Psychologicko poetický snímek, který pojednává o stárnoucím lékaři Meluzínovi, který se po emigraci své ženy vrací do rodného kraje, aby zde přijal místo obvodního lékaře. Přestože k němu lidé nemají zprvu příliš velkou důvěru, nakonec si je získá svým odborným přístupem a hlavně svou lidskostí. Mimo jiné se stará o mladičkou Markétu, dceru podivínské matky ze statku, která otěhotní s řidičem sanitního vozu. Přestože její příběh neskončí šťastně, je film plný naděje a víry v lidské dobro. Možná také proto se dočkal ve své době tak kladného přijetí.

Film navíc znamenal nový start pro Rudolfa Hrušínského, který se po podpisu protirežimního manifestu Dva tisíce slov dostal v roce 1968 na černou listinu nežádoucích umělců. Do svého snímku Dým bramborové natě si ho přímo prosadil sám režisér František Vláčil.

Bechyně se stala Větrovem

Filmovým městečkem Větrov se stala lázeňská Bechyně. Její náměstí se ve filmu objevilo hned několikrát. Budovy na náměstí posloužily coby zdravotní středisko. Samotné prostory ordinace doktora Meluzína se ovšem natáčely na zámku v nedalekém městysu Stádlec, který v té době sloužil převážně jako hospodářská a kancelářská  budova tamního zemědělského družstva.

Hodně scén se točilo přímo na hřbitově v Týně nad Vltavou a v jeho blízkém okolí. Jako hřbitov ve Větrově, kde se doktor Meluzín často procházel a přemýšlel o životě a smrti, posloužil mimo toho týnského, také hřbitov v nedalekých Albrechticích nad Vltavou.

Statek má znovu naději

Nedaleko Stádlce se natáčelo i na historickém statku Na Odměně, kde ve filmu bydlela mladá Markéta se svojí matkou. Ta dceru vyhodila z domova když zjistila, že je těhotná. Na statek přišel i doktor Meluzín v podání Rudolfa Hrušínského, aby matce Markéty domluvil, ale nebyl úspěšný. Z obytných i hospodářských objektů se do dnešních dnů bohužel příliš nedochovalo, zbyly jen ruiny. Areál statku má ale dnes novou majitelku, která chce celému místu znovu vrátit jeho krásu a romantiku. „Jezdila jsem sem od dětství a před dvěma roky jsem areál i s pozemky okolo koupila,“ uvedla žena, která nechtěla být jmenována. Snad se tedy Na Odměně blýská na lepší časy!

Ve filmu si zahrál také nedaleký unikátní Stádlecký řetězový most, přes který se svým vozem projížděl saniťák Ota Šimon v podání Vítězslava Jandáka.

Kluci nemohli hrát fotbal

Jedním z pamětníků natáčení je dnes pětašedesátiletý František Večeřa, který v roce 1976 bydlel v Týně nad Vltavou. „Chodili jsme s klukama hrát na hřiště před hřbitovem pravidelně fotbal a občas si i zapálit na tajno nějakou cigaretku a dát si lok piva, které donesli starší kamarádi. Ale na několik dní v říjnu jsme na hřiště nemohli. Byli tam filmaři a natáčeli nějaký film. Pohybovalo se tam spousta lidí a jezdilo hodně vozidel s filmovou technikou. Tehdy jsme nechápali, že se před našima očima rodil jeden z legendárních českých filmů. To nám došlo až mnohem později v dospělosti. Řada lidí si ale chodila za herci pro fotografie a podpisy,“ zavzpomínal František Večeřa, který přijel na hřbitov zapálit svíčku za svého zemřelého spolužáka.

Pokud vás zajímá, jak vypadají některá filmová místa dnes, můžete nahlédnout do naší fotogalerie. Pokud se chcete na film Dým bramborové natě, můžete tak učinit dnes odpoledne nebo v pondělí dopoledne na prvním programu České televize. Následujících několik týdnů ho pak naleznete i na Ivysílání.