Hlavní lektorka programů v milevském klášteře Irena Velcová uvedla, že důvodem bylo dnešní velmi vlhké klima. „Při dnešní vlhkosti by se kronika musela přepravovat ve speciální schránce. Proto se rozhodlo, že se Jarlochova kronika do Milevska nepoveze a v knihovně Latinské školy byla vystavena kopie další vzácné knihy, Strahovský evangeliář. Podle slov Ireny Velcové by přeprava vzácné kroniky potřebovala suché počasí. 

A co je Strahovský evangeliář? Jak uvádí Wikipedie, rukopis obsahuje text čtyř evangelií s prology sv. Jeronýma. Napsán byl kolem roku 860 ve skriptoriu kláštera sv. Martina v Tours. Předpokládalo se, že se rukopis dostal na Strahov již při příchodu prvních premonstrátů ze Steinfeldu, nověji je jeho zisk spojován až s návštěvou kolínského arcibiskupa Konráda z Hochstadenu v roce 1256. Významnou památkou je vazba kodexu, která pochází z vrcholného středověku, při výzdobě ale byly použity i starší prvky. Nejstaršími součástmi asi z konce 12. století jsou kruhové terče s emailovou výzdobou, některé bronzové pozlacené sošky a šest broušených oválných křišťálů. Další výzdoba pochází až ze 16. a 17. století, dnešní vzhled vazby je výsledkem restaurování v roce 1985.

Na prohlídky klášterním areálem přišlo kolem 400 lidí, beznadějně byly předem obsazeny prohlídky klášterním varhan s ukázkami hry. V sále Latinské školy se konaly přednášky, které si spolu s prohlídkou Strahovského evangeliáře nenechalo ujít dalších zhruba 400 lidí. Přednášky byly právě o Jarlochově kronice, také o zakladateli premonstrátského řádu svatém Norbertovi a sál dvakrát zaplnila i přednáška archeologa Pavla Břicháčka a geofyzika Jiřího Šindeláře na téma Milevský relikviář – Hřeb z Pravého kříže, tedy o unikátním objevu z roku 2020 v kostele sv. Jiljí v Milevsku. Tento kostel sousedí s klášterním areálem a je ještě starší než klášter. 

O hřebu ještě nebylo řečeno vše

Jiří Šindelář a Pavel Břicháček seznámili posluchače s tím, jak byl unikátní nález v objevené chodbě nalezen a co se zatím o Milevském relikviáři zjistilo. Radiologickým výzkumem už vyšlo najevo, že modřínová schránka pochází z let 1290 až 1394, ovšem uvnitř byla další schránka, u níž odborníci stáří odhadli na léta 260 až 416 našeho letopočtu. Mluvilo se o hřebu se zlatým křížkem, který se ve schránce nacházel a o důvodech, proč si odborníci myslí, že jde o Pravý hřeb z Kristova kříže. Archeolog Pavel Břicháček má svou teorii i o tom, proč se klášter touto relikvií nechlubil a proč byla ukryta v tajné chodbě. A zaznělo i to, proč zatím nebyl zkoumán radiokarbonovou metodou samotný hřeb. 

Jiří Šindelář upozornil, že o milevském objevu vznikl dokument Cesta za pokladem, který 16. června ve 21.30 odvysílá ČT2. Víc zajímavostí z přednášky přinesou Jihočeské týdeníky. Návštěvníci měli řadu dotazů a Jiří Šindelář připustil, že severní zeď kostela svatého Jiljí ještě nevydala všechna svá tajemství. 

Po skončení poslední přednášky v Latinské škole se ještě někteří návštěvníci zastavili v bazilice, kde právě vystupoval Komorní chrámový sbor Ekola ze Sedlce-Prčice s kvartetem tamní základní umělecké školy. Jejich koncert nabídl duchovní hudbu od klasiků J. S. Bacha, G. F. Händela, W. A.Mozarta, A. Vivaldiho a dalších.