Předseda písecké kulturní komise Zbyněk Konvička: Městská slavnost a Slavnosti piva si podle mě konkurovat nebudou

Jak vypadá práce komise pro kulturu a cestovní ruch?
Je potřeba zmínit, že komise byla ustanovena po volbách v roce 2018 sloučením dvou komisí. Ty fungovaly do té doby každá zvlášť. Jedna pro kulturu a druhá pro cestovní ruch. O spojení rozhodla rada města, komise jsou pro ni poradním a iniciačním orgánem. Členy do ní musí delegovat politické strany, ale členové nemusí být výhradně straníci. Rada se našimi doporučeními může a nemusí řídit. My si také můžeme sami říci jaksi o úkol, jako jsme to udělali například na poslední komisi. Přijali jsme usnesení, aby se poskytnuté finanční prostředky z grantových opatření, které se za neuskutečněné akce nevyčerpají, nevracely do velkého městského rozpočtu a tam se rozpustily, nýbrž zůstaly v kapitole pro školství a kulturu. Pokud nám rada města tento úkol zadá, rádi bychom zpracovali podmínky pro nové grantové opatření tak, aby pořadatelům akcí umožnilo žádat o podporu i na náklady spojené s provozem svých zařízení a jeho režiemi. Alokovány by do něj byly právě ty navrácené prostředky z neuskutečněných akcí, neb se kvůli covidu-19 a s tím spojenými vládními opatřeními nemohly konat. A pořadatelé, podobně jako podnikatelé a všichni, za to nemohou vlastní vinou.
Ukázalo se sloučení dvou komisí jako přínosné?
Objektivně to těžko mohu posoudit, protože jsem předtím nebyl ani v jedné komise, pouze v Osadním výboru Hradiště. Doposud jsme se na našich setkáních věnovali určitě více kultuře, neboť o cestovní ruch se už stará kancelář destinačního managementu Píseckem, a po dvouleté bližší zkušenosti a spolupráci hlavně s Michalem Jánským, si myslím, že to dělá dobře. Slyším kladné ohlasy na naši destinační společnost Píseckem i z jiných stran a měst. Cestovnímu ruchu bychom ale tak jako tak dali rádi více prostoru a zaměřili se na tuto oblast ve spojení právě s kulturou menších forem. Letos na festivaly podle mne můžeme bohužel asi zapomenout. Vrátím se ke komisi: možná jako jediná ve městě rotuje – mění místa svých jednání. Aby za námi nemuseli běhat páni ředitelé městských organizací, tak se sejdeme přímo u nich – v knihovně, Sladovně, v kulturním domě, v kanceláři destinačního managementu Píseckem či v Divadle Pod čarou. Je to vždy změna a příjemná.
Jaké je nejčastější téma, které komise řeší?
Hlavní body se vztahují zpravidla k aktuálnímu dění. Každý člen může přijít rovněž s vlastními nápady a podněty a také se tak děje. Bavíme se o nich a případně přijmeme usnesení nebo doporučení, která následně zamíří na jednání rady města. Myslím, že v Písku máme, co se kultury a cestovního ruchu týče, velmi dobré nastavení komisí. Myslím tím i hodnotící komise pro kulturu a cestovní ruch, vedle té základní. Je totiž z mnoha důvodů dobře, že kulturní komise není zároveň komisí hodnotící, která by hodnotila granty a následně doporučovala projekty radě města, potažmo zastupitelstvu, ke schválení. Bohužel v jiných městech to takto nastavené nemají, a je to podle mne velká škoda. Kulturní komise je zároveň hodnotící. Myslím si, že pak u posuzování projektů tam chybí právě ten pohled zvenčí, který my jako Písečtí už nemáme takový, neboť jsme uvnitř našich sociálních bublin a vztahů. Pohled erudovaných lidí z branže pak přináší zajímavé vhledy i inspirace pro žadatele o veřejnou finanční podporu, a to bez osobních vazeb. Není to tedy o tom, že Pepíkovi dáme tolik na rockovej festival a Frantovi na výstavy jen tohle, což je v mnoha městech ještě dnes. To je pak o ničem.
Vidíte to jako klíčové?
