Starší skupiny vystoupily i v krátkých improvizacích, což je podle autorky představení Nadi Míkové dost náročná disciplína. „Přináší autenticitu a výpověď dětí – samozřejmě rámovanou textovou osnovou. Z mnohahodinových improvizací, které vznikaly během výuky, jsme vybrali několik krátkých situací a na nich demonstrovali, jak křehká je prvotní přirozená touha dětí po poznávání a jak snadné je ji narušit. Věnujeme na hodinách dramatiky hodně prostoru sdílení a rozhovoru. Stále bohužel ve školním prostředí zaznamenávám mnoho škodlivých přístupů, které by už měly být skutečně překonané. Proto jsme se rozhodli je tímto způsobem reflektovat,“ uvedla Naďa Míková.

„Krásně nám tady pasovala i povídka Jana Míky, který byl na premiéře hostem, s názvem Rodičovské sdružení. Pojednávala o tom, jak rodiče učitelů přichází na schůzku do obývacího pokoje k rodičům žáka. Jedná se pochopitelně o nadsázku, ale na druhou stranu, co to vypovídá o kantorovi, když sází dětem ve škole jednu špatnou známku za druhou a „opravuje našemu klukovi čtyřku pětkou!“? Zvlášť když školní vzdělávací program má tak široké mantinely, s kterými lze pracovat, víme už snad, co je například formativní hodnocení. Ale to už se dostáváme do prostoru, který daleko lépe mapují jiní, proto v představení uvádíme i zdroje, ze kterých lze čerpat. Ať už jde o literaturu nebo třeba sociální sítě,“ poznamenala Naďa Míková.

U jejích představení je vždy důležitá propojenost starších a mladších skupin. „Je to dost náročné organizačně i energeticky a s rodiči žáků často logisticky kouzlíme,“ podotkla. S Naďou Míkovou spolupracovali Anna Šavrdová z tanečního oboru, za výtvarný obor Petra Lemonnier, která také připravila kulisy. Přednes měl na starosti Petr Wolf. Diváků přišlo hodně. Podle reakcí nejvíc zaujaly scény Manipulace a právě Rodičák.

Víc už v Týdeníku Táborsko.