atrakce, vlaky, pivo z pivovaru Kamenice a tak dál. Měl velký úspěch, sami jsme byli nadšení a bavilo nás to. Letos budeme pořádat dva festivaly. Měly by být tří až čtyřdenní a proběhnou ve vlacích i na nádražích. První ještě před létem a bude se jmenovat Bystřička, druhý po prázdninách pod názvem Obrataňka. Chtěli bychom, aby se zapojil i vznikající jindřichohradecký pivovar – zároveň s pivovarem v Kamenici nad Lipou.

Na lednovém plese úzkokolejky v Jindřichově Hradci se vedle vás na pódiu objevil další nepřehlédnutelný český podnikatel v oblasti dopravy a cestovního ruchu Oliver Dlouhý, majitel společnosti Kiwi.com. Chystáte spolupráci?

I když jsme byli každý v jiném ročníku, je Oliver de facto spolužák a je naše psychická podpora v Jindřichově Hradci. Nejde o majetkovou ani pracovní účast. Když si nevíme rady, skočíme za ním na kafíčko.

V nedávné minulosti se hovořilo o možném navazujícím projektu, i když je trochu z říše fikce. O propojení s rakouskou úzkokolejnou tratí z Litschau do Gmündu, odkud vede ještě dalších 40 kilometrů do Gross Gerungs… 

Jak jste řekl „fikce“, přesně jsem věděl, na co se zeptáte.

A vaše odpověď?

Propojení není nereálné, i když nikoli v následujících letech. Územní rezerva pro takový účel je zanesená v zásadách územního rozvoje na rakouské i české straně. Dnes úzkokolejky v Česku i v Evropě stojí před jinými výzvami než propojovat dvě dráhy, ale jsem si jistý, že jednou se to stane.  A bylo by moc pěkné, kdyby se to stalo ještě za našich životů. Vznikla by tím největší úzkorozchodná síť v Evropě. To bychom nakoupili sovětské lehátkové úzkorozchodné vozy a udělali noční expres. Člověk by si dal tři pivka a šel by spinkat. Po cestě z Obrataně by v Hradci dopíjel třetí pivo, než by dojel do Bystřice, už by spal, a ráno by ho v Gmündu budili klobásou.