Ano. Hodnotící komise je v Písku složena zpravidla ze dvou členů komise kulturní a cestovního ruchu, obvykle předsedy a místopředsedy, odbor školství a kultury v komisi zastupují dvě kolegyně, a nechybí ani dva externí hodnotitelé z kulturní branže, kteří mají zkušenosti s posuzováním projektů a jsou nezatížení místním děním. Sedmým členem je místostarosta města Ondřej Veselý, který má v gesci kulturu a cestovní ruch. Odbor kultury posuzuje formální náležitosti žádosti, samotný záměr projektu pak posuzují členové hodnotící komise, každý zvlášť za sebe, a to v řadě ukazatelů – například hodnotí ekonomickou stránku projektu (zda není záměr nadstřelený nebo naopak příliš skromný ve snaze dostat aspoň něco), význam pro cestovní ruch, časový harmonogram, přínos pro město či region atd.
V Písku byla před pár lety velkým tématem kulturní koncepce externích autorů, která zhodnotila místní infrastrukturu jako nadprůměrnou, ale dala i jistá doporučení k vylepšení komunikace a spolupráce. Kde vůbec analýza skončila? Pracuje se s ní?
Autory byli Roman Černík a Ida Kaiserová, kteří obcházeli pořadatele akcí, mluvili s nimi o všem, co jim vyhovuje, ale i pálí a dalších jejich představách. Z mého pohledu byla tato strategie spíš analýzou, než strategickým materiálem. Nicméně nemohu říci, že by to byl dokument jen špatný. Autoři se na kulturu podívali zvenčí a pro mne osobně jsou tyto pohledy velmi cenné. Rada města vzala dokument na vědomí. Autoři průzkumu například navrhovali, aby šlo do kultury sedm procent z rozpočtu, což se radnici zdálo hodně. Sedm procent z 900 milionů by dělalo odhadem 63 milionů, aktuálně město distribuuje na kulturu zhruba 45 milionů korun, peníze směřují především třem klíčovým subjektům Centru kultury města Písku, Městské knihovně Písek a Sladovně, a pak 6,5 milionů uvolňuje Písek do grantových opatření pro další pořadatele. Z mého pohledu je tato částka pro menší pořadatele nastavená tak akorát, podobně jako grantová schémata a podmínky. Oproti jiným městům na jihu včetně krajského města Českých Budějovic, máme na kulturu finančních prostředků dostatečné množství na pokrytí, dá se říci většiny zájemců, kteří žádají o granty. Pro srovnání – Tábor dává na kulturu 1,7 milionu korun a pak uvolňuje ještě peníze na větší akce typu městské slavnosti se zaměřením na husitství, a Strakonice uvolňují pouze 600 tisíc korun. Pravdou je, že tam kulturu táhne hlavně Městské kulturní středisko. Každé město je specifické.
V Písku se také začali scházet pořadatelé kulturních akcí. To vzešlo z doporučení strategie, nebo to fungovalo už předtím?
Snahy byly dlouhodobé, ještě v dobách kavárny fungování RW Café kolem roku 2006 či 2007 (dnes prostor kavárny Vykulená sova), kde se někteří pořadatelé scházeli a snažili se domlouvat na tom, aby si vzájemně nekonkurovali termíny nebo pořádanými žánry. Ne vždy se to však dařilo, protože akcí tu bylo vždycky hodně. Nějak to ale časem usnulo, ale snaha se domlouvat se, nelézt si do zelí a vzájemně si nekonkurovat, je stále. Nakonec se iniciativy chopil odbor školství a kultury a připravuje Neformální setkání pořadatelů kulturních akcí. Potkáváme se v Divadle Pod čarou, kde jsme mimo jiné kolize termínů akcí opakovaně probírali. Doufám a věřím snaze Centra kultury města Písku o vytvoření sdíleného online kalendáře, do kterého budou mít všichni pořadatelé svůj unikátní přístup. Spravovat by ho mělo právě Centrum kultury. Je samozřejmě pak na každém, jestli tuto platformu či službu využije. Podle mne, když se k tomu připojí jen někteří, tak to bude polovičaté a dobrý záměr nemusí pak až tak fungovat. Tímto bych chtěl organizátory a pořadatelé akcí v Písku i vyzvat, aby se ke sdílenému kalendáři připojili a využívali jeho možností – bude fajn o sobě vědět, kde kdo co chystá a podle toho se zařídit. Více by k tomu jistě sdělil ředitel Centra kultury města Písku Josef Kašpar.
Ptám se na to proto, že se z mého pohledu ještě nevymýtil problém, když se termínové potkávají zajímavé akce. V době před covidem-19 nebylo výjimkou, když se několik vernisáží vměstnalo dvou dnů…
Proto je tu tato snaha eliminovat kolize podobných akcí stejných či podobných žánrů nebo formátů akcí v jeden termín. Je ale naivní si myslet, že se po zavedení sdíleného kulturního kalendáře se vše vyřeší. Některé umělce seženete na poslední chvíli, jiní počítají už s domluveným termínem, ladit se termíny dají, ale má to své limity, to je pochopitelné. Za mne to je ale cesta, jak těmto kolizím, co nejvíce předcházet.
