Převor kláštera, kde dnes žije a pracuje třináct členů cisterciácké řeholní komunity, řekl, že cílem konference je připomenout nádheru kláštera, který tu založil český král Přemysl Otakar II., ukázat, že stále je ještě co obnovovat, a také co pro to cisterciáci dělají.

Konference se účastní historici, zástupci institucí jako je Národní památkový ústav, místní akční skupiny Rozkvět, obcí. Přijel senátor Tomáš Jirsa a mezi hosty nechybí Adam Vojtěch, kterému končí mise velvyslance ve Finsku. Přednášky se týkají historie cisterciáckého řádu, dějin kláštera, projektů, které pomáhají jeho obnově, také vzácné klášterní knihovny a edukačních programů, které připravuje. O svých metodách přijel v jedné přednášce vyprávět i známý geofyzik Jiří Šindelář. Jeho tématem byl průzkum rožmberské hrobky.

Z čeho klášter žije?

Převor Berka zmínil, že motto cisterciáků zní Modli se a pracuj, takže vždycky i hospodařili. Na konferenci byla řeč o hospodaření v lesích a na rybnících, které postupně řád získal zpět. V roce 1991 totiž dostal navrácený zchátralý klášterní areál, ale o pozemky, lesy a rybníky postupně vede soudy. S vydáním dalšího majetku se mělo čekat na zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a zejména rybníky se mezitím dostaly do majetku Rybářství Třeboň.

„Klášter je živ z lesů, rybářství, máme také vodní elektrárnu a vodovod, napojený i do města. Žijeme i z prohlídek a prodeje produktů, které tu bratři pěstují. Už i z ubytování, renovováno je 34 pokojů, které slouží návštěvníkům duchovních pobytů nebo zdejších projektů. Máme 27 včelstev, stáčíme med a chystáme se i na výrobu medoviny, vyrábíme marmelády. Produkty jsou tu na prodej,“ vyjmenoval převor Berka. Část areálu má pronajatu Česká pošta pro své Poštovní muzeum.

Příběh a nádhera Závišova kříže lákají

I k propagaci prohlídek kláštera má konference sloužit. Návštěvnost se stále ještě nevrátila na předcovidová čísla, i když loni přijelo přes 21 tisíc návštěvníků. Velkým magnetem je Závišův kříž, který patří mezi deset nejvzácnějších relikviářů světa. Jeho expozice je otevřena vždy od začátku července do konce září.

Převor zmínil příhodu. Když ke konci třicátých let chtěl Adolf Hitler klášter navštívit, ale cisterciáci se v něm zabednili a dovnitř se nedostal. Za německé okupace pak dopadl na klášter hněv naplno, zdejší bratři byli vyhnáni a potrestáni. Klášter obsadili Němci a udělali v něm mimo jiné sklad zabavených židovských uměleckých děl.

Po roce 1945 se cisterciáci do kláštera vrátili, ale v roce 1950 je pro změnu zrušil komunistický režim. Samotný Závišův kříž Němci na ústupu koncem druhé světové války odvezli a ukryli ho do solných dolů. Američané ho však objevili a vrátili Československu, kde se stal součástí expozice Pražského hradu. Z rozhodnutí prezidenta Václava Havla se pak tato vzácná památka navrátila do Vyššího Brodu.

Převor Berka zdůraznil, že cisterciáci nikdy nekolaborovali s nacistickým režimem. Proto také už v roce 1991 dostali zpět areál kláštera. O lesy a rybníky, které byly součástí kláštera, se však už dlouhé roky soudí, a ne vše jim zatím bylo vydáno. Zmínil poslední rozhodnutí Ústavního soudu z října loňského roku, který potvrdil oprávněnost nároku na další pozemky. O celé věci má znovu rozhodovat Okresní soud v Českých Budějovicích a ten od té doby nenařídil žádné jednání, situace je tedy zatím patová.

Vrátí se vaření piva?

„Vlastní prostředky tak máme omezené. Snažíme se získávat dotace na obnovu kláštera, je tu například ještě zcela zchátralý pivovar, do kterého teče. Je potřeba začít střechami. Odhad této opravy je kolem 300 milionů korun. Byli tu mezitím i zájemci, kteří by tu chtěli vařit pivo. Například Budvar. Ale dokud nebyly restituce dořešené, nemohli jsme s majetkem disponovat, zájemci odešli a objekty dál chátrají,“ popsal převor.

Účastníky odborné konference čeká také prohlídka celého areálu, varhanní koncert Varhana Orchstroviče Bauera v klášterním kostele a večer další zajímavost – slavnostní otevření Muzea Šumava znovuzrozená v hotelu Kilián v Loučovicích.

V konferencích, které by připoutaly k vyšebrodskému klášteru širší zájem institucí i veřejnosti, tu chtějí pokračovat. Na konci srpna se bude konat Evropské fórum, kde má přednášet také bývalý český prezident Václav Klaus.