Při akci Pamatuj! se v Jindřichově Hradci vzpomínalo na oběti holokaustu
„Vzpomínková akce už je v Jindřichově Hradci tradicí, koná se už po jedenácté. Připomínáme si největší masovou vraždu občanů českých zemí židovského vyznání, kteří právě v tuto dobu, v noci, byli hromadně zavražděni v plynových komorách v koncentračním táboře,“ zmínila Marta Leblová ze spolku Zikaron, který akci pořádá.
V den výročí tragické události zaznívají v mnoha českých městech písně, které pomyslně spojují všechny, kdo chtějí projevit úctu obětem holocaustu a také naději, že v naší zemi překonáme projevy nenávisti, xenofobie a rasismu. A zněly také na náměstí Míru v Jindřichově Hradci.
„Jako už tradičně zazpíváme tři písně. Je to Hatikva, v překladu Naděje, tehdy lidová píseň, dnes státní hymna Izraele. Dále pak Shema Jisrael, která je židovským vyznáním víry. Na závěr je to pak česká státní hymna Kde domov můj,“ doplnila Hana Nosková. Písně zazpívaly čtyři jindřichohradecké pěvecké sbory, a to YMCA Jakoubek, Smetana, Chrámový sbor Adama Michny a Zanoty.
„My si navíc už od loňského roku uvědomujeme, že události, ke kterým dochází na Ukrajině, tuto vzpomínkovou akci zpřítomňují. Není to tedy jen nějaké vzpomínání na oběti druhé světové války, ale i na to, že zlo je ve světě stále přítomno a je potřeba s ním bojovat a stavět se na správnou stranu,“ poznamenala Hana Nosková.
Starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár dodal, že kolektivní paměť bývá často dost krátká. „Vidíme to v dnešní době, kdy se objevují náznaky popírání reality a skutečnosti. Snažíme se mít všechno co nejjednodušší, abychom se nemuseli zabývat tím, jestli jsme někdy udělali něco špatně. Když to připustíme a dovolíme, tak se můžeme vrátit do třicátých let dvacátého století, kdy to všechno začalo. Postupně jsme ve většině mlčeli a počkali jsme si na ten strašný výsledek. To už se stát nesmí. Máme tady nové zlo a měli bychom myslet na to, že když se k němu otočíme zády nebo ho budeme popírat, tak popřeme sami sebe,“ řekl starosta.


Diskuse k článku