Před hlavní turistickou sezonou bude důležité se společně s pořadateli sejít aspoň online, především ti hlavní aktéři kulturního dění v Písku, aby se domluvili na termínech akcí či žánrech v dané dny a postupně léto vyladili. Už nyní je dost pravděpodobné, že v létě se budou moci pořádat, a to kdoví jestli, odhadem pouze menší akce do 100 nebo maximálně 500 lidí. A spíše venku. Písek má v tomto obrovskou výhodu dvorů, vnitrobloků – nádvoří Sladovny a Prácheňského muzea, zahradu kulturního domu, letní terasu Podčáry, nádvoří knihovny, Parkány a spoustu malých dvorečků například U Vykulené sovy nebo na promenádě u řeky před Balzám café. Všude tam se mohou menší akce pořádat, a snad to bude možné i v tomto létě, jsem v tuto chvíli stále spíš mírný optimista. Léto bude pro všechny kulturní subjekty opravdu velmi důležité. Pořadatelé se budou snažit pořádat hodně akcí, nejen kvůli financím vázaných na granty, ale také kvůli loňské zkušenosti s pandemií. Kultura a cestovní ruch se budou potřebovat znovu postavit na nohy, neboť restriktivní opatření odskákaly opravdu hodně.
Jak vlastně vzniká kulturní kalendář akcí? Mířím tím už k neshodám organizátorů letošních dvou největších akcí Slavností piva a městské slavnosti…
Tyto velké akce mají většinou své pevné termíny. Je tradicí, že městská slavnosti se koná kolem 10. června. Pískoviště bývá na začátku května. Letos to bude ale kvůli pandemii posunuté – akce se spojí v jeden prodloužený víkend na konci srpna. Týden na to by měly být Slavnosti piva.
To ale pořadatel Slavností piva kritizuje. Jak se k tomu staví kulturní komise?
Objevily se obavy od Robina Mikušiaka, pořadatele Slavností piva, že si akce budou zbytečně konkurovat a měl pocit, že právě jeho akce na to doplatí jako druhá v pořadí. Já si to nemyslím, kolegové v kulturní komisi také ne, nemyslí si to ani odbor kultury a místostarosta pro kulturu a cestovní ruch. Pokud vůbec nějaké akce typu městských slavností či Slavností piva budou moci být uskutečněné, půjde dle mého o malé prostory, kde se dá kontrolovat počet lidí, jako je třeba zahrada kulturního domu, nádvoří Sladovny či Prácheňského muzea, knihovny a tak dále. Pokud se Centrum kultury rozhodne něco menšího dělat i v Palackého sadech, bude muset patrně dost komorní a bude se hodně hlídat maximální počet lidí. Myslím si tedy, že akce si nebudou konkurovat vůbec.
Co říkáte na kritiku organizátora Slavností piva, který říká, že městská slavnost týden před jeho akcí ho poškodí a že je to nekolegiální? Nemá pravdu?
Nemyslím si to. Nekolegiální to podle mě není, protože Robinovi Mikušiakovi zůstal jeho termín stejný, a lidi jsou na něj zvyklí. Vyhodnotili jsme, že si akce konkurovat nebudou, pokud vůbec budou moci konat. Věřím, že obavy Robina Mikušiaka jsou zbytečné i proto, že akce pro několik tisíc lidí na jednom místě podle mě nebude možná uspořádat v takovém rozsahu, na jaký jsme u této akce zvyklí.
Je v této době ještě možnost hýbat s termíny akcí?
My jsme jen poradní orgán rady města, můžeme se k termínům vyjádřit, navrhnout případně jiné, ale finální rozhodnutí je na pořadatelích, ideálně po domluvě s městem Písek a jeho hlavními třemi subjekty v kultuře – Centrem kultury, Městské knihovny a Sladovny. Pokud bychom byli přizvaní jako mediátor či by rada města chtěla znát názor naší komise, tak náš postoj samozřejmě sdělíme, ale finální rozhodnutí je stejně na aktérech kulturních akcí. Bylo by to ideální, kdybychom se navzájem dokázali domlouvat a zbytečně si nekonkurovali a nepřetahovali si návštěvníky. Bylo by to ku prospěchu kulturních organizací, neziskovek a samotných návštěvníků především.
Diskuse k